Čumenda

Dívat se svrchu

Dívat se na někoho svrchu se nemá. Nizozemský fotograf Gerco de Ruijter to ale vzal z gruntu.

Na holandskou kulturní krajinu se podíval z takové výšky, že se mu tamní lesní školky začaly pěkně skládat do abstraktních obrazců a geometrických útvarů. Až to vypadá, že si v té výšce vytiskl parádní supermoderní kachlíky do koupelny. Tak až zase budete někde prolézat mlázím, dejte bacha, ať mu nenarušíte kompozici.

AddThis

Gerco De Ruijter

Gerco De Ruijter

Gerco De Ruijter

Gerco De Ruijter

Gerco De Ruijter

Gerco De Ruijter

Gerco De Ruijter

AddThis
0 comments

Téma

Kateřina Kynclová

Téma o Brně nám nakreslila Kateřina Kynclová. Katka studuje v ateliéru ilustrace na Umprum. Posledních pár let kreslí hlavně fixami. Je posedlá zaznamenávat jimi snad všechno kolem sebe. Pokud jste si mysleli, že fixy jsou pro děti a jde s nimi kreslit jen na papír, mýlili jste se. Kateřina kreslí i na plátna o velikosti 70x50 cm. Jestli vás ty obrázky baví, tak si klikněte na její jméno a dostanete se na její stránky.

Pokec

Vymýšlíme jinou historii populární hudby

Andy Votel objevuje a vydává neuvěřitelné věci od japonských choreografických kompilací přes turecké vesmírné protestsongy, velšské revoluční popěvky až po soundtracky z Lollywoodu, Kollywoodu,  francouzského softporna a italských thrashových hororů. Andyho srdeční záležitostí je navíc scénická hudba československé nové filmové vlny 60. let.

Podobné články: Čumenda

2018 | 9 | Země All Inclusive

Popcorn na kari

Všechny kasty Indie spojuje jedna věc – láska k bollywoodským filmům. Přesto její společenské rozdělení možná nejlíp odráží právě kina – jedni se noří do děje na plátně v poloprázdném sále plném sedaček potažených červenou kůží, zatímco druzí se mačkají na podlahách pouličních dílen. Rozmanitost indických multiplexů a malých „kin“ s umouněným plátnem roztaženým před dřevěnými lavicemi zachytila v Bombaji italská fotografka Vanessa Vettorello ve svém původně studentském projektu Bollywood Talkies.

2018 | 8 | Chodiči

Křížkoťap

Fotograf Dominik Bachůrek vyrůstal v hluboce věřící rodině. Každý rok v létě v ní bylo tradicí chodit na náboženské poutě. Když byl ještě dítě, prožíval je jako nutné nudné zlo, v dospělosti se ale rozhodl na poutní místa vrátit a zkusit je pochopit jinak. „Na první pohled vidíte davy lidí se sepjatýma rukama, odříkávající dlouhé hodiny modlitby, které formou připomínají východní mantry,” říká. „Proč to dělají, ale může pochopit jen ten, kdo si to sám prožil.“

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Svatý žbluňk

Z českých a moravských kostelů jsme zvyklí, že kněz při křtu pokropí nového křesťánka vodou z minidžbánku. Jde to ale i jinak. Řada menších církví dospělé katechumeny vykoupe celé. Maďarskou fotografku Boglárku Évu Zelleiovou fascinuje podoba nádrží a bazénů, které se k tomu používají. Většinou mají tak nějak odkazovat k Bibli, zároveň ale úžasně ilustrují dnešek.
Google+