Téma

Mámy a jejich mámy

Dnešní matky mají na všechno robota, namísto necek a valchy automatickou pračku a místo vyvařování látkových plen si vybírají z dvaceti druhů pampersek napuštěných aloe vera. Ta pravá Matka bývala jejich matka. Žena, která stihla chodit do práce, vařit, mýt nádobí, uklízet, šít, plést, háčkovat a s neutuchající láskou ze svých dětí vychovávat dobré a spořádané bytosti. Je to ale opravdu tak?
AddThis

Schválně, co by se stalo, kdybyste šli hlouběji po žebříku a srovnali maminky o generaci níž. Dnešní prababičky by se určitě zasmály, že za jejich mladých let se pralo na valše, a když měly děti chuť na chleba s máslem, tak se nešlo do obchodu, ale zadělalo se těsto a podojila kráva. Jejich maminka by pak pravděpodobně podotknula, že si nemá co stěžovat, protože ona musela chodit robotovat na panské a ve sklepě ukrývat Jánošíka. 
Úměra „čím dál do minulosti, tím svatější maminky“ ale úplně neplatí. Ne že by to tehdy neměly těžké. Jakmile se ale dostaneme až na začátek 18. století (což není nijak dávno), zjistíme, že se maminky chovaly úplně jinak než ty naše. Podle francouzské historičky Élisabeth Badinterové tehdy mezi matkou a dítětem chybělo láskyplné pouto. Děti rodičům vykaly, zámožné paničky své ratolesti hned po porodu předávaly chůvám a kojným, zatímco u chudých matek nebylo výjimkou své děti po porodu opustit a jít pracovat coby kojná do města. Ne že by ke svým dětem nic necítily, ale mateřské lásce se jednoduše nepřikládala žádná společenská ani mravní hodnota. Na ctnost prospěšnou lidskému pokolení ji povýšili až osvícenští filozofové, kteří koncem 18. století přišli s ideou života založeného na osobním štěstí. Změnili tím leccos. Sňatky z rozumu byly nahrazeny svazkem založeným na lásce. A mateřství se posunulo z nutné povinnosti do role nejušlechtilejšího naplnění ženského života. Zažité pořádky se ovšem změnám tvrdohlavě bránily, a filozofové proto začali psát první příručky správného mateřství. S obzvlášť velkou vynalézavostí hledali argumenty, které měly přimět matky ke kojení. Badinterová píše o hrůzostrašných příbězích popisujících matky, které se bránily kojení a následkem „mléčné metastázy“ zemřely. Postupem doby se kojení začalo prohlašovat za svatou povinnost a ženy, které děti dávaly kojným, byly najednou „matky ničemnice“. Jedna z prvních českých lékařek Eliška Vozáblová nazvala nájemné kojení „skvrnou našich kulturních dějin“. Kampaň se neminula účinkem, 20. století a hlavně doba po II. světové válce už se nesly úplně v duchu kultu mateřství.

Péče o dítě – Josef Švejcar

Matky dnešních matek se mateřství učily podle téhle  knihy. Prvně vyšla v roce 1949 a dalších 50 let se kniha aktualizovala. Bible českého mateřství popisovala matku jako nenahraditelnou ochránkyni a vychovatelku a tvrdila, že muž pro tuto roli „není vybaven ani tělesně, ani duševně“. Ženské časopisy zase doporučovaly rodinnou harmonii udržet tím, že se muži nebudou nutit k domácím pracím. Zdá se, že dnešní babičky byly do své role superžen natlačeny, ať se jim to líbilo, nebo ne. 

Husák tahá děti z děloh

„Je složité jednoznačně říct, jestli a jak se dnešní matky liší od jejich matek,“ říká Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd. „Co se ovšem měnilo velmi podstatně, je sociální politika.“ Koncem padesátých let skončil poválečný populační boom a začala klesat porodnost. V atmosféře budování socialismu to byla hrozba, která mohla zapříčinit nedostatek pracujících a obránců vlasti. V 70. letech vznikla kvůli podpoře mateřství Státní populační komise a zákony na státní ochranu mateřství. Budovaly se jesle, školky, přišly přídavky na dítě a hlavně se razantně prodloužila doba mateřské dovolené – z jednoho roku byly najednou dva a vzápětí tři roky. Výhody se navíc poskytovaly matkám dvou a více dětí, takže zatímco v 60. letech trávily ženy na mateřské několik měsíců, v 70. letech zůstávaly doma i několik let. 

Supermatka

Paradoxem bylo, že vedle obrazu „matky pečovatelky“ pořád přežíval ideál zdatné jeřábnice a lamačky pracovních plánů z filmových týdeníků 50. let. Aby se zdánlivě neslučitelné úlohy skloubily dohromady, nastoupili tvůrci příruček. Socioložka Alena Heitlingerová píše, že ženy byly pomocí ženských časopisů a populárních publikací natlačeny do role pracující matky, která ale nemá velké profesní ambice a bez problémů nese dvojí zátěž zaměstnání a práce v domácnosti. Vliv příruček a časopisů (dnešních blogísků a diskusních fór) přitom nelze ani náhodou podceňovat. Už francouzský sociolog François de Singly tvrdil, že rady vycházející v ženských časopisech a knihách o mateřství a výchově dětí mají normotvorný vliv. Jedna z norem, kterou učebnice mateřství vytvořily, byla bohužel ta, že se maminky při výchově dětí a péči o domácnost musí spoléhat samy na sebe. Oproti mužům toho musely zvládnout dvojnásobek, a na tento „od přírody daný“ úděl navíc měly být hrdé. Psycholožky jako Šárka Gjuričová nebo Marie Čermáková pak tvrdí, že v české společnosti je obraz ideální sebeobětující se matky stále vysoce ceněn. Obraz tedy zůstal, jenže doba se změnila. A to tak, že hodně. 

