Téma

Němcožrouti

V Česku je spousta lidí, kteří v Německu žijí či žili, mají ho rádi a umějí o tom vyprávět. Zeptali jsme se jich na pár otázek a jejich odpovědi poskládali k sobě. Společně toho říkají nejvíc.

Fotografa Christiana Reistera fascinuje změna a pohyb, miluje přirozenou dynamiku měst a lidí v nich. Je známý hlavně svými fotografiemi z berlínského Alexanderplatzu, které vyšly v knížce s jednoduchým titulem Alex.  Christian zachycuje běžný život jako tichý svědek. Můžeme tomu říkat pouliční fotografie nebo třeba dokumentární historie. Svět z jeho fotek je široký, šedivě občanský a bez umělého lesku, ale taky plný energie a každodenních dramat.
Dougal Squires
www.reister-images.de

AddThis
Berlín, Schöneberg, 2010

Berlín, Schöneberg, 2010

Christian Reister

Odpovídali

Michael Kratochvíl
vyrostl v Berlíně


Lucie Eireinerová
do Německa se provdala a učí na univerzitě v Řezně


Tomáš Krček
žije u Norimberka, kam za normalizace emigroval


Eva Flüggerová
do Německa se vdala a žije v Kolíně nad Rýnem


Šimon Šafránek
několik let bydlel v Berlíně


Filip Javůrek
v Německu podniká


Ismayil Kahredinov
žije a pracuje v Berlíně a předtím strávil 10 let v Praze


Kristina Nowak
zná Německo podrobně

Němci jsou podle Čechů pořádní, důslední a pracovití. Jsou prý také uzavření. Je to podle vás pravda? Jací opravdu jsou?


Když se zamyslím nad tím, jak jsou berlínské kavárny a galerie plné během pracovních hodin, začínám  o pracovitosti Němců pochybovat.
Nemají potřebu míchat pracovní kontakty s rodinnými. Není úplně samozřejmé, že jdete s kolegy po práci na pivko. Můj muž říká: „Kolegové jsou fajn, ale nepotřebuju s nimi po 14 hodinách v práci trávit ještě víkendy.“


Mně tam lezla na nervy ta jejich angažovanost a sociální cítění. Musel jsem bejt furt v nějakým komandu, co pomáhalo starým lidem nebo sbíralo odpadky. O uzavřenosti nemůže bejt ani řeč, všechny maminky mých kámošů mě pořád zvaly na eintopf.


Všichni Němci, se kterými jsem se setkal, byli velmi zdvořilí a nikdy ze sebe nenechali opadnout slupku politické korektnosti.


Vůči cizincům jsou uzavření všichni, nejen Němci. Jen kramáři, kteří jim chtějí něco prodat, nebo pracovnice v horizontálním řemesle – ti mají o cizince zájem. Zbytek je rezervovaný, to jest zcela normální.


V pracovních vztazích jsou nesmírně poslušní a pracovití. Má to samozřejmě i negativní stránku – Němec pozorovaný českýma očima neumí myslet, protože se nepokouší svůj úkol nijak obejít. V německém výrazivu není ani klasický český výraz „zašít se“. Němec se nikdy „nezašije“, neb jej to ani nenapadne.


Žil jsem v Berlíně. Správce domu, kde jsme bydleli, se mnou chtěl mluvit rusky a v obýváku měl hrací automat.


Seriózní a důslední jsou. Hlavně v porovnání s Čechy, kteří kontakty, i obchodní, zakládají na osobních vztazích. To Němci nepotřebují.
Jakmile se seznámíte, roztají a na jejich přátelství se dá spolehnout. Svou práci berou vážně a bývají velmi pečliví. Věc, která mi utkvěla, je jejich zdvořilost. Neexistuje, že by vás Němec při setkání nepozdravil a za všechno zdvořile nepoděkoval.


Němci jsou jako koblihy. Na povrchu se zdají být suší, ale když se do nich zakousnete, tak zjistíte, že jsou sladcí – srdeční a přátelští.

 Bahnhof Zoo, Berlín, Charlottenburg, 2013

Bahnhof Zoo, Berlín, Charlottenburg, 2013

Christian Reister

Říká se, že Němci nemají smysl pro humor... 


Neoplývají českým způsobem humoru, zpravidla nebývají ironičtí, sarkastičtí, ale neznamená to, že se nezasmějete. 


Většina nemá „český“ smysl pro humor, ale trpělivost růže přináší a někteří se to i naučí.


Nedokážou si dělat legraci ze sebe a nemluví ve dvojsmyslech. Ty si berou osobně. Na druhou stranu se dokážou dost odvázat a slavit do úmoru, víc než Češi.


