Téma

Kam tančíš, noční živote?

V pátek a v sobotu večer se svět mění. Nejsvobodnější chvíle z celého týdne táhnou ven, do klubů, na parket a na koncerty desetitisíce lidí. Jak se podoba těchhle magických večerů změnila od minulého století a které trendy míří k nám?
AddThis

Směr, kterým se vyvíjí průmysl kolem večerní víkendové zábavy, odráží směr, kterým se vyvíjí celá společnost. Divoká sedmdesátá léta patřila discu. V osmdesátých letech se zrodily taneční kluby a taneční party pro stovky i tisíce lidí. Devadesátky objevily chill outy a lounge.  Dnešní stav klubového a vůbec nočního života vypovídá o tom, jak se v podstatě všechny vyspělé ekonomiky západních měst posunuly od průmyslu ke službám a spotřebě.

Disneyfikace legend

Oblasti kdysi na okraji zájmu, jako zábava, nákupy či popkultura, se přesunuly mezi klíčové. Centra velkých měst se postupem času proměnila v zábavní parky velkých měřítek. Kluby, bary a diskotéky na každém rohu s sebou kromě ekonomické prosperity přinášejí i řadu nevýhod. Zná to celé pražské centrum, ostravská Stodolní i Lower East Side na Manhattanu. Lidé v centrech chtějí být baveni, užívat si nabídku služeb a zboží. Obří hustota nočních podniků přináší disneyfikaci a homogenizaci městského nočního života, kriminalitu, anonymitu a zvláštní druh izolace uvnitř davu. A taky uřvané turisty, kterých se nejde zbavit. Když se řekne noční život, kdekdo si vzpomene na legendární newyorské Studio 54, sídlo rozmařilé zábavy a divokých mejdanů, kde pařil i Andy Warhol a Grace Jonesová. Problém přezábavnělosti center měst vede k tomu, že dneska už ani v New Yorku nic takového jako „kultovní klub“ neexistuje. Vše je homogenizovaně stejné.

2013_11-horecka-horecka_sobotni_noci-kam_kracis_3a

Exkluzivně dámský klub

Stav klubového života především ve velkých městech vede k tomu, že kdo chce uspět, musí nabídnout něco speciál-ního. Tak jako Sean K. MacPherson, v oboru zkušený podnikatel, který nedávno nechal bývalé garáže newyorské taxislužby přestavět na klub za 5 miliónů dolarů. Řekl k tomu jen tolik: „Lidé chtějí přesně totéž, co před sedmdesáti lety, jen na lepším hřišti.“ Neobvyklá místa, staré tovární haly a garáže jsou ostatně i u nás populární pro konání parties a koncertů. V Los Angeles plánují prý otevřít první „denní noční klub“, který se zaměří na lidi, co v noci chodit pařit nemůžou. Skoro každé město má svoji tetovací přehlídku nebo festival vycházející z nějaké lokální tradice, kde po sobě lidé buď házejí nejrůznější potraviny, barevný prášek, polévají se vodou, nebo pobíhají po městě v nedbalkách. Podle serveru popupcity.net, který se specializuje na trendy a nápady v městských kulisách, se nám tu ale rodí a rychle roste další trend. Přístupnost k datům, zdrojům, spolutvorba, crowdsourcing. Díky internetové generaci i ekonomické krizi je posledních pár let v našich životech silně ovlivněno trendem „otevřenosti a sdílení“. No a protože každá akce má svou reakci, v klubových megapolích se objevuje tendence k přesnému opaku: exkluzivitě. A tak se dnes v megapolích nočního života objevuje čím dál víc klubů přístupných jen určité zájmové skupině či pohlaví. V Londýně se podle Guardianu v současné době rozjíždějí ženské kluby jako protiklad historických gentlemen’s klubů. 

Z DRUHÉ STRANY:
Lukáš – Barman


Víš, co je na práci barmana nejtěžší? Že se k tobě chodí lidi bavit a ty to musíš zvládat, i když na to nemáš náladu. 


Ke mně na bar chodí většinou štamgasti, ale jednou za čas se to na tebe sesype. Máš za sebou dvě směny, doma nemocný děcko, leze na tebe chřipka a před sebou máš desetihodinovou šichtu. A uprostřed ní ti do baru vtrhne banda opilých Skotů na rozlučce se svobodou. 


Když to dotáhneš do rána a zavíráš, tak se ti dovnitř začne přes zatažený mříže dobývat kamarád, že je úplně namol a ukradli mu peněženku. Pustíš ho dovnitř, že mu uvaříš kafe a dáš mu kilo na taxíka, a on se ti pozvrací na utřenej bar, spadne na zem a usne.

