Téma

Dildo

Pověstný brněnský orloj je dílem designéra Petra Kameníka a sochaře Oldřicha Rujbra. Stejně jako se jeho pověst neustále mění, pokračuje dodnes i jeho příběh. Poslední kapitola je prý ta, že sami tvůrci museli podat žádost o průmyslový patent na skleněné kuličky, které v jedenáct dopoledne z hodinového stroje vypadávají. Jinak by si oblíbený suvenýr mohl okopírovat a prodávat, kdo chce.
AddThis

Jak znělo zadání soutěže, ze které vzešel váš orloj?
PK:
Soutěž byla vypsána na „multifunkční hodinový stroj“, dokonce se tak dodnes oficiálně jmenuje. 
Byl součástí zadání i příběh o tom, že z něj v jedenáct dopoledne vypadne kulička na paměť obléhání Brna švédskou armádou? 
PK: To vzniklo tak nějak během diskusí. Mimochodem to, že z orloje padá kulička každý den v jedenáct dopoledne, se mi osobně moc nelíbí. Daleko lepší by bylo, kdyby padaly náhodně, někdy třeba vůbec, což by se dalo klidně nastavit. Kulička je v celém konceptu orloje symbolem štěstí a ochrany. A štěstí se také nedá načasovat.

Kulička je symbolem ochrany? 
OR:
Každá věc musí mít příběh. Nám se nabídl málo známý příběh z třicetileté války, kdy na švédského generála Torstensona, který obléhal Brno, byla provedena řada atentátů a žádný nebyl úspěšný. Roznesla se kvůli tomu pověst, že ho může zabít pouze skleněná koule odlitá o půlnoci za doprovodu tajného rituálu. Skleněná kulička je tím pádem symbolem ochrany Brna.

Brněnská radnice nemá pověst nejprogresivnějšího úřadu. Jak to, že se radní rozhodli pro tak odvážný design?
OR:
Při úplném začátku soutěže stál bývalý ředitel českého Design centra Karel Kobosil. My jsme nechtěli dělat něco tradičního, protože takové věci většinou velmi rychle zastarají. Navrhli jsme tedy tuto černou nábojnici propojenou s brněnskou legendou a primátorovi se to líbilo. Zvlášť když jsme mu na prezentaci přinesli dvacetikilový model odlitý z litiny. 
PK: Celkem se v soutěži sešlo asi třicet přihlášek a všechny konvenční návrhy vypadly už v prvním kole. Do druhého jich postoupilo pět a všechny už byly nějakým způsobem posunuty mimo klasickou představu hodin. O znázorňování času vlastně u orloje primárně nejde. Dříve to tak bylo. Tím, že radnice dala postavit orloj, poskytovala občanům cennou veřejnou službu – dávala jim přehled o času, stejně jako městská kašna kdysi sloužila jako zdroj vody. Jenže dnes má doma každý vodovod a v kapse mobil, takže ty původní funkce nejsou až tak důležité. Navíc – chápu, že někdo potřebuje vědět přesný čas na nádraží. Ale na náměstí? 

Orloj v Brně

Stojí od roku 2010. Má tvar projektilu, každý den v 11.00 vypouští kuličku. Stojí na východní straně náměstí Svobody. Čas zobrazuje vršek orloje,  špice se otočí kolem své osy za minutu, nejvyšší skleněný díl za hodinu. Pro určení času je možné také dojít se podívat na hodiny na věži kostela sv. Jakuba o kus dál.

Máte nějaké veselé historky z výroby?
PK:
Já si vybavuji veselé příhody ještě z projektování. Jako třeba že v orloji musí být zabudovaný hromosvod. Nebo otázky, jestli jsme pomysleli na to, že lidé mohou vypadlou kuličku vzít a rozbít s ní výlohu. Anebo úkol zabudovat do stroje plašičku na holuby, kteří by se tam jistě jinak usídlili a zahynuli, a kdo je pak bude vyndávat? 
OR: Velké dobrodružství byl výběr kamene. Od začátku měl být použitý černý kámen, kterému se obecně říká švédská žula, i když vlastně správně řečeno žádná černá žula neexistuje a jde o gabro. Jenže kvůli tomu názvu švédská žula získal orloj další propojení s příběhem švédské armády a najednou bylo hrozně důležité, aby kámen byl opravdu ze Švédska. Na tak velkou konstrukci byl ovšem potřeba blok, který ve Švédsku prostě nenajdete. Tak bylo rozhodnuto, že se vezme z lomu v JAR, kde ale v tu chvíli zase těžili vrstvu, ze které nešel tak velký kámen vylomit. Tak se začalo hledat v Číně a Indii, jenže tam se stejný kámen těží pod jiným obchodním názvem a úředníci nám nepovolili udělat změnu v technické dokumentaci.
PK: Nakonec jsme kámen našli u velkoobchodníka v Itálii. Vidět obrovské sklady zaplněné tunami ušlechtilého kamene byl zážitek sám o sobě. No, celá ta anabáze měla ještě dohru ve chvíli, kdy nějaký brněnský kantor neměl co dělat a napsal odborný článek, že orloj není ze žuly, ale z gabra. Magistrátní úředníci si to samozřejmě vysvětlili tak, že jsme je podvedli, nechali si dělat posudky a pouštěli hrůzu, že nás snad budou i žalovat. Samozřejmě z toho nic nebylo, protože „černá švédská žula“ je komerční název pro gabro. 