Smějou se lidskýmu neštěstí jako my. 


Smysl pro humor mají. Francouzským komediím se normálně smějou. Jen v umění možná humor nedokážou artikulovat pro každého srozumitelně.


Ocenit humor jiného národa je podle mě nemožné bez dokonalé znalosti jazyka a mnohaletého pobytu v zemi. 


Po pravdě řečeno si nevybavuji, že bych kdy slyšel Němce vyprávět vtip. Nemyslím si, že by neměli smysl pro humor, protože když jsou spolu, tak se smějí často a hodně. Jen jsem ještě asi nepřišel na to, co jim připadá vtipné. 


Mají, ale svůj. Bacha na vtípky o cukající pravačce a dědovi v Hitlerjugend. Jeden vtip na téma Němec–nácek vám může pěkně zavařit. Asi jako kdyby Němci vtipkovali na téma co Čech, to zloděj.

V čem se od Němců liší Češi?


Člověk se liší od člověka v mnohém – a je jedno, jaké je národnosti. Chtěl bych se vyhnout generalizování. Ale možná takto – když se něco má nějak dělat – tak to v Německu každý dělá. Viz zametání chodníku v sobotu. Dělají to, i když je chodník na první pohled čistý. Protože se to tak má dělat...


Nejsme tolik věcní, pořád něco řešíme, ale zároveň jsme ve světlé chvíli schopní improvizovat.


Zásadní rozdíl mezi Čechy a Němci je ve vztahu k majetku, zejména cizímu. Průměrný Němec se majetkem okázale nechlubí, když ho má, ani moc nezávidí, když majetek má někdo jiný, a především nepokládá vhodnou příležitost za dostatečnou motivaci k přisvojení si majetku bližního svého. Průměrný Čech to má naopak.


Pro české ucho jsou Němci hluční v hospodě. Ale jsou snad Češi beránci? 


Češi a Němci jsou si podobnější, než jsou si ochotni přiznat. Žil jsem v Praze, teď žiju v Berlíně, a když si odmyslím jazyk, tak mi občas připadá, že jsem se vůbec nepřestěhoval. 
Překvapivě se nijak zvlášť neliší. Jen bydlí v takové větší České republice, mají moře (studený, ale přece), je jich osmkrát víc a mají Angelu. Liší se možná jen tím, že jich většina v neděli nechodí do práce, berou svoje děti víc na výlety anebo trávěj odpoledne v parku, kde grilujou, opíjí se a koupou se nahatý v jezírku – důchodce nevyjímaje. To není vtip. Zažila jsem to ve Freiburgu, kde jsem rok žila a studovala.

Berlín, Neukölln, 2010

Berlín, Neukölln, 2010

Christian Reister

Jsou si všichni Němci podobní, nebo se liší?


Je velký rozdíl mezi Němcem východním a západním, ale i jižním a severním. Je rozdíl i mezi Němcem berlínským a brandenburským, dokonce i mezi Němcem friedrichshainským, kreuzberským a steglitzským či charlottenburským.  


Hodně se liší a dávají to najevo. Těm u moře se říká Rybí hlavy, Bavorákům Knedlíci atd. 


V Německu jsou zakořeněné nejen dialekty, ale i s tím související povědomí „ke komu patřím“. Bavoři nemají rádi Seveřany, ale vlastně všechny „Saupreisn“ – to jsou ti, kteří nejsou z Bavorska. Má to silné historické kořeny v sjednocovací politice Pruska pod Bismarckem. Bavorsko se cítilo vždy někde jinde – spíše na straně rakouské monarchie, s kterou byly i bavorské vládnoucí rody osobně spojeny. S Pruskem byly jen konflikty, neštěstí, prohrané války. Bavorsko dodnes nepodepsalo německou ústavu a patří sice do BRD, ale je jaksi jednou nohou i venku. Stran dialektů – když mluví Bavor svým dialektem, v tv kanálech na severu by mohly běžet titulky překladu do spisovné řeči. Totéž, když bude člověk od pobřeží mluvit svým „Plattdeutsch“. Oběma nářečím nejde bez zkušenosti rozumět. Švýcaři, kteří mluví „Schwyzerdütsch“, jsou na tom ještě hůř – těm rozumí Němec asi jako Čech Polákovi. Přitom je to stejná psaná řeč. Když v televizním kanálu 3SAT běží švýcarský publicistický pořad 10vor10 (deset před desátou), tak je mluva „obyčejného lidu“ opatřena titulky. 