Posílá nás Jack

Trend „tajného urbanismu“, který se rozmáhá ve světových velkoměstech, má své kořeny v newyorských „šeptacích“ nebo „speakeasy“ barech, z nichž některé nemají ani jméno, ani vývěsní štít. Jejich hosté musejí vědět, na který zvonek mají zazvonit a co přesně říct, aby byli vpuštěni dovnitř. Do některých se vchází přes telefonní budku v kebabshopu či prádelnu. V Amsterodamu nedávno otevřeli burger bar s názvem The Butcher, za kterým se údajně nachází koktejl bar, kam se není snadné dostat. Všechno je samozřejmě naprosto legální, jen to budí dojem exkluzivity díky reminiscencím na prohibiční nálevny. Interiéry těchto podniků často odkazují na dobu mezi roky 1920 a 1933, kdy ve Spojených státech prohibice trvala. Jejím výsledkem bylo, že „speakeasies“ rostly v amerických městech jako houby po dešti – schované ve sklepích temných uliček, za masivními dveřmi na koncích slabě osvětlených chodeb bez jakékoliv připomínky své existence. Jiným příkladem, na kterém si můžeme ilustrovat vliv online exkluzivity, je noční podnik Playhouse v Los Angeles, kde používají webovou službu Klout. Ta měří a čísly vyjadřuje vliv, jaký máte ve světě internetu skrze sociální média. Nerozhoduje tedy vaše oblečení ani naditá peněženka, ale počet lidí, kteří sledují vaše myšlenky. Barack Obama má Klout skóre 99 % a Justin Bieber 97 %. Ti, co přijdou do Playhousu a mají víc než 50 %, dostanou od klubu VIP zacházení.

Polévají se vodou nebo pobíhají po městě v nedbalkách.

Kde se vzal, tu se vzal…

Nakonec je tu ještě jeden trend, který hraje na exkluzivitu časovou. A to jsou pop up kluby. Ty se vyznačují tím, že se někde na cca měsíc objeví a pak to zase zabalí a objeví se buď jinde, nebo už vůbec. Na ten cca měsíc mají našlápnutý program a umožňují lidem vstoupit někam, kam by se jinak jen těžko dostali. V italské Ferraře funguje restaurace Street Dinner, která dokonce spojuje obě tendence: exkluzivitu a pop up. Funguje tak, že si objednáte rezervaci a obdržíte 3 různé lístky: na aperitiv, menu pro dva a stůl a židle. Zároveň textovou zprávou dostanete informaci o tom, kde najdete další informaci a také svůj aperitiv. Hodinu před večeří vám přijde další textovka, kde si máte vyzvednout stůl a židle. A třetí zpráva vám nakonec odhalí lokalitu, kde na vás čeká večeře. Což je samozřejmě vrchol blázince, ale jinak pop up kluby, stejně jako pop up obchody, frčí. V Praze nedávno skončil měsíční provoz klubu NEONE a v loňském roce se v tovární hale v Holešovicích několikrát „zjevil“ klub Blink. Jakub Vedral z organizace ART Prometheus, která za tím zjevením stojí, k principu jeho fungování říká mimo jiné, že „lidé si rádi hrají na průzkumníky a objevují místa, kde tuší potenciál a nebezpečí“.

AddThis
0 comments

Téma

Z druhé strany

Víkendové večery znamenají pro většinu z nás oraz. Pak jsou ale lidi, co nejvíc pracujou právě během nich.

Pokec

Vyhlašuju válku kunám!

Měl zlé tušení. Tak vběhl dovnitř. A hned ho spatřil. Od krve. Bez života. Holubář Miloš Nevrkla ztratil svého přítele Sonixe – nejstaršího holuba v Česku. Sonixovi bylo dvacet šest let a Nevrklovi se po něm nepřestává stýskat.

Podobné články: Téma

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Dojemně přehnaná show

Češi své herce milují a vztahu s nimi věnují nebývalé úsilí.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Kam to dotáhli

Jesse Ventura to v USA dotáhl na guvernéra Minnesoty, Arnold na guvernéra Kalifornie a Ronald Reagan k tomu přihodil roli prezidenta. U nás ale máme taky herce velkých rolí.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Jací vlastně jsou?

Lidí, kteří se s herci znají a vídají je dnes a denně, jsme se zeptali, v čem jsou herci zvláštní. Co je dělí od nás, normálních smrtelníků. Výpovědi byly upřímné, a tak jsme u některých odpovídajícíh radši změnili jména.
COOKIES
Google+