Čumenda

Katalog sovětských zastávek

Gaudího z Barcelony zná každý. Fotograf Christopher Herwig projel postsovětské republiky a zjistil, že tam jak od Gaudího vypadá kdejaká zastávka. A když už ne jako od něj, tak od nějakého jiného machra architektury. Tak je všechny pěkně nafotil.

Svoje putování po sovětských autobusových zastávkách vzal Christopher Herwig z gruntu. Během 12 let najezdil autem, autobusem, taxíkem i na kole více než 30 000 kilometrů a navštívil 13 zemí. A tak je jeho kolekce, kterou vydává jako knihu, opravdu velkolepá.

"V Abcházii mě řidič obvinil, že jsem gruzínský agent. Požadoval úplatek, jinak že mě předá milici a půjdu rovnou před popravčí četu. Mému tvrzení, že jsem přišel do jeho země fotit autobusové zastávky, nechtěl vůbec uvěřit," říká Herwig. My tomu teda věříme.

AddThis
Moldavsko

Moldavsko

Christopher Herwig

Kyrgyzstán

Kyrgyzstán

Christopher Herwig

Kazachstán

Kazachstán

Christopher Herwig

Kyrgyzstán

Kyrgyzstán

Christopher Herwig

Tádžikistán

Tádžikistán

Christopher Herwig

Kazachstán

Kazachstán

Christopher Herwig

Ukrajina

Ukrajina

Christopher Herwig

Abcházie

Abcházie

Christopher Herwig

Arménie

Arménie

Christopher Herwig

Abcházie

Abcházie

Christopher Herwig

AddThis

Téma

Slavní muži, kteří si moc nevrzli

Slavnými Donchuány se světová historie přímo hemží. Jenže úspěch v životě se automaticky nepojí s úspěchem u žen. Mnoho slavných pánů se dokonce milostných šarád vzdalo úplně.

Pokec

Co když na vaší zastávce čekal vrah

Patrik Sláma je veskrze pozitivní člověk. Rád se usmívá, pracuje v ústředí Českého svazu ochránců přírody, má rád hudbu a balet. Jo a fotí místa, kde se staly vraždy.

Podobné články: Čumenda

2018 | 2 | Mohykáni silnic

Bitva o živobytí

Sledovat přijímací testy uchazečů o práci ve státní správě, to musí být tedy zábava, říkáte si asi. Fotograf Michele Borzoni si to neřekl. Proseděl v rámci projektu Workforce – Open Competitive Examinations hodiny na takových zkouškách s tisícovkami Italů, kteří touží po práci. Na snímcích přeplněných sportovních a koncertních hal je ale nejsmutnější to, co není vidět. Selekce odosobněných mas lidí, kteří nemají na živobytí, zato mají malou šanci uspět. V Itálii je nyní bez práce víc než 40 procent mladých lidí, takže boj o potenciální výplatu u policie, v nemocnicích nebo školách přece jen napínavý je. Jen málokdo se dostane do dalšího kola.

2018 | 1 | Spolubydlící

STRACH, kam se podíváš

Prádelny, bary, obchody, kavárny, obýváky – svítící televizní obrazovky se zprávami plnými nemocí, terorismu a válek najdete ve Spojených státech doslova na každém kroku. Jakou silou vlastně znepokojivé zprávy působí na lidské podvědomí? Žijí Američané v úzkosti, které nelze uniknout? Stírá kabelovka hranice mezi tím, co je imigrace, co terorismus a co třeba epidemie eboly? Tyhle otázky si položil fotograf Michael P. Amato ve své sérii Fear Culture, USA. Podle něj média vyzdvihují znepokojivé novinky a zahlcují jimi své diváky v rutinním prostředí, ať už jde o vlastní domov, nebo veřejně navštěvovaná místa. Neustále tak zasahují každodenní život lidí skrze zdánlivě neškodnou obrazovku. Podvědomě ovlivňují naše názory a rozhodnutí, což ale za „neškodné“ rozhodně považovat nemůžeme.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

NEVIDITELNÍ

Jestli je něco opravdu na hraně, tak fotograf, který nakráčí do slumu v jedné z nejchudších periferií na světě a začne místní chudáky fotit stejně jako modelky do lesklého časopisu o módě. Má to být ironie? Nebo to naopak přiláká pozornost veřejnosti a otevře jí oči v tom, jak to na vyloučených místech v rozvojových zemích vypadá? Třiatřicetiletý fotograf Hadi Uddin z Bengálska dennodenní realitu upracovaných a extrémně chudých lidí žijících v bangladéšském hlavním městě Dháka zná. Jeho originální a syrová série z městské části Rayer Bazaar se jmenuje Here, For Now. „Chci, aby lidé viděli, že i přes chudobu a nevyhovující podmínky vzývají místní obyvatelé život, žijí naplno a jsou to zajímavé různorodé osobnosti,“ vysvětluje Uddin.
COOKIES
Google+