Čumenda

Moje sbírka Amíků

Fotograf Stanislav Bříza projel stopem Spojené státy a prý to z něj udělalo jiného člověka. Samozřejmě u toho fotil a ty fotky jsou parádní vyprávění.

Vyrazit stopem po Americe by chtěl kdekdo. Fotograf Stanislav Bříza se prostě sebral a udělal to. Od srpna do září se svou kamarádkou projeli USA se zdviženým palcem. „Američani jsou přátelští a pohostinní. A rozhodně nejsou tak hloupí ani tak tlustí, jak si v Evropě myslíme,“ říká autor následujících fotek o cestě, na které v motelu nocovali jen občas a většinu teplých nocí spali prostě jen tak pod hvězdami v lese nebo korytě vyschlého potoka. Jindy zase stopaře vzal někdo k sobě domů, a právě tam se ztratilo nejvíc předsudků a iluzí. „Ty dva měsíce jsem prožil naplno, mnohem víc než uplynulých 30 let,“ říká Bříza. „Často jsem si připadal jako herec v hol­lywoodském filmu – neuvěřitelné náhody, nebezpečné situace a dobrý konec. Spousta hodnot se mi převrátila naruby a já se vrátil jako jiný člověk.“
Teď by to rád všechno hodil na kvalitní papír. Takže jestli byste chtěli vidět tyhle luxusní fotky v knížce, přihoďte na ní pár kaček tady.

AddThis
Yankton, Jižní Dakota. Jackovi chybí pár zubů, na pořádek si moc nepotrpí, ale srdce má na správném místě. Večer opékáme marshmallows a spíme pod širákem na jeho dvorku.

Yankton, Jižní Dakota. Jackovi chybí pár zubů, na pořádek si moc nepotrpí, ale srdce má na správném místě. Večer opékáme marshmallows a spíme pod širákem na jeho dvorku.

Stanislav Bříza

Závodní dráha Bonneville leží na dně vyschlého solného jezera na hranici Utahu a Nevady. Tenhle závodník nocuje pod širákem v horách na obzoru a přes den ladí svůj osmiválec, aby byl ze všech nejrychlejší...

Závodní dráha Bonneville leží na dně vyschlého solného jezera na hranici Utahu a Nevady. Tenhle závodník nocuje pod širákem v horách na obzoru a přes den ladí svůj osmiválec, aby byl ze všech nejrychlejší...

Badlands, Jižní Dakota. Zkouším prvního truckera a hned mám štěstí, Doyle vypadá drsně, ale je to dobrák od kosti, vysadí nás přímo u národního parku a pozve na benzinku na večeři.

Badlands, Jižní Dakota. Zkouším prvního truckera a hned mám štěstí, Doyle vypadá drsně, ale je to dobrák od kosti, vysadí nás přímo u národního parku a pozve na benzinku na večeři.

„Když se místní rozhodne, že ti chce koupit Colu, tak to jednoduše není jen fráze. Prostě opravdu chce, ať seš stopař nebo milionář. A to už mi  strká pětidolarovku do kapsy a druhou rukou plácá po ramenou. Good luck, guys!“

„Když se místní rozhodne, že ti chce koupit Colu, tak to jednoduše není jen fráze. Prostě opravdu chce, ať seš stopař nebo milionář. A to už mi strká pětidolarovku do kapsy a druhou rukou plácá po ramenou. Good luck, guys!“

„Dobrodružství, svoboda a volnost, to je Amerika, kámo! Dlouhý trucky a velký pick-upy, motely a mekáče, cestovat, stopovat, válet se a tábořit pod hvězdama. Prostě žít, prostě na cestě. V uších ti zní Born to be wild a Kerouac. Žít jako on!“

„Dobrodružství, svoboda a volnost, to je Amerika, kámo! Dlouhý trucky a velký pick-upy, motely a mekáče, cestovat, stopovat, válet se a tábořit pod hvězdama. Prostě žít, prostě na cestě. V uších ti zní Born to be wild a Kerouac. Žít jako on!“

Yankton, Jižní Dakota. Dcerka na zemi v obýváku a pes ve sprše, ale všichni se milujou.

Yankton, Jižní Dakota. Dcerka na zemi v obýváku a pes ve sprše, ale všichni se milujou.

AddThis
0 comments

Téma

Rozhovor s bohem

Jeden z nejúspěšnějších profilů na českém Facebooku má, bůhvíproč, Bůh. Zeptali jsme se na to, jak se mu existuje ve virtuálním vesmíru a jestli jsou lidé uctivější, když si s ním píšou přímo.

Pokec

Nejlepší bojovníci nejsou ti s nejtvrdší ránou

První věta toho o člověku řekne dost. Když do holešovického centra bojových sportů dorazila thaiboxerka Martina Jindrová, její první slova patřila trenérovi. „Už jsem zdravá,“ hlásila, „akorát do hlavy mě můžou mlátit až v lednu.“

Podobné články: Čumenda

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

NEVIDITELNÍ

Jestli je něco opravdu na hraně, tak fotograf, který nakráčí do slumu v jedné z nejchudších periferií na světě a začne místní chudáky fotit stejně jako modelky do lesklého časopisu o módě. Má to být ironie? Nebo to naopak přiláká pozornost veřejnosti a otevře jí oči v tom, jak to na vyloučených místech v rozvojových zemích vypadá? Třiatřicetiletý fotograf Hadi Uddin z Bengálska dennodenní realitu upracovaných a extrémně chudých lidí žijících v bangladéšském hlavním městě Dháka zná. Jeho originální a syrová série z městské části Rayer Bazaar se jmenuje Here, For Now. „Chci, aby lidé viděli, že i přes chudobu a nevyhovující podmínky vzývají místní obyvatelé život, žijí naplno a jsou to zajímavé různorodé osobnosti,“ vysvětluje Uddin.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Osamělí obři

Majestátní velikáni, kteří měli měnit svět, sloužit pokroku a lepším zítřkům, teď už jen odolávají času a živlům. Jsou to opuštěné technické stavby v dnešním Kazachstánu, Rusku a Bulharsku. Zachytil je fotograf Danila Tkačenko v sérii Restricted Areas. „Spousta těch míst dřív bývala tajných, některá se neobjevovala ani na mapách. Jsou to symboly dokonalé technokratické budoucnosti, která ovšem nikdy nenastala,“ vysvětluje Tkačenko. Každý pokrok jednou přestane být pokrokem. A je zajímavé, co po něm zůstane...

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když jsou školačky kluci

Fotograf David Váňa jel do Tokia fotit lidi. Vstával, když bylo v Japonsku pět ráno, a chytal je ve čtvrtích Akihabara a Harajuku. Jenže japonské školačky v ujetém oblečení už viděl každý. Takže tady máte kluky. A ti jsou možná ještě zajímavější.
COOKIES
Google+