Ta anabáze měla dohru, když nějaký kantor neměl co dělat a napsal, že orloj není ze žuly, ale z gabra.

Pamatujete si na odhalení a první reakce?
OR:
Já si na to dobře pamatuji už kvůli legendárnímu videu, kdy mě při odchodu z pódia odchytla Česká televize a reportér po mně chtěl přečíst, kolik je hodin.
PK: My jsme na místě byli od šesti od rána, náměstí bylo nacpané lidmi, které se snažil ukočírovat jeden policajt, takže to bylo dost divoké. Původně jsme zamýšleli, že na odhalení přijedou tramvají všichni, co se na vzniku orloje podíleli. Což bylo asi osmdesát lidí. Jenže kvůli návalu se skrz dav ani neprodrali. 
OR: Ještě tam hrál důležitou roli dobrovolný hasičský sbor z Pozďatína, kde mám stodolu, ve které modely orloje včetně modelu ve skutečné velikosti vznikaly. Pozďatínští dobrovolní hasiči ve spolupráci s profesionály HZS Brno z něj z nejvyššího požárního žebříku sundávali přetlakový obal. Odlétl do nebe.
 
Ale už si zvykli, nebo ne?
OR:
Já si pamatuji výrok z reportáže MF Dnes, kdy rekapitulovali anketu Osobnost roku. Říkalo se v ní, že v mezi osobnostmi roku 2010 byl sochař Rujbr, který sice není celebrita, ale dokázal názorově rozdělit Brno. Dnes je ale z orloje jeden ze symbolů Brna a je vidět všude. Od tácků Starobrna přes billboardy až po plakát na ples. 
PK: Mně se líbily i ty negativní reakce. Hlavně ze začátku jsem si všímal toho, jak si diskutující hloučky důchodců užívají příležitost říct na veřejnosti nahlas slovo jako… no, víte které myslím. Mně to přišlo sympatické. Jsem rád, že orloj nenechá lidi lhostejné a vyprovokuje nějaký názor.

AddThis
0 comments

Téma

Proč proboha jedete do Brna?

Vyrazili jsme na autobusové nádraží Praha - Florenc a ptali se lidí nastupujících do žlutých autobusů, co je táhne do Brna.

Téma

Emigrant / navrátilec

Dva lidi, dva osudy a dva názory na Brno. Je lepší odjet z Brna, nebo v něm zůstat? Ptali jsme se člověka, co se přestěhoval do Prahy, a dalšího, co se vrátil do Brna.

Podobné články: Téma

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Čeká nás robotopie

Vzestup myslících strojů bude buď nejlepší, nebo nejhorší věc, která se lidstvu přihodí, říká Stephen Hawking.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Budou roboti makat za nás?

Kdybyste se měli rozhodnout, jestli zaměstnáte člověka, nebo na jeho místo posadíte robota, kterou možnost byste zvolili? Robota, že ano? Nebojte, v roli zrádců lidské rasy nejste sami. S výhodami zaměstnávání robotů se totiž dá těžko polemizovat. Pracují přesně, rychle, nechodí na záchod ani na cigáro a neotravují s dovolenou.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Nové verze zábavy

Víc než polovina mileniálů se v průzkumech vyjádřila, že před televizí dává přednost YouTube. Kromě kanálů se přitom mění i samotná zábava. V budoucnosti ji budou mít v rukách a hlavách sami uživatelé. Budou její součástí, budou ji v reálném čase ovlivňovat, vstupovat do ní a prožívat ji všemi smysly. Roboti nám dají čas zábavu si užít, a ještě ji sami připraví.
COOKIES
Google+