Téma

Bacha na dobré nápady

Technologický analytik Rob Enderle důrazně varuje před riziky plynoucí z Google Glass a podobných udělátek. Člověk nemusí být bedna, aby si uvědomil, že jeřábník surfující při práci po hambatých stránkách může někomu vyklopit beton do obýváku. Nebezpečné vedlejší účinky skvělých řešení jsou často daleko rafinovanější.
AddThis
  • Foto: Profimedia

Génius a škůdce v jednom

THOMAS MIDGLEY

Ve své době jeden z nejoslavovanějších průmyslových vynálezců. Dnes je považován za největšího individuálního škůdce životního prostředí.

S tím, jak roste naše schopnost manipulovat čím dál tím menšími částečkami hmoty rostou i možnosti vytvářet nové a nové materiály. Většinou s tak zázračnými vlastnostmi, že se nemůžeme dočkat, až si je budeme moct koupit v drogerii. Jenže v historii existují velmi důrazná varování před zázračnými materiály. Vezměte si například azbest – byl vynalezen jako neškodný materiál, který je ovšem neškodný jen do chvíle, než se poškodí. Pak se z něj uvolňují mikroskopická vlákénka, která se zasekávají do plic a způsobují zhoubné nádory. Anebo vzpomeňme kdysi jednoho z nejoslavovanějších průmyslových vynálezců historie, pana Thomase Midgleyho. Ten vynalezl ve 30. letech úžasný plyn freon, který nahradil vysoce toxické chladící náplně v ledničkách a klimatizacích a desítky let se cpal, kam jen to šlo. Až se jednoho dne zjistilo, že jediný kilogram freonu dokáže zlikvidovat přes 70 tun atmosférického ozonu, je jako skleníkový plyn deset tisíckrát účinější než CO2 a má životnost přes sto let. Aby toho pan Midgley náhodou neměl na svědomí málo, podívali se šťouralové na zoubek jeho dalšímu vynálezu – olovnatému benzínu. Ten sice vyřešil hlasité klepání spalovacího motoru, ale na oplátku více než 60 let pumpoval do ovzduší jedovatý těžký kov. Kdysi oslavovaný průmyslník je dnes považován za největšího individuálního škůdce životního prostředí. A ve své snaze určitě nebyl sám.

Superodolné bakterie

I v případě, že samotný vynález není skrytou tikající bombou, mohou být důsledky jeho používání hodně nepředvídatelné. Není lepšího příkladu, než jsou antibiotika, tedy jeden z největších objevů lidské historie, který po II. světové válce obrátil medicínu vzhůru nohama. Výsledky léčby penicilínem byly tak ohromující, že v roce 1960 William Stewart, zmocněnec federálního ministerstva zdravotnictví USA prohlásil, že „infekční nemoci v USA byly víceméně zlikvidovány a přiblížil se čas, kdy se stanou minulostí“. Už ve chvíli tohoto prohlášení si 90% stafylokoků budovalo proti penicilínu odolnost a brzy bylo nutné kvůli rezistentním bakteriím vyvíjet nové a silnější léky. Kvůli tomu, že se až 70% všech vyprodukovaných antibiotik láduje do krmení chovným zvířatům, mají bakterie dost vzorků a možností najít si v jejich obranné struktuře skulinku. Což nepůsobí moc optimisticky, když si uvědomíme, že od konce 70. let jsme žádné nové antibiotikum nevymysleli.

Šedivá nanokoule

Rostlinným ekvivalentem antibiotiky nadopovaného hovězího jsou geneticky modifikované plodiny. Odolné, rostoucí na pouštích i v tundrách, slibující řešení hladu ve světě. Jenže právě v jejich odolnosti tkví zádrhel. Může se totiž stát, že se začnou nekontrolovatelně množit, dusit lidstvo pylem a způsobovat obrovské požáry. V Kanadě už takový problém hasí – z experimentálního pole jim „utekla“ modifikovaná superřepka, která teď raší všude možně a velmi se jí daří. A podíváme-li se do budoucnosti, uvidíme, že podobné naděje jako kdysi do freonu a olova se vkládají do mikroskopických přístrojků, udělátek a nanorobůtků. Jenže jako všechno ostatní i nanotechnologie mají svá rizika. Kupříkladu se skoro nic neví o tom, jak budou reagovat s živými organismy, jak se dá zamezit jejich zneužití a to ještě nehovoříme o katastrofickém scénáři, který hrozí v případě, že se pidižvíci začnou nekontrolovaně množit a rozebírat všechno kolem sebe na stavební materiál. Takový scénář totiž existuje a odhaduje, že během 72 hodin by se celá planeta proměnila v šedivou prachovou kouli nanorobotů.

AddThis
0 comments

Téma

Lidi, co už žijí pozítří

Nebudete tomu věřit, ale dnešní děti už tvrdě makají na tom, jak změnit svět pro naše vnoučata. A některé jsou v tom pořádně daleko.

Téma

Katalog vizionářů

Nejlepším způsobem, jak předpovědět budoucnost, je vynalézt ji, říkal Alan Kay. Těmhle lidem se to povedlo. Podívejte se na ty, kdo vynalezli dnešek.

Podobné články: Téma

2017 | 3 | e-Bitka

Nafoťte si babiččin oběd

Když fotil venkovský fotbálek, dostal málem nafackováno. Zahradní verzi Karlštejna, která zdobila kdejakou českou zahrádku, mu skoro nacpali do auta, a ve středním věku zjistil, že vepřo knedlo zelo naaranžované na kostkovaném ubrusu může mít i jinou než kulinářskou hodnotu. Tomáš Pospěch se jako fotograf snaží zachytit prchavý fenomén češství.

2017 | 3 | e-Bitka

Jak e-vyhrát v e-bitce

Na příštích stránkách si řekneme, jak v internetové diskusi roznést soupeře na kopytech, rozšlapat ho na kaši a zadupat do země. Předtím ale musíme zjistit, proč do facebookových a komentářových válek vůbec vstupujeme. Co nás na tom tak láká?

2017 | 3 | e-Bitka

How to vyhrát na internetu

Kdo se pohybuje v prostředí opravdových webových diskusí, ten ví, že lidi, co se drží argumentů a logiky, by v nich nevydrželi ani tři příspěvky. Pravidla virtuální džungle zní úplně jinak.
COOKIES
Google+