Trendbox

Můžu platit okurkou?

Kdysi vysoce vážené postavení uctívaných slonovinových věží zvaných finanční trhy je fuč. Ekonomický vývoj v posledních letech způsobil nebývalou popularitu lokálních měn. Nedávno jich americký Worldwatch Institute napočítal po světě čtyři tisíce a v tuto chvíli jich funguje ještě o něco víc.
AddThis

Říká se jim různě. Alternativní, lokální, komunitní, regio­nální, soukromé, dle toho, kolik lidí a jak velkou oblast zasahují. V novodobých dějinách odstartoval jejich renesanci rok 1983, kdy spatřil světlo světa LETS neboli Local Exchange Trading System. Vymysleli ho ve Vancouveru jakožto síť jednotlivců, výrobců a obchodníků, kteří spolu navzájem obchodují v rámci místní komunity a slouží jim k tomu lokální měna. Dnes funguje v Kanadě víc než 30 takových sítí a další čtyři stovky najdete v Británii, Austrálii, Francii, Švýcarsku či na Novém Zélandu. Některé využívají vlastní bankovky, jiné fungují na principu přičítání kreditů za služby či zboží, které poskytnete, a naopak nakupováním o ně přicházíte. Cíl mají všechny stejný: podpořit místní ekonomiku a komunitu. 

Sousedi sobě…

Ano, zní to jako socialistická agitka, ale nejrůznější občanská sdružení rostou jako houby po dešti i v našich zeměpisných šířkách. Na západ od našich hranic stvořila  skomírající ekonomika fenomén tzv. kolaborativní neboli sdílené spotřeby, kdy větší počet lidí vlastní třeba dodávku, sekačku na trávu, členství v posilovně či roční pronájem chaty či zahrady. Čím dál víc a víc lidí hledá nové cesty k tomu, jak využívat to, co už máme, ještě o něco efektivněji. Například proč si pronajímat vlastní kancelář, když se můžete spojit s dalšími lidmi a dělit se o náklady na nájem, kopírku a elektřinu? Proč cpát peníze cestovkám, když se můžete dohodnout s někým na druhém konci světa a na týden si prostě vyměníte byty? A proč tento způsob myšlení nekorunovat i vlastní, komunitní měnou? Jeden z hlavních propagátorů myšlenky komunitních měn, bývalý belgický bankéř Bernard Lietaer, navíc argumentuje tím, že za posledních dvacet let zažilo 87 zemí náhlé znehodnocení státní měny, a komunitní měny nabízí způsob, jak se před tímto typem problémů chránit. 

Lze ji utratit ve formě bankovky s portrétem Davida Bowieho, Vincenta Van Gogha…

… a bez bank

Heslo „Skoro všechno, co se dá koupit nové, můžete také sdílet s těmi, kteří to již mají“ dovedl k dokonalosti internet. Díky němu se trh uživatel–uživatel rozrostl do obrovských rozměrů. A v offline světě jde hlavně o místní, především městské komunity, které si v posledních letech začaly uvědomovat, že i měnu lze pojmout tímhle novým sousedským způsobem. Výsledkem je pak boom tzv. komplementárních měn, které stojí mimo oficiální ekonomiku a do oběhu je vydávají jiné organizace či skupiny než vlády a banky. Tedy měn, které neznají úroky. Nemají ambice konkurovat měnám oficiálním, naopak mohou krásně existovat vedle sebe, například takový torontský dolar si můžete kdykoliv běžně směnit za dolar kanadský.

Nejstarší lokální měna 

Nejdéle fungujícím systémem alternativní měny je švýcarský Wirtschaftsring, který funguje od roku 1934. Jeho zakladatelé se inspirovali myšlenkami reformátora Silvia Gesella, fungováním svobodného trhu bez nátlaku vlády ve formě vysokých úroků. Na rozdíl od ostatních systémů je však Wirtschaftsring určen pouze firmám.

Já ti Makkie, ty mně Makkie

Jiné z nich se ale spíše zaměřují na onen kýžený lokální rozvoj. Nejde totiž jen o peníze, ale i o sociální dopady, kdy měna buduje komunitu a pomáhá podporovat identitu lidí, kteří ji užívají. Za příklad nám budiž makkie, komunitní měna, kterou loňského léta zavedli ve východním Amsterodamu ve čtvrti známé jako Indická. Její obyvatelé, kteří zrovna nepřekypují kupní silou, mohou nějaké ty makkie získat výpomocí pro sousedy nebo místní organizace. Tím, co kdo zrovna potřebuje, od přeinstalace počítače až po výmalbu chodby či hlídání dětí. Za každou hodinu práce vám náleží jedna makkie. A tu potom vyměníte za slevy v místních obchodech, lístky do kina nebo třeba kurz jógy. Webové stránky této měny slouží zároveň k nabízení a poptávání služeb, které by se vám hodily, či které naopak chcete svým spoluobčanům nabídnout. 

ČiliChiliKarolína Slováková

Budou to dva Davidi, prosím!

Autorem konceptu makkie je amsterodamská společnost Qoin, která už víc než dvacet let zavádí a spravuje komunitní měny na plný úvazek. Jejím cílem je dosáhnout udržitelného ekonomického růstu, ekologické rovnováhy a společenského rozvoje. Ať už jde o Londýn, Madrid nebo Kjóto, experti z Qoin navrhují a zavádí komunitní měny na míru. Ty jsou nejen funkční, ale i krásné. Qoin stojí například za projektem brixtonské libry, měny platné výhradně v této v minulosti nechvalně proslulé londýnské čtvrti. Lze ji utratit ve formě bankovky s portrétem Davida Bowieho, Vincenta van Gogha a dalších slavných obyvatel Brixtonu či textové zprávy v jakémkoliv z 250 lokálních podniků, které se k projektu doposud přidaly. Navíc každý z členů této lokální „unie“ má vlastní online účet pro bezhotovostní platby ostatním členům. 

A jak je to u nás?

V České republice se první snahy o místní obchodní systémy objevily na konci devadesátých let minulého století. V současnosti jich působí jen několik, počty jejich uživatelů dosahují maximálně několika desítek a jde o systémy na bázi LETS. V Českých Budějovicích se snaží o lokální mikroekonomiku sdružení Letokruh, v Brně působí sdružení ROZLET, které operuje v rámci softwaru Cyclos a je typickým příkladem plně digitalizované lokální měny, LETS funguje také v Praze jakožto jedna z aktivit agentury GAIA.

Peníze mezi jedničkou a nulou

Alternativní měny nemusí být omezeny na určité území. Experimentální digitální měna bitcoin je zcela evidentně jedním z nejlepších nápadů pro přehodnocení našeho peněžního systému. Bitcoin je elektronický platební systém na bázi uživatel–uživatel, který od roku 2009 umožňuje okamžité platby komukoliv kdekoliv na světě bez posvěcení jakoukoliv centrální autoritou. Peníze se fakticky generují tím, že jiným lidem dáte k dispozici výpočetní kapacity svého PC a za to inkasujete určitou odměnu. Provádění transakcí a vydávání peněz se uskutečňuje kolektivně prostřednictvím sítě uživatelů, jejich digitálních podpisů a „účtů“. Příspěvky ve formě bitcoinů akceptují i Wikileaks a přední světové bankovní domy jako Goldman Sachs a Morgan Stanley směňují bitcoin až třicetkrát za den. Výměna probíhá  samozřejmě výhradně prostřednictvím softwaru a během dubna 2013 se 1 bitcoin měnil za 100 až 260 amerických dolarů. Tato vysoce experimentální myšlenka donutila spousty lidí pochopit, že peníze jsou ve skutečnosti so­­ciální konstrukt.

Umění k nezaplacení

Dalším příkladem alternativní měny, která není omezená lokalitou, ale v tomto případě řekněme polem působnosti, je holandský projekt nazvaný Exchanghibition Bank. Jeho autorem je umělec vystupující pod jménem Dadara. Bankéřem se stal proto, aby upozornil na úlohu umění v současné ekonomice a také na roli peněz v moderním umění. V posledních letech si Dadara podmanil umělecké scény v rodném Nizozemsku i v cizině se svou mobilní směnárnou, která vyměňuje „normální“ peníze za krásně vydesignované dolary Exchanghibition Bank. Prodejem bankovek jednak vydělává peníze na chod svého projektu a zároveň vytvořil novou měnu pro umělecké sféry.

AddThis
0 comments

Reportáž

Jak jsem nevyhrál cenu Apollo

Bejt jedním z adeptů na cenu Apollo, to neni jen tak. Člověk to neřeší a najednou je mezi sedmi nominovanejma a kouká. Leckomu bych tu cenu přál. Vlastně skoro všem. Ale nejvíc sobě. To je jasná věc.

Zoom

Sušenky v báglu

Sušenky jsou ideální potravina. Trvanlivé, lehké, sladké, nevytečou, zasytí. Jediný problém je jejich odolnost při přenášení – sáhnete pro ňamku do tašky a proteče vám rukou jako písek. Otestovali jsme, které sušenky se rozpadnou a které vydrží. Tři dny jsme je natřásali v báglu. Sušenky se nám ukázaly v novém světle, mnohem temnějším. Přesvědčte se sami.

Podobné články: Trendbox

2017 | 4 | Soumrak missek

Když se Harry Potter zamiluje do Voldemorta

Představte si, že by existovalo místo, kde byste našli odpovědi na zásadní otázky života. Třeba co by bylo, kdyby Jack přežil havárii Titaniku. Nebo jak by vypadaly nové epizody Star Wars, kdyby Kylo Ren žil s generálem Huxem v harmonickém, leč submisivně-dominantním vztahu. Nebyla by to krása? Tak jásejte. Míst s takovými světy existuje spousta. Najdete je na internetu, v oblastech, kde se schází autoři fan fiction.

2016 | 6 | Všechno, co jsme milovali

Snapchat - aplikace, co žere vaše fotky

Nevíte, co je Snapchat? Pak jste starý. Odchyťte nějakého teenagera v dosahu, koukněte mu do mobilu a bude tam. Je to něco mezi sociální sítí a chatovací mobilní aplikací. A stovky milionů teenagerů mu propadly jen proto, že nechá zmizet jejich obrázky...

2016 | 2 | Soumrak hospod

Bun bó nam bo není všechno

Vietnamská kuchyně je mezi odborníky velmi ceněná. Je zdravá, chutná a dokáže beze zbytku zpracovat všechny suroviny. Asi i díky nátlaku prvních foodblogerů, kteří ji okusili v gastronomicky pokročilejších sousedních metropolích, začala před pár lety naše asijská bistra přiznávat barvu a ukázalo se, že leckterá „čína“ může být vlastně apoštolem vietnamské kuchyně u nás.
COOKIES
Google+