Letem světem

Neposílejte do Konga jídlo, vzdělejte matky

Každých pět vteřin umře na světě jedno dítě na podvýživu. Lidstvo přitom podle OSN už dokáže vyprodukovat dvakrát víc potravin, než potřebuje k uživení. Spousta dětí by mohla žít, kdyby dostávala kvalitnější jídlo a bydlela v lepších hygienických podmínkách. Třeba v Kongu by přitom stačilo málo – aby jejich matky měly informace.
AddThis
  • Text: Markéta Kutilová
  • Foto: Profimedia

Jsme ve městě Lubutu. Stačí tu projít dřevěnou brankou v plotě z pletiva a člověk se ocitne na místě hladu. I kdyby nápis na brance nehlásal, že jste v nutričním centru pro podvyživené děti, není těžké to poznat. Za plotem stojí tři baráky, stlučené z prken a překližky. Děti, které nejsou uvnitř, pobíhají venku nebo zpoza sukní svých matek zvědavě pozorují návštěvu. I přesto, že některé z nich vypadají šťastně a jiné ne, jedno mají společné – známky podvýživy. A ta často není způsobena nedostatkem potravin, ale nevzdělaností jejich matek.

Leží tu i osmiletý Joseph. Jeho tělíčko je napojené na umělou stravu, bez níž by nepřežil. Sám už není schopný přijímat jídlo. „Našel ho náš výjezdní tým, tak ho sem převezl,“ vysvětluje doktorka Anna, která centrum vede. „Byla jsem s Josephem ve zdravotním středisku u nás, ale tam mu nedokázali pomoci, nevěděla jsem, co dělat,“ dodává Josephova matka. Měla syna v 15 letech a sedí u jeho postele dnem i nocí.

Matka připravuje jídloMatka připravuje jídlo

Stav většiny státních zdravotnických zařízení v Kongu je katastrofální. Zpravidla jsou to špinavé domky, kde sedí u rozkývaného stolu jeden zdravotník. Nemá ani panadol nebo dezinfekci. V nemocnicích není situace o nic lepší. V zemi je jeden doktor na 140 000 lidí.  Joseph měl štěstí, že se dostal do rukou Lékařů bez hranic, kteří centrum v Lubutu provozují.

Děti jsou všude stejnéDěti jsou všude stejné

Na tomto místě na východě Konga se právě léčí 46 dětí. Některé pobíhají venku, hrají si a na první pohled vypadají zdravě. To jsou ty, kterým končí zpravidla tříměsíční ozdravný pobyt a už nabraly potřebná kila. „Váhu nabere děcko rychle, podvýživa ale většinou způsobuje řadu dalších zdravotních problémů, třeba anémii, poškození imunity či orgánů nebo kožní problémy. Z těch se děti uzdravují pomalu a nezřídka je následky podvýživy provázejí po celý život,“ říká lékař Michael.

VyšetřeníVyšetření

V Kongu má podváhu víc než čtvrtina dětí. Podvýživa je pak jednou z příčin vysoké dětské úmrtnosti. Pátých narozenin se tu nedožije každé páté dítě. „Nedostatek výživných látek je příčinou špatné obranyschopnosti, a děti tak umírají na nemoci, s nimiž by si správně živený organismus lehce poradil,“ dodává Michael.  

Co je to hygiena?

Za dětskou podvýživou přitom vůbec nemusí být nedostatek jídla. Kongo je zemí nesmírně úrodnou, kde většina lidí má co jíst. Problém je v nevzdělanosti a nedostatku informací. „Nejvíc podvyživených dětí je mezi nevzdělanými lidmi. V Kongu je 35 % dospělých negramotných. Zejména matkám chybějí informace. O nějaké nutriční hodnotě jídla nemají ani ponětí. Neví, co všechno dětský organismus potřebuje. A dětem tak dávají jednostrannou stravu. I když děti jedí dost a hlad nemají, jsou podvyživené. Přitom je vhodné jídlo dostupné, matky ale nenapadne ovoce nebo zeleninu dětem dát. Potřebují informace,“ říká Michael, kterému končí roční pobyt a brzy se vrátí ke své ženě na Ukrajinu.

Právě proto jsou v centru spolu s dětmi i jejich matky a ty během pobytu dostávají právě školení o výživě a hygieně. „Musíme je učit základním hygienickým návykům, jako že vodu pro děti musejí převářet, měly by si mýt ruce, chránit jídlo před mouchami a podobně. Počet průjmových onemocnění je tu obrovský,“ pokračuje Michael. Jeho slova potvrzují i statistiky Světové zdravotnické organizace. Průjmová onemocnění jsou v rozvojovém světě příčinou smrti deseti procent dětí mladších deseti let a také nejčastější příčinou smrti dospělých. Na průjmy umírá v Africe víc lidí než na AIDS či malárii.

90 %

VŠECH PŘÍJMŮ UTRATÍ LIDÉ V NEJCHUDŠÍCH ZEMÍCH
ZA JÍDLO.

Pro srovnání: v Česku tvoří náklady na potraviny zhruba 20 % spotřebních výdajů domácností.


V roce 2008 zaujímala pole s biopalivy 1 % světové orné půdy, podle odhadů FAO do roku 2030 dojde k nárůstu na 3 %. Biopaliva se pěstují na půdě, která by mohla sloužit k pěstování potravin.


Nejvíce ohroženy hladem jsou ženy a děti. Přitom ženy jsou v rozvojových zemích hlavní pracovní silou v zemědělství.

HLAD

ZABIJE VÍCE LIDÍ NEŽ MALÁRIE, TUBERKULÓZA A AIDS DOHROMADY.

Největší podíl obyvatel trpících hladem a podvýživou je v Africe, největší počet pak v jižní a jihovýchodní Asii. Celkem trpí nedostatkem jídla ve světě skoro miliarda lidí.


Průměrný obyvatel Evropy nebo Severní Ameriky vyhodí 95 až 115 kilogramů potravin každý rok. Roční ztráty v subsaharské Africe
činí naproti tomu jen 6 až 11 kilogramů na jednoho obyvatele.


Hladem nejčastěji trpí ti, kteří  se sami snaží potraviny si vyrobit – drobní zemědělci z rozvojových zemí.

Maniokoví maniaci 

Spousta dětí s vypouklými bříšky hlad nemá, jen je jejich strava příliš jednostranná. Základem pokrmů většiny Afričanů je totiž maniok neboli kasava. Z ní se konzumuje jednak dlouhý bílý kořen, který se usuší a umele na mouku, a pak zelené listy, z nichž se vaří cosi jako špenát. Maniok má vysokou energetickou hodnotu, výborně zasytí, ale jeho nutriční hodnoty jsou žalostné. Neobsahuje téměř žádné bílkoviny, minerály ani vitamíny. „Pokrmy z manioku jí drtivá většina lidí k snídani, obědu i večeři. Je to tradiční jídlo,“ říká Emely Kuonza, ředitel ugandské nevládní organizace EMESCO. Jeho organizace učí farmáře pěstovat i jiné druhy plodin než maniok, například kukuřici nebo pšenici. „Daří se nám dosahovat toho, že lidé maniok smíchávají s různými druhy obilovin, které jsou daleko výživnější. Zároveň učíme matky, že je dobré dětem dávat ovoce a zeleninu, a ne vše prodat na trhu,“ vysvětluje.

Kongo či Uganda nejsou žádnou výjimkou. Na světě žije 20 milionů podvyživených dětí. „Na světě je jídla dost. Ti, kteří umírají kvůli nedostatku jídla, jsou prostě zavražděni,“ řekl nedávno Jean Ziegler, šéf speciální komise OSN Právo na jídlo. Podle něj jsou na vině hlavně politici, kteří nedělají dost pro to, aby svým občanům zaručili dostatek jídla. 

Dětem, jako je Joseph napojený na kapačky, by stačilo mnohem míň než biliony dolarů utracených za potravinovou pomoc. Stačilo by, aby jeho matka věděla, jak a čím ho živit. Zatímco Joseph se z nejhoršího vylíže a lékaři ho snad znovu postaví na nohy, spousta jiných se do péče lékařů nikdy nedostane.

AddThis
1 comments

Trendbox

Internetové podsvětí aneb Kam Google nevidí

Když se mluví o internetu, většina z nás si představí starý dobrý world wide web. Považovat ho za synonymum internetu je ale podobný omyl, jako pokládat sluneční soustavu za vesmír. Virtuální síť skrývá hlubiny tak temné, že do nich lze nahlížet jen na vlastní nebezpečí.

Fenomén

Nejvlivnější béčkaři

Natočit béčkový biják je kumšt. Máte podřadné herce, papundeklové kulisy a nezbývá vám, než z toho udělat legendu pomocí umělé krve, prsou a hororových sci-fi efektů. A pak se vypracujete na mistra všech béček. Jako tihle.

Podobné články: Letem světem

2014 | 3 | Brno jako Brno

100 meetingů v Dubaji

Za sedmihvězdičkovým hotelem Burdž al-Arab zapadá slunce. Růžové světlo ozařuje siluety kotvících jachet. O kousek dál se tyčí panoráma mrakodrapové čtvrti Dubai Marina. V šíleně velkém nákupním středisku Dubai Mall se mezitím proplétají desetitisíce lidí z celého světa.

2014 | 2 | Jak prorazit na webu

Kobra naježená přes řeku

Jiskrné víno někdy svede, co ani šavle nedovede. Tohle gruzínské přísloví vydá za několik armád. Opijete se, přejíte se, objetí nebudou brát konce a nakonec se stanete dobrovolným kavkazským zajatcem.

2014 | 1 | Německo na talíři

Zevlování v království rumů

Tahle oblast patří zevlounům. Jsou všude, kam se podíváte. Zkouření rastamani povykující na každém rohu, pijani rumu na verandách, ležáci na plážích. Pohyb jen na předpis. Jsme na Guadeloupe.
COOKIES
Google+