Ještě si užijeme

Do nastaveného trendu zasáhla 90. léta. Ženy ve věku 21–23 let, které měly začít rodit, odložily těhotenství o deset let. Sociologové se přou, jestli to způsobila změna hodnot, nebo ekonomická situace. Pravděpodobně obojí. Budoucí maminky měly před sebou najednou úplně jiné možnosti i starosti. Ženy na mateřské zase ztratily jistotu, že se po jejím skončení budou moct vrátit zpět na svou pozici (dnes se k původní práci nevrací skoro polovina žen). Nejvíc byly postiženy samoživitelky. Za socialismu sice ženy pobíraly menší plat a bylo to zaneseno i v platových tabulkách. Samoživitelka byla ovšem chráněná a příjem rodiny s jedním a oběma rodiči se moc nelišil. V 90. letech samoživitelky nejen přišly o privilegia, ale staly se naopak na pracovním trhu nejméně atraktivní skupinou.

Navíc se ženám dostává více či méně ochotné pomoci od manži.

Matky s přívlastkem

Dnešní maminky nejsou zdaleka tolik chráněné so­ciál­ní sítí státu, jako byla generace před nimi. Na druhou stranu nemusejí vyvařovat látkové pleny, mačkat vařenou mrkev na přesnídávky ani po večerech štupovat manželovi ponožky. Silná generace Husákových dětí nastartovala další populační boom a výrobci a prodejci se můžou v nabídce superzboží pro supermatky strhat. Navíc se ženám dostává více či méně ochotné pomoci od manži, který před dvěma generacemi ve světě mateřství (ani v odborné literatuře) neexistoval. Jenže pravidlo, že poptávka povzbuzuje nabídku, platí oběma směry. Nekonečná záplava maminkovského zboží, dětských kroužků, výchovných rad a teorií nadělaly v donedávna pevně narýsovaném osudu matky guláš. Ženě dnes nestačí být matkou. Musí se rozhodnout, jestli bude přírodní, městská, bio, ka­riér­­ní, esoterická, angažovaná, jestli své mateřství zpracuje jako blog, hudební album nebo dokumentární film natočený na iPhone. Jelikož ke své mamince s žádostí o radu nemůže, studuje časopisy, televizní pořady a internetová fóra, kde si zároveň může postěžovat, jak to mají ty dnešní maminky složité. Jestli to mají těžší, nebo lehčí než jejich matky? Těžko říct. Jisté je, že je o nich daleko víc slyšet.

AddThis
1 comments
ReneePollak
ReneePollak

"Jedna z norem, kterou učebnice mateřství vytvořily, byla bohužel ta, že se maminky při výchově dětí a péči o domácnost musí spoléhat samy na sebe. Oproti mužům toho musely zvládnout dvojnásobek, a na tento „od přírody daný“ úděl navíc měly být hrdé."


...musím ríct, ze me uz od mládí zarázelo, jak tuhle teorii vetsina spolkla i s navijákem! 


Kdyz jsem ve skole brblala, ze kluci mají zábavné "dílny" a holky nezázivné "varení" a "péci o díte", podpory ze strany ostatních devcat jsem se nedockala (o pedagozích ani nemluvím).
Celý koncep mi uz tehdy (70-léta) pripadal nesympatický a vedl k rozhodnutí "zádné deti" ... moc nescházelo a dodrzela bych to.


Nutno podotknout, ze to, co jsme braly ve "varení" a "péci o díte" jsem nikdy nepouzila. Zato dílenské dovednosti, které mi byly osnovami odepreny, mi schází dodnes!

Téma

Radši se kousne

Teoretizovat o mateřství je snadné. Ale jak to vidí ty, které v něm plavou právě teď? Vychovávají svoje děti jinak než jejich mámy je? A co na to ty jejich mámy, teda vlastně babičky? Našli jsme čtyři dcery s matkami a položili jim otázky, o kterých se ve spoustě rodin radši nemluví.

Téma

Mamánci

Synů, kteří i po třicítce odmítají opustit pohodlí maminčiny péče, je dnes tolik, že se jim dávají přezdívky.

Podobné články: Téma

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Strč hlavu mezi kolena

Příčin, proč se létání bojíme, je spousta. Od strachu z výšek přes klaustrofobii až po nepříjemné asociace pilně krmené médii, která se po létání vozí už od doby, co spadla vzducholoď Hindenburg.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Co vám reálně hrozí

I když jsou dnešní letadla plná bezpečnostních fíčur a vychytávek, tak v nich stejně číhá nebezpečí. Často od věcí, na které byste si ani nevzpomněli.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Jak vybrat sedadlo

Ještě než se vrhnete na sedačky, je dobré vědět, že existuje ideální doba k nákupu letenky. Vyhledávač levných letenek CheapAir si dal tu práci, že zanalyzoval vývoj cen u skoro tří milionů letů a zjistil, že nejlevněji se letenky prodávají 54 dní před startem. No a když už je budete kupovat takhle hezky s předstihem, tak si můžete rovnou vybrat nejlepší místo. Podle toho, co chcete nejvíc.
COOKIES
Google+