Bavoráci jsou pyšní a totálně nezávislí na ostatních spolkových zemích. Mají přísnější justici, spoustu peněz a nejmenší nezaměstnanost. Na jaře a na podzim jsou všude festy. Mladí i staří si oblečou Tracht (kroj), jdou pít a tancovat na lavicích a v noci se, stále v krojích, přesunou do klubů, což je úžasný pohled. V Porýní jsou lidé vtipnější a v únoru o Faschingu tu nastává úplně výjimečný stav. Lidi si berou týden dovolené (některé firmy dokonce zavřou) a celý týden chlastají. Na severu jsou studení čumáci, rezervovaní, blonďatí, urostlí lidé, hodně severští. Je to taky jediné místo v Německu, kde jsou hezké ženské.

Jsou skvělí ve fotbale, v autech... co němcům nejde? 


Německé pivo (kromě bavorského, ale to je skoro české) není z nejlepších. 


Mají problém s integrací přistěhovalců. Jsou v téhle otázce s ohledem na svou historii velmi benevolentní, a tak není výjimkou, že cizinec 15 a víc let žijící v Německu neumí německy. 


Třeba teď zrovna nemají dobré tenisty, tenistky na tom taky nejsou nejlíp. Jsou samozřejmě oblasti, kde se daří – hlavně v technice, neb jsou pilní a důslední – ale nápady, těch se nedostává. Nápad je prostředek líné svině, jak dohnat to, co se zameškalo nekorektním jednáním. 


Filmových komedií moc nemají.


Německá kuchyně opravdu neoslní, ale pořád je lepší než česká. Moc jim nejde hokej a světové války.


Němci umí všechno, a když ne, tak si na to seženou lidi. A zaplatí je. 


Na to, že je 80 % populace online, mají překvapivě špatnou online kulturu. Spousta webových stránek i velkých firem vypadá, jako by nebyly určeny k prohlížení a užívání.


Online nákup je tu děsivě složitá záležitost. Mají i příšerný systém osobního bankovnictví a plateb. Jeden z nejnefunkčnějších a nejnepřátelštějších systémů, co jsem zažil. 


Improvizace. Mají rádi vše nalajnováno. Na každou práci musí být odborník nebo specializovaná firma. Tím Němce děsí Češi, protože ti jsou naopak mistři světa v improvizaci a každý je odborník na všechno. Jo, a ještě mi jako holce připadá, že se mladé Němky oblékají velmi podobně. Jednoduše a z mého pohledu lehce nekreativně – legíny, delší triko, kabelka přes ruku, vyčesané vlasy, hipsterské brýle. Trochu nuda.

Vagabundi na Alexanderplatu v Berlíně, 2010

Vagabundi na Alexanderplatu v Berlíně, 2010

Christian Reister

Který mýtus o Němcích je nejméně pravdivý?


Že jsou studení a nekamarádí se. 


Že německý jazyk je tvrdý, nepříjemný a komplikovaný a že každý Němec mluví jako Hitler. Tak to prostě není, před němčinou nemá mít nikdo strach, i když ho české školy úspěšně generují. 


Dochvilnost a pečlivost už není, co bývala.


Nejsou agresivní národ. Třeba Francouzi jsou dneska mnohem agresivnější.  


Jednoznačně studené Němky. Němky jsou na dotek příjemně teplounké.

AddThis

Téma

Fenomén Hitler

Nejslavnějším Němcem ze všech je bohužel dodnes uřvaný masový vrah. Hysterický pidimužík s knírkem vzbuzuje lecjaké asociace, přičemž asi nejtěžší je představit si ho jako člověka, který málem ovládl planetu.

Téma

Co je v nás německého?

Jestli máte pocit, že Češi mají blíž k racionálním Němcům než k melancholickým Polákům, patetickým Rusům a horkokrevným Bulharům, nejste daleko od pravdy.

Podobné články: Téma

2017 | 5 | Harddiskobolos

Clicky místo kliků

„Neseď už u toho kompjůtru a mazej se proběhnout ven.“ Tuhle větu zaslechlo snad každé dítě vyrůstající v době počítačové. Rodiče to mysleli dobře, protože jak známo, pohyb na čerstvém vzduchu je půl zdraví, a když v něm dítko nalezne zalíbení, existuje i šance, že coby profesionální sportovec někdy v budoucnu zajistí rodinu. Než ale začnete nahánět svou ratolest v pět ráno do vymrzlé lední haly, tak zpomalte. Možná že byste ho radši měli nechat v klidu pařit gamesy.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Kolik máš APM?

Deset hodin denně, šest dní v týdnu - tak vypadá trénink špičkových e-sportovců.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Jak vydělat na e-sportech

Hrajete gamesy a chcete, aby vám to hodilo nějakou tu kačku? Tak mrkněte na náš návod, jak se toho zhostit.
COOKIES
Google+