Fenomén

Exhumace teen popových idolků

Miley Cyrusové se v poslední době podařilo leccos. A kromě jiného i vyrůst z Hanny Montany. A jak se dařilo nebo nedařilo růst jiným dětským hvězdám? Čtete v Čilichili.
AddThis
  • Text: Karel Veselý
  • Foto: Profimedia, Shutterstock

V hudebním průmyslu neexistuje větší devíza, než když o vás lidé mluví. Pozornost se rovná reklama a ta se rovná zisk. A vlastně je jedno, jestli vás chválí nebo na vás nadávají. Jenže Miley Cyrusová ten večer nebojovala jen s jinými popovými interprety, ale především s vlastní image dětské hvězdičky z televizního seriálu Hannah Montana. Hrála v něm od čtrnácti let a seriál nabral na takové popularitě, že hodnotu její franšízy odhadují média na miliardu dolarů. Jenže Miley bude na konci listopadu 21 let a to je věk, ve kterém se dá jen těžko předstírat, že neexistují sex, drogy a dubstep. Jestli nechtěla dát své kariéře sbohem, musel přijít drastický rebranding. A tak zpěvačka zhubla, ostříhala dlouhé blonďaté vlasy a pod dozorem Terry Richardsona ukázala v klipu Wrecking Ball prsa. To všechno je ale jen začátek, protože transformace dětské hvězdy v popovou ikonu je běh na pořádně dlouhou trať. Spousta účastníků do cíle nikdy nedoběhne.

Zombie až do důchodu 

Vyprávět by mohla Britney Spearsová, která si svoji image lolitky držela zhruba do dvacetin. Následujících šest let strávila na bláznivé horské dráze se zastávkami v psychiatrické léčebně nebo na odvykačce. Když v roce 2007 zpívala na předávání MTV VMAs, vypadala jako hodně schlíplá loutka, kterou už při životě udržují jen její manažeři. Nakonec se ale z krize dostala, natočila několik hitů a po třicítce jí chodí tak lukrativní nabídky, jako je třeba titulní píseň k druhému dílu Šmoulů. 

Britney je pohrobkem silné generace teen popu, která ovládala žebříčky na přelomu tisíciletí. Z té doby nám nezůstalo jen nejrychleji prodávané album všech dob (No Strings Attached od ’N Sync), ale i spousta nezaměstnaných lamačů dívčích srdcí. Nick Carter z Backstreet Boys byl jeden den na obálkách časopisů jako sexy muž roku a druhý jako troska z alkoholických eskapád. Stejně jako o dekádu starší hezounci New Kids on the Block nebo britští Take That se ale i Backstreet Boys dokázali nakonec vrátit na pódia a následně i do žebříčků. Oblékli saka, uvázali kravaty a přerodili se v seriózní vokální tělesa, u jejichž sentimentálních písniček vzpomínají čtyřicátnice u vína na své mládí. Trh je to zdánlivě nevyčerpatelný, přinejmenším do doby, než fanynky v pokročilém důchodovém věku začnou zapomínat jejich jména.

2013_11-horecka_fenomen_kultura interview_exhumace_teen_popovych_idolku_1_p

Roztomilá stará děťátka

Za současnou nadprodukci teenpopových hvězd můžou televizní stanice Disney Channel nebo Nickelodeon, které do světa chrlí náctileté idoly, jako jsou Jonas Brothers, Lindsay Lohanová nebo zmíněná Miley. Není to ale nic nového. Fenomén dětských stars je starý už více než půlstoletí. Elvis Presley nebo členové skupiny Beatles byli v pohodě, když po nich začaly šílet fanynky, bylo jim už dvacet jedna, ale třeba takový Michael Jackson je už exemplární kus – uhranul Ameriku jako jedenáctiletý klučina v Jackson Five a ve čtrnácti už měl první sólový hit Ben. Ještě o rok méně bylo Little Stevie Wonderovi, nevidomému géniovi na foukací harmoniku. Oba pak ale potkal stejný osud – když začali mutovat, roztomilost byla pryč a s ní i kariéra. Na vrchol se dokázali vrátit po dvacítce s vlastním materiálem, při kterém fanoušci konečně mohli zapomenout na jejich začátky.

Pověsit se na producenta

Od Jacksona by se vůbec mohly náctileté hvězdy učit, jak udělat ten rozhodující krok směrem k popové dospělosti. Po letech tápání a pokusů ho zachránilo spojení s o generaci starším producentem Quincy Jonesem, s nímž na Off The Wall stvořil osobitou verzi tehdy žhavých trendů, jako byly disco nebo funk. O bezmála čtvrtstoletí později se do podobného risku pustil Justin Timberlake, do té doby jen pěkná tvářička z boybandu ´N Sync. Vsadil na producentskou dvojici The Neptunes a se svůdným kyber-funkem alba Justified udělal za svojí starou kariérou pořádný šmik. Jistě, mohl to být taky klidně propadák, ale když jeho jmenovec Bieber střílí na loňském albu Believe – svém údajně prvním dospěláckém počinu – naslepo s desítkami najatých hitmakerů, je to alibismus, který nemůže dopadnout dobře. Však se také místo dobývání žebříčků Bieber poslední rok spíše rve s fotografy, blábolí o Anně Frankové nebo pašuje opice do Německa. 

Anebo být v klidu

Nakonec je tu ještě jedna cesta, jak se zbavit stigmatu dětské hvězdy. Vykašlat se na manažery, producenty i křečovitý rebranding a jít si vlastní cestou. Od country hvězdičky Taylor Swiftové, jejíž první úspěchy přišly v sedmnácti, nikdo nečeká hity s rappery ani sexuální skandály, písničkářka místo toho stárne se svým publikem a nenápadně se přibližuje popovému mainstreamu. V neposlední řadě tu jsou náctileté hvězdy, které si v určitou chvíli řeknou „dost“, vykašlou se na velký hudební průmysl a hvězdnou slávu vymění za roli pěšáků, kteří hrají pro potěšení, desky vydávají vlastním nákladem a berou za vděk i malými štacemi. Takhle to udělali Hanson, kteří sice i po sedmnácti letech pořád drhnou svůj jediný hit MMMBop, ale už nejspíš neřeší výčitky typu: Kam jsme to sakra mohli dotáhnout?! A jsou v klidu.

Dětská kariéra pod pokličkou 

Spousta dnešních slavných muzikantů začínala s hudbou v raném věku, než ale mohli naplno rozvinout svůj talent, dělali věci, na které dnes moc rádi nevzpomínají.

Tak třeba Alanis Morissettová v sedmnácti vydala dance-popové album Alanis, kterého se prodalo v Kanadě dvě stě tisíc kusů, ale za svůj plnohodnotný debut považuje až Jagged Little Pill. Už v jedenácti začala svoji kariéru Björk, na jejímž eponymním albu najdete třeba The Fool on the Hill od Beatles (neboli Álfur Út Úr Hól) nebo její vlastní instrumentální skladbu pro flétnu. Zkušenost dětské hvězdy ale byla tak traumatická, že radši utekla k punku. Kanadská rapová star Drake se asi nikdy nezbaví uštěpačných poznámek kvůli hlavní roli v teenagerském televizním seriálu Degrassi a Bruno Marsovi nepřipomínejte, že jste ho v jeho sedmi letech viděli dělat Elvise ve filmu Líbánky v Las Vegas.

U nás?

Darinka a spol. 

V našich končinách se na nějaký rebranding moc nehraje, protože hvězdy vesměs zůstávají v paměti fanoušků tak, jak se poprvé objevily v televizi.

Vyprávět by o tom mohla Darinka Rolincová (později Dara Rolins), která se sice – společně s plastickými chirurgy – snaží seč může, ale pro většinu lidí pořád zůstane hlavně interpretkou duetu Zvonky štěstí s Karlem Gottem. Dlouhé trvání neměla kariéra Michala Penka jako rockera ani sólové počiny členů skupin Lunetic a Holki. Z vlny teen hvězd ze začátku tisíciletí se výrazněji prosadila snad jen Tereza Černochová, která debutovala s Black Milk v devatenácti a má za sebou desky s Romanem Holým nebo PSH.

AddThis
0 comments

Osobnost

Nechci se měřit s namachrovanými blbečky

Lidový tanec zní jako synonymum nudy. Stačí se do něj ale pustit bez umrtvující piety, vyhodit kroj a začít lidovou hudbu míchat s latinou, jazzem a třeba i s hip hopem. Mikuláš Bryan u nás propaguje taneční večery zvané bal folk. A tvrdí, že by vás bavily taky.

Sporák

Rohlíčky pro svatého Martina

Za poslední roky se ty svatomartinské hody pěkně rozjely. Svatomartinské víno, husy a kdo ví co ještě. My pro vás máme svatomartinské rohlíčky. Až budete ze všeho toho husího hodování sotva funět, věřte, že tyhle rohlíčky tam ještě vtlačíte. Jsou prudce návykové.

Podobné články: Fenomén

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Filmové paralelní vesmíry

Ponořte se s námi do filmového vesmíru. Je možná ještě hlubší než ten normální, kterému stejně nikdo nerozumí.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Když mají muzikanti veletrh

Colours Of Ostrava se stávají největším hudebním festivalem u nás. Patří k nim i různé doprovodné akce. Muzikanti tam například mají něco jako konferenci nazvanou Crossroads. Před vlivnými lidmi světového hudebního byznysu se představují kapely od nás i od sousedů a ucházejí se o možnost zahrát si za hranicemi. Na práci týmu Crossroads se podílí i dramaturg Colours Jiří Moravčík, tak jsme se zeptali, co znamená, když mají hudebníci byznys zasedání.

2016 | 11 | Řemeslník – nová šlechta

Všechna poprvé se snažím zapomenout

Když se díváte, jak Martin Janecký pracuje, pravděpodobně vám to vyrazí dech. Disciplínu, kterou ovládá, je obtížné jen tak potkat, natož popsat. Stručně řečeno dělá sochy z foukaného skla a své jedinečné umění vyučuje po celém světě. V létě. V zimě fouká na Aljašce.
COOKIES
Google+