Čumenda

Moje sbírka Amíků

Fotograf Stanislav Bříza projel stopem Spojené státy a prý to z něj udělalo jiného člověka. Samozřejmě u toho fotil a ty fotky jsou parádní vyprávění.

Vyrazit stopem po Americe by chtěl kdekdo. Fotograf Stanislav Bříza se prostě sebral a udělal to. Od srpna do září se svou kamarádkou projeli USA se zdviženým palcem. „Američani jsou přátelští a pohostinní. A rozhodně nejsou tak hloupí ani tak tlustí, jak si v Evropě myslíme,“ říká autor následujících fotek o cestě, na které v motelu nocovali jen občas a většinu teplých nocí spali prostě jen tak pod hvězdami v lese nebo korytě vyschlého potoka. Jindy zase stopaře vzal někdo k sobě domů, a právě tam se ztratilo nejvíc předsudků a iluzí. „Ty dva měsíce jsem prožil naplno, mnohem víc než uplynulých 30 let,“ říká Bříza. „Často jsem si připadal jako herec v hol­lywoodském filmu – neuvěřitelné náhody, nebezpečné situace a dobrý konec. Spousta hodnot se mi převrátila naruby a já se vrátil jako jiný člověk.“
Teď by to rád všechno hodil na kvalitní papír. Takže jestli byste chtěli vidět tyhle luxusní fotky v knížce, přihoďte na ní pár kaček tady.

AddThis
Yankton, Jižní Dakota. Jackovi chybí pár zubů, na pořádek si moc nepotrpí, ale srdce má na správném místě. Večer opékáme marshmallows a spíme pod širákem na jeho dvorku.

Yankton, Jižní Dakota. Jackovi chybí pár zubů, na pořádek si moc nepotrpí, ale srdce má na správném místě. Večer opékáme marshmallows a spíme pod širákem na jeho dvorku.

Stanislav Bříza

Závodní dráha Bonneville leží na dně vyschlého solného jezera na hranici Utahu a Nevady. Tenhle závodník nocuje pod širákem v horách na obzoru a přes den ladí svůj osmiválec, aby byl ze všech nejrychlejší...

Závodní dráha Bonneville leží na dně vyschlého solného jezera na hranici Utahu a Nevady. Tenhle závodník nocuje pod širákem v horách na obzoru a přes den ladí svůj osmiválec, aby byl ze všech nejrychlejší...

Badlands, Jižní Dakota. Zkouším prvního truckera a hned mám štěstí, Doyle vypadá drsně, ale je to dobrák od kosti, vysadí nás přímo u národního parku a pozve na benzinku na večeři.

Badlands, Jižní Dakota. Zkouším prvního truckera a hned mám štěstí, Doyle vypadá drsně, ale je to dobrák od kosti, vysadí nás přímo u národního parku a pozve na benzinku na večeři.

„Když se místní rozhodne, že ti chce koupit Colu, tak to jednoduše není jen fráze. Prostě opravdu chce, ať seš stopař nebo milionář. A to už mi  strká pětidolarovku do kapsy a druhou rukou plácá po ramenou. Good luck, guys!“

„Když se místní rozhodne, že ti chce koupit Colu, tak to jednoduše není jen fráze. Prostě opravdu chce, ať seš stopař nebo milionář. A to už mi strká pětidolarovku do kapsy a druhou rukou plácá po ramenou. Good luck, guys!“

„Dobrodružství, svoboda a volnost, to je Amerika, kámo! Dlouhý trucky a velký pick-upy, motely a mekáče, cestovat, stopovat, válet se a tábořit pod hvězdama. Prostě žít, prostě na cestě. V uších ti zní Born to be wild a Kerouac. Žít jako on!“

„Dobrodružství, svoboda a volnost, to je Amerika, kámo! Dlouhý trucky a velký pick-upy, motely a mekáče, cestovat, stopovat, válet se a tábořit pod hvězdama. Prostě žít, prostě na cestě. V uších ti zní Born to be wild a Kerouac. Žít jako on!“

Yankton, Jižní Dakota. Dcerka na zemi v obýváku a pes ve sprše, ale všichni se milujou.

Yankton, Jižní Dakota. Dcerka na zemi v obýváku a pes ve sprše, ale všichni se milujou.

AddThis
0 comments

Téma

Rozhovor s bohem

Jeden z nejúspěšnějších profilů na českém Facebooku má, bůhvíproč, Bůh. Zeptali jsme se na to, jak se mu existuje ve virtuálním vesmíru a jestli jsou lidé uctivější, když si s ním píšou přímo.

Pokec

Nejlepší bojovníci nejsou ti s nejtvrdší ránou

První věta toho o člověku řekne dost. Když do holešovického centra bojových sportů dorazila thaiboxerka Martina Jindrová, její první slova patřila trenérovi. „Už jsem zdravá,“ hlásila, „akorát do hlavy mě můžou mlátit až v lednu.“

Podobné články: Čumenda

2018 | 9 | Země All Inclusive

Popcorn na kari

Všechny kasty Indie spojuje jedna věc – láska k bollywoodským filmům. Přesto její společenské rozdělení možná nejlíp odráží právě kina – jedni se noří do děje na plátně v poloprázdném sále plném sedaček potažených červenou kůží, zatímco druzí se mačkají na podlahách pouličních dílen. Rozmanitost indických multiplexů a malých „kin“ s umouněným plátnem roztaženým před dřevěnými lavicemi zachytila v Bombaji italská fotografka Vanessa Vettorello ve svém původně studentském projektu Bollywood Talkies.

2018 | 8 | Chodiči

Křížkoťap

Fotograf Dominik Bachůrek vyrůstal v hluboce věřící rodině. Každý rok v létě v ní bylo tradicí chodit na náboženské poutě. Když byl ještě dítě, prožíval je jako nutné nudné zlo, v dospělosti se ale rozhodl na poutní místa vrátit a zkusit je pochopit jinak. „Na první pohled vidíte davy lidí se sepjatýma rukama, odříkávající dlouhé hodiny modlitby, které formou připomínají východní mantry,” říká. „Proč to dělají, ale může pochopit jen ten, kdo si to sám prožil.“

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Svatý žbluňk

Z českých a moravských kostelů jsme zvyklí, že kněz při křtu pokropí nového křesťánka vodou z minidžbánku. Jde to ale i jinak. Řada menších církví dospělé katechumeny vykoupe celé. Maďarskou fotografku Boglárku Évu Zelleiovou fascinuje podoba nádrží a bazénů, které se k tomu používají. Většinou mají tak nějak odkazovat k Bibli, zároveň ale úžasně ilustrují dnešek.
Google+