Čumenda

Děti ze smeťáku

V Ghaně mají obří skládku elektronického odpadu z celého světa. A na ní žijí lovci a sběrači. Děti. Kevin McElvaney je fotil.

Kevin McElvaney fotil hledače pokladů na obří skládce elektronického odpadu v Ghaně. Pracují celé dny v toxickém dýmu, pod mračny komárů šířících malárii. Mezi mosty postavenými z monitorů, věžemi z klávesnic a jezírky neznámých kapalin. Sběračů je kolem 40 000 a sami tomuhle místu říkají Sodoma a Gomora. Agbogbloshie v Ghaně je asi největší skládkou nelegálního elektronického odpadu na světě. Sváží se sem z celé planety, byť by měl být recyklován. Ale je to lukrativní byznys. Kdysi tu bývala rekreační oblast, dnes tu k nebi stoupá černý dým. Ohně zapalují hledači pokladů, aby zbavili měděné dráty izolace. Je jim mezi 7 a 25 lety a na tomhle smeťáku od rána do večera pátrají po čemkoliv, co by mohli zpeněžit. V toxickém prostředí často trpí plicními problémy, poškozením zraku, chronickou nevolností a nespavostí, bolestmi hlavy nebo následky neléčených poranění a popálenin. „Některé příznaky jsem pocítil sám po pár hodinách tady,“ vypráví Kevin. Mnozí z místních umírají na rakovinu jako dvacátníci. Přesto jsou optimisté. Věří, že jsou na tomhle místě jen dočasně, než odejdou jinam.

AddThis
Devítiletá Adjoa prodává hledačům pytlíky s vodou. Používají je k pití i hašení požárů.

Devítiletá Adjoa prodává hledačům pytlíky s vodou. Používají je k pití i hašení požárů.

Kevin McElvaney

Řeka Odaw odděluje Agbogbloshie od Galaway, kde lidé normálně žijí, obchodují a pracují.

Řeka Odaw odděluje Agbogbloshie od Galaway, kde lidé normálně žijí, obchodují a pracují.

Kevin McElvaney

Jedenadvacetiletému Johnu Mahamovi cukají oči, trpí nespavostí a vysilujícími bolestmi hlavy. Dál ale pracuje.

Jedenadvacetiletému Johnu Mahamovi cukají oči, trpí nespavostí a vysilujícími bolestmi hlavy. Dál ale pracuje.

Kevin McElvaney

Jak je tu zvykem, pětadvacetiletý Adam Nasara používá polystyrénové izolace z chladniček k zapalování ohně.

Jak je tu zvykem, pětadvacetiletý Adam Nasara používá polystyrénové izolace z chladniček k zapalování ohně.

Kevin McElvaney

Ženy z nedalekého trhu prodávají chlapcům ovoce.

Ženy z nedalekého trhu prodávají chlapcům ovoce.

Kevin McElvaney

Pieter Adongo (17) drží polaroidovou fotku sebe a svých přátel Desmonda Atangy (17) a Sampsona Kwabeny (16). Jako jiní tady věří, že jednou najde cestu odsud.

Pieter Adongo (17) drží polaroidovou fotku sebe a svých přátel Desmonda Atangy (17) a Sampsona Kwabeny (16). Jako jiní tady věří, že jednou najde cestu odsud.

Kevin McElvaney

AddThis
1 comments

Téma

Povinná četba

Žena dneska jen těžko může vychovávat dítě, aniž by si přečetla knihu. Jakou? Jednu z miliardy. Nebo dvě z miliardy. Nebo milión z miliardy. A pořád bude frustrovaná, že nepřečetla celou miliardu. Přinášíme vám výběr z nejkontroverznějších spisů pro matky.

Pokec

Co když exnu?

Patří mezi nejznámější hudební novináře v zemi. Začínala ve slavné éře časopisu Rock & Pop, její hlas už dvě dekády znají posluchači Radia 1. Od loňského léta bojuje Jana Kománková s rakovinou a píše o tom blog. V dubnu 2014 jí bylo čtyřicet.

Podobné články: Čumenda

2018 | 1 | Spolubydlící

STRACH, kam se podíváš

Prádelny, bary, obchody, kavárny, obýváky – svítící televizní obrazovky se zprávami plnými nemocí, terorismu a válek najdete ve Spojených státech doslova na každém kroku. Jakou silou vlastně znepokojivé zprávy působí na lidské podvědomí? Žijí Američané v úzkosti, které nelze uniknout? Stírá kabelovka hranice mezi tím, co je imigrace, co terorismus a co třeba epidemie eboly? Tyhle otázky si položil fotograf Michael P. Amato ve své sérii Fear Culture, USA. Podle něj média vyzdvihují znepokojivé novinky a zahlcují jimi své diváky v rutinním prostředí, ať už jde o vlastní domov, nebo veřejně navštěvovaná místa. Neustále tak zasahují každodenní život lidí skrze zdánlivě neškodnou obrazovku. Podvědomě ovlivňují naše názory a rozhodnutí, což ale za „neškodné“ rozhodně považovat nemůžeme.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

NEVIDITELNÍ

Jestli je něco opravdu na hraně, tak fotograf, který nakráčí do slumu v jedné z nejchudších periferií na světě a začne místní chudáky fotit stejně jako modelky do lesklého časopisu o módě. Má to být ironie? Nebo to naopak přiláká pozornost veřejnosti a otevře jí oči v tom, jak to na vyloučených místech v rozvojových zemích vypadá? Třiatřicetiletý fotograf Hadi Uddin z Bengálska dennodenní realitu upracovaných a extrémně chudých lidí žijících v bangladéšském hlavním městě Dháka zná. Jeho originální a syrová série z městské části Rayer Bazaar se jmenuje Here, For Now. „Chci, aby lidé viděli, že i přes chudobu a nevyhovující podmínky vzývají místní obyvatelé život, žijí naplno a jsou to zajímavé různorodé osobnosti,“ vysvětluje Uddin.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Osamělí obři

Majestátní velikáni, kteří měli měnit svět, sloužit pokroku a lepším zítřkům, teď už jen odolávají času a živlům. Jsou to opuštěné technické stavby v dnešním Kazachstánu, Rusku a Bulharsku. Zachytil je fotograf Danila Tkačenko v sérii Restricted Areas. „Spousta těch míst dřív bývala tajných, některá se neobjevovala ani na mapách. Jsou to symboly dokonalé technokratické budoucnosti, která ovšem nikdy nenastala,“ vysvětluje Tkačenko. Každý pokrok jednou přestane být pokrokem. A je zajímavé, co po něm zůstane...
COOKIES
Google+