Reportáž

Mládí v obchoďáku

„Je tady milión lidí, který by sem vůbec neměli patřit. MY jsme ty, kdo založili Harfu, MY jsme ty pravý!“ vzteká se černovlasá Dominika, která chce, aby se z Harfy stala zase elita. Teenagerů, kteří do nákupních galerií chodí žít, přibývá. „Běhaj a dělaj bordel po baráku,“ říká mi pán v obleku, člen ochranky libeňského obchodního centra. Baví se se mnou chvíli po tom, co se od sebe snažil odtrhnout dva výrostky.
AddThis
  • Text, foto: Jan Červenka

Je to typický sekuriťák. Na rozdíl od  kolegů z diskoték je ale z jeho očí patrná únava a zoufalství. „Přijdou hned, jak jim skončí škola. Tak ve dvě. Jsou tu až do večera do sedmi nebo osmi. Nemůžu nic. Můžu je vyhodit maximálně za to, když jezděj na skejtu nebo na koloběžce,“ dodává.

Místní partička dál postává na střeše obchoďáku a na místě, kam chodí kouřit prodavačky, si dokola posílá jednu cigaretu – čokoládovou blackdevilku. Za nimi stojí kluziště, které obchodní centrum nechává každou zimu postavit. Z reproduktorů vyhrává nejnovější pop.

„Co tu děláte?“ ptám se jich. Nechápou moji otázku. „Proč chodíte do obchoďáku?“ Začíná se kolem mě shlukovat víc a víc lidí – ostatní teenageři. Nikdo z nich mi ale není schopný říct, proč tady tráví čas, všichni pořád dokola opakují jeden prostý důvod: „Vždycky tu někoho potkám.“„Prostě vždycky, když sem jdu, tak stoprocentně vim, že tu nějaký lidi budou, a taky hlavně proto, že tu je teplo,“ říká mi místní celebrita Domča. Celebritou je proto, že má na Facebooku přes tři tisíce kamarádů a víc než tisíc dalších čeká na přijetí. Občas ji prý zastavují cizí holky a chtějí se s ní vyfotit. „Doma bych se nudila, tak se sem chodíme nudit společně.“

Války gangů

„Tamten zrzavej, ten je tu z nás nejdýl, už asi čtyry roky,“ ukazuje na místního bosse Domča. „To já jsem byla rok a půl v Palladiu, jenže se tam z toho začal stávat kindergang, tak jsem odjela sem,“ skáče Domče do řeči její kamarádka Diana, která má na levé ruce propiskou napsané datum narození Justina Biebera, „na Harfě jsem už dva roky.“

Jednou jsme tu měli ale fakt velkou lásku. Ti spolu chodili spát na záchody…

Mezi gangy z jednotlivých obchodních center existuje rivalita, která naštěstí zpravidla končí u slovních přestřelek na Facebooku. Moje představa o poklidné komunitě, kde se dokáže sedmnáctiletý Ukrajinec bavit s dvanáctiletým Romem, se pomalu začala rozplývat.

„Co děláš?! To mu neříkej, on si to všechno nahrává!“ okřikuje Karla jeho kamarád. Karel přesto vypráví o tom, co se stalo včera. „Nejdřív jsme se klasicky složili na 42ku, jako vodku, pak tam přišli Rusáci a začali se mnou mít problém, kvůli hlavě,“ přejede si dlaní po milimetrovém sestřihu. „Mysleli si, že jsem neonacista, a chtěli to se mnou řešit. Naštěstí jim bylo takovejch sedmnáct, takže kdyby mi něco udělali, tak je můžu nahlásit na policajtech a šli by do basy za napadení.“

Na vlastní oči zjišťuju, že v místní večerce nemají problém alkohol mládeži prodat. Karel vychází nejdřív s jednou a pak druhou flaškou vodky, kterou ředí Fantou. To je jeden z nejčastějších odpoledních scénářů. Opít se a pak jít dovnitř do centra. Ochranka Harfy to dobře ví, takže kdykoliv z někoho cítí alkohol, okamžitě volá policii nebo v extrémních případech i záchranku. „Nedávno nám tu jeden uvnitř upad do bezvědomí, druhej radši utek, abychom ho nedali policajtům,“ potvrdí to později sekuriťák.

První láska

Průměrný věk místních teenagerů se pohybuje kolem čtrnácti. Jsou tu ale i děti, u kterých se výraz „teenager“ ještě použít nedá. Třeba šestiletý Marlon, kterého má na starost jeho starší bratr Michal. Ten si na Facebooku říká Božský RoMeo. Taky se zrovna mnohem víc než svému bratrovi věnuje Dianě. Nezkušeným objetím se ji snaží vytáhnout z bůhvíjakého smutku. Malý Marlon poslušně stojí vedle nich a čeká.

2014_06-Latinos-Reportaz_Mladi-v-obchodaku_2a

„Tady to maj všichni většinou tak, že ten, kdo má od rodičů zaracha, musí hlídