Téma

Vizionáři se průzkumy trhu neřídí

Petr Koubský rozumí technologiím, zakládal Softwarové noviny a časopis Inside. Je několikanásobnou Osobností roku české informatiky. Jestli by někdo mohl mít představu, jak se vede dnešním vizionářům, tak on.
AddThis

Řekněme, že se dnes školák rozhodne, že až bude velký, stane se vizionářem. Bude to mít lehčí, nebo složitější než někdo, kdo se takto rozhodl před dvaceti lety?
Myslím, že to máme jednoznačně jednodušší. Už jen proto, že je daleko menší pravděpodobnost, že si nás nikdo nevšimne. I když se narodíte ve vesnici v Bangladéši, tak je reálná šance, že se o vás svět dozví.

Pokud vás v té bangladéšské vesnici bude někdo hledat.
Záleží na tom, jestli mluvíme o někom, kdo vylepšil pastičku na myši, nebo o někom, jehož myšlenky opravdu změní svět. V případě opravdových vizionářů věřím, že se o nich dozvíme. Po nových myšlenkách je hlad. Touží po nich trh, ale vlastně i celá společnost, která vnímá, že máme spoustu nevyřešených problémů, a potřebujeme, aby se jich někdo zhostil. Žijeme v éře technologií, která potřebuje postupovat kupředu. Pokud někdo nevymyslí, jak nahradit ropu, tak se pokrok zastaví. 

Internet ale má i druhou stránku – spoustu balastu, mezi kterým nové nápady mohou zapadnout.
V době před internetem se publikovalo tak, že člověk poslal článek do časopisu, tam ho schválila redakce, článek za pár měsíců vyšel a byl zanesen do indexu. Kdo o něj měl zájem, musel napsat dopis a čekat, až ho v Americe přečtou a článek mu v obálce pošlou. Proces to byl neskutečně zdlouhavý, ale velmi účinný v eliminaci chyb. Internet funguje přesně naopak. Jaké změny internetové publikace přinesly do vydavatelské praxe, ale i do celkové vědecké metodologie, by bylo zajímavé analyzovat. Pokud bych si chtěl tipnout, tak bych řekl, že výskyt přelomových myšlenek probíhá stále stejně rychle. Google a fulltext ale naprosto změnily způsob, jak je vyhledáváme a zacházíme s nimi.

Není náš hlad po vizionářích způsoben tím, že se už dlouho neobjevila opravdu velká, přelomová myšlenka? Když se podíváme například na fyziku, která ve 20. století táhla lidské poznání kupředu, tak v ní nic opravdu přelomového nevzniklo někdy od 30. let…
Za tím je několik příčin. Jednak ta, že každá doba má dominantní obor, ve kterém se velké myšlenky a objevy odehrávají. Fyzika to dnes už není. 

Petr Koubský 

Analytik a publicista

Kariéru začal jako programátor, vedl Softwarové noviny a časopis Inside – trendy a strategie na českém trhu IT. Přednáší na Katedře informačních technologií VŠE, spoluzakládal experimentální vzdělávací instituci iCollege. Organizuje a moderuje odborné konference.

A co to tedy je?
Podle mě je to biologie. Molekulární biologie, genetika. V těch oborech věřím, že jsme stále na počátku a soustřeďují se v nich nejchytřejší lidé. 

Co se mimochodem děje u nás?
Obávám se, že výjimeční lidé u nás nemohou zůstat. Nemůžeme jim poskytnout ani technické zázemí, ani odpovídající plat a bohužel ani společenské uznání. Kdo chce pracovat na špičce, musí do USA. Fyzikové ještě mohou do CERNu. 

Musíme vůbec hledat  vizionáře pouze ve vědě?
Rozhodně ne. Naopak, myslím si, že mnoho vědců by se označení „vizionář“ bránilo. Říkali by, že jejich práce je založená na solidní vědě a osvědčených postupech. Tak jaképak vize. Vizionáře musíme hledat v umění. Umělci to mají koneckonců přímo v popisu práce. William Gibson vytvořil v 70. letech vizi internetu, kterého jsme dodnes nedosáhli. Napsal ji na psacím stroji. Určitě lze nalézt vizionáře v byznysu. Steve Jobs je jednoznačně jeden z nich. 

Proč si každý vzpomene na Jobse?
To je dobrá otázka. V jeho případě je vizionářství do velké míry prefabrikovaná legenda. Na druhou stranu on opravdu byl schopen vytvořit vizi a tvrdě za ní jít. Často i v případě, že ta vize byla protismyslná, jako když u prvního Macintoshe rozhodl, že nebude mít síťové připojení, protože to evokovalo práci a on chtěl vytvořit počítač pro domácnost. Nebo když u iMacu zamítnul disketovou mechaniku. Dalo by se asi říct, že vizionář je někdo, kdo svá rozhodnutí zakládá na svém přesvědčení a ne na průzkumech trhu.

AddThis
0 comments

Téma

Obří mozek nestačí

Stát se ikonou, která popostrčí svět o krůček dál k budoucnosti, není žádná sranda. Historie je plná titánů vědy, umění a techniky, o kterých se neví ani zbla.

Téma

Budoucnost, ve které už žijeme

Když se začtete do starých sci-fi knížek, zjistíte, že si fantastové budoucnost představovali hlavně jako místo, kde se bude létat a budou nám sloužit roboti. Ne že by to tak nebylo, ale skutečné technologie budoucnosti jsou daleko ujetější. A navíc jich už spoustu najdete mezi námi.

Podobné články: Téma

2017 | 4 | Soumrak missek

Partnerce nevadí, že strávím 4 dny na jachtě s misskama

David Váňa dva roky fotí v zákulisí České Miss. Tak jsme se zeptali, jak to tam vypadá.

2017 | 4 | Soumrak missek

Královny jsou nahé

Nastala nám zase ta chvíle, kdy se na televizních obrazovkách objeví pán v decentním obleku a za ním řada vyšponovaných a vysolárkovaných krasavic. Během následujících 100 minut budou podstupovat potupné rozhovory s celebritami, recitovat vlastní básně, tancovat a nakonec se projdou na pódiu v bikinách, zatímco ten pán v obleku bude ohlašovat rozměry jejich hrudníků, pasů a boků. Jinými slovy, bude se volit Česká Miss.

2017 | 4 | Soumrak missek

Porota

Neodmyslitelnou součást volby Miss tvoří porota, která je dnes už vlastně důležitější než samotné soutěžící. Jejími členy obvykle jsou:
COOKIES
Google+