Osobnost

Chtěli byste se rekvalifikovat na tahole?
Chtěli byste se rekvalifikovat na tahole?

Useknutou hlavu děláme zvlášť

Dveře nám otevírá dívka, co má místo úsměvu plátek melounu a účes jako oběť hurikánu. Z kuchyňky vychází další a ta má pro změnu do krve rozdrásanou tvář a v náručí zjevně pár týdnů mrtvé mimino. Jdeme dělat rozhovor s divadelním a filmovým maskérem Petrem Fadrhonsem.
AddThis

Co se to tady proboha děje?
To je rekvalifikační kurz pro obor maskér-vlásenkář. Založil jsem ho s kolegyní Janou Zahradníčkovou, protože po revoluci šel každý maskér na volnou nohu a nikdo to nechtěl učit. Všude se to hemží jen vizážisty a kurzy pro ně. Ne že bych měl něco proti vizážistům, ale vizážista neumí vypoutkovat knír, vyrobit plnovous, paruku, pracovat se silikonem, zkrátka udělat z člověka někoho úplně jiného. Třeba když potřebujete o třicet let zestařit herce, tak to nejde nalíčit. Musíte použít silikonové odlitky stárnutí, které se lepí na obličej. Otevřel jsem tenhle kurz, aby to nevymřelo.

Když chci být dobrý maskér, co potřebuju nejvíc?
Ovládat anatomii obličeje, to je pro maskéra to nejdůležitější. Mít dobrou představivost a umět alespoň trošku kreslit a modelovat. To stačí. Rekvalifikovala se nám tady i zdravotní sestra, která dneska už sama dělá filmy.

Maloval jste se jako malý kluk? Nebo jak se člověk stane maskérem?Když chci být dobrý maskér, co potřebuju nejvíc?
Já jsem čtvrtá generace. Můj otec dělal hlavního maskéra v Československé televizi, děda byl holič a praděda stejně tak. Chtěl jsem taky do televize, ale on řekl, že ne. Tak jsem se vyučil pro Národní divadlo a dvacet let jsem v něm pak pracoval. Po revoluci jsem začal dělat muzikály a založil jsem si školu. Taky s Janou Zahradníčkovou pracujeme na filmech a na reklamách.

Jste na něco specialista? Na jizvy, na vrásky?
Ne, to ne. Dobrý maskér musí umět všechno. Jsou ale i maskéři na speciální efekty. Ti dělají urvané ruce, jiní zdemolované obličeje, zombíky… K tomu je potřeba umět ještě modelovat, odlívat, pracovat s nepočítanými druhy silikonu. To u nás moc lidí neumí, protože se to dřív nedělalo.

Dřív myslíte jako za komunistů?
No jasně, my jsme si pomáhali vším možným a na koleně. Neměli jsme ty materiály, které se používaly na Západě. Ale když sem přijeli cizí maskéři, tak jenom kroutili hlavou a říkali, jak je to úžasný, že oni by si nevěděli rady.

Třeba s čím?
Třeba když se má udělat dvoudenní vous, tak na to existuje takový strojek, něco jako airbrush, kam nalejete barvu a ten dvou-třídenní porost se s tím nastříká. To my jsme vzali kartáček na zuby, namočili ho do barvy a prstem jsme po něm přejížděli tak, aby to stříkalo na obličej. Místo ze silikonu jsme modelovali z latexu a vaty. Prostě jsme si museli poradit.

Mohla bych já být třeba osmdesátiletá babička?
Mohla, na to jsou speciální vody, jmenují se Old Skin. Tím si natřete obličej a ono vám to stáhne a zvrásní kůži třeba na jeden den. Kdybychom to chtěli na dva týdny, tak vám odlijeme obličej, namodelujeme vaše vrásčité já, po částech to odlejeme do silikonu a postupně vám to nalepíme na obličej. Na každý den pak budete potřebovat nový odlitek.

TAKŽE ON NA TOM VOZÍČKU JEZDÍ V CIVILU A NA SOBĚ MÁ DIODY, TO JE NORMÁLNĚ K VIDĚNÍ NA STRÁNKÁCH TOHO FILMU.

Kolik to koštuje?
To je dost drahá záležitost, proto produkce většinou radši najde nějakého starého dvojníka, aby to nemusela platit.

A kdybych chtěla předstírat, že mi chybí ruka, noha nebo hlava?
Buď vám ji přivážu dozadu k tělu a nastavím pahýlem, nebo když mají někomu useknout ruku ve filmu, tak se zabere ta sekera a pak je střih, přijde tam někdo jiný, kdo ruku nemá a obličej není vidět. Nikdy to nevidíte v jednom záběru s obličejem. Ve válečných filmech účinkují invalidi, kteří si sundají protézu, přidělá se k tomu to urvaný a krev. Takhle šálíme lidi. A když jde o hlavu, tak se udělá celý falešný tělo bez hlavy a hlava zvlášť.

Takže invalidi chodí k filmu na brigády?
No, chodí. Když se tady točila Hartova válka, tak tam jezdily autobusy plný invalidů. Tam bylo urvaných rukou a všeho…

Je něco, co nedokážete?
Myslím, že ani ne. Ale v dnešní době se spousty věcí prostě upravují počítačem. Herec se natočí na zeleném pozadí a počítač z něj udělá úplně jinou figuru. Někdy říkám, že maskéři vymřou kvůli počítačům. Samozřejmě jsou věci, které vypadají líp, když jsou nalíčené. A taky v divadle se bez maskéra neobejdete.

V čem je divadelní líčení jiné než filmové?
Na divadle to musíte trošku přehánět, kvůli odstupu. Divák sedí třeba deset metrů od jeviště, takže ta bradavice musí být o kus větší, než by byla pro film. Líčení musí být přehnané, paruky a účesy trochu zvětšené. Tak, aby to divák v první i dvacáté řadě viděl zhruba stejně. U filmu také stojí za to oholit herci na pár týdnů hlavu, v divadle tu pleš musíte každý večer vytvořit znova.

NA CO JE PYŠNÝ MASKÉR PETR FADRHONS:

Spolupracuju na seriálu Rod Borgiů jako stálá výpomoc Milanu Vlčkovi, s Janou Zahradníčkovou jsem vymýšlel masky pro muzikál Cats v divadle Milenium. Do muzikálu Golem jsem dělal masku Franty Němce, který tam hrál starého Žida a trošku připomínal Gandalfa. Spolupracoval jsem na Zelenkově pohádce Kouzla králů s Josefem Abrhámem a také na muzikálu Mary Poppins v divadle Hybernia.

Pokud bych chtěla zplešatět, za jak dlouho to zvládnete?
Tak dvě až tři hodiny na film, když to má být pořádně. Na divadle to musí být rychlejší.

Necukají se lidi, když vám tak hodiny sedí na židli?
Cukat bych se měl spíš já. Asi před deseti lety jsem dělal reklamu pro Toyotu, kde bylo sedm trpaslíků se Sněhurkou. To znamenalo sedm liliputů, kteří dostali latexový obličej. Na každého byli dva maskéři a ve tři hodiny ráno jsme už byli na place, aby mohli v deset začít točit. Po natáčení musíte tu masku umýt a vyčistit, paruky vyprat a připravit na ráno. Taky musíte mít náhradní, kdyby se to potrhalo, takže my jsme týden spali třeba dvě hodiny denně. Maskér nastupuje první a odchází poslední. Teď jsem viděl tu nově natočenou Planetu opic, to bylo taky co herec, to sedm hodin v maskérně.

Když vidíte film, stíháte vnímat i něco jiného než masky?
No, to je průšvih. Když maskér sleduje film, tak sedí a říká: „Ježišmarjá, co mu to tam udělali, tam se mu to odlepuje,“ a tak. Takže je dobré na ten film jít dvakrát. Podruhé už má i děj.

Viděl jste někdy masku, která vás dostala?
Úžasná práce maskérů je samozřejmě Pán prstenů a taky Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Když jsem viděl, jak tam sedmdesátiletý Brad Pitt jezdí na vozíčku, to jsem teda koukal. Pak jsem ale zjistil, že ho maskovali do nějakých pětašedesáti a pak už je to počítačem. Takže on na tom vozíčku jezdí v civilu a na sobě má diody, to je normálně k vidění na webstránkách toho filmu. A o fotku dál už je prohnanej počítačem a  vypadá jako děděk. Takhle ošálili i mě.

AddThis
0 comments

Zoom

Stejně jsi jenom tlusťoška!

Mysleli jste si, že s anorexií se hlavně bojuje? Chyba. „Anorexie není nemoc, ale životní styl“ nebo „Pokud se chcete uzdravit, odejděte,“ hlásají stovky webových stránek, které se souhrnně označují jako pro-ana. Neboli pro anorektické.

Fenomén

Bijáky, co šly na vejškrab

Myslíte si, že se natočení dočkají jenom ty nejlepší scénáře a ve fázi přípravy skončí ty slabší? Omyl, o bytí či nebytí filmu často rozhoduje spousta různých okolností a kvalita nebývá zrovna to hlavní. Na jeden dobrý existující film existují nejméně dva ještě lepší, které studia zařízla už ve fázi scénáře.

Podobné články: Osobnost

2014 | 4 | Donchuani

Miluju a demoluju

"My na Slovensku se taky hádáme o hipstry. Hipster je každý, kdo nemá nadváhu," říká Katarzia – punková písničkářka z Blavy, která hraje folk. A taky písňový objev česko-slovenského území posledních měsíců. Rozhodně vám doporučujeme, ať ji objevíte dřív než hlavní vysílací časy.

2014 | 2 | Jak prorazit na webu

V reálu působí šoubyznys papundeklově

„Je to bezpochyby bizar,“ říká o světě televizních celebrit režisér dokumentárního filmu Show! Bohdan Bláhovec, „ale devadesáti procentům lidí to připadá správné.“ O filmu, který popisuje fungování dívčí skupiny 5Angels, už se mluvilo leckde, my se zeptali, co bylo za natáčením.

2013 | 11 | Horečka sobotní noci

Nechci se měřit s namachrovanými blbečky

Lidový tanec zní jako synonymum nudy. Stačí se do něj ale pustit bez umrtvující piety, vyhodit kroj a začít lidovou hudbu míchat s latinou, jazzem a třeba i s hip hopem. Mikuláš Bryan u nás propaguje taneční večery zvané bal folk. A tvrdí, že by vás bavily taky.
COOKIES
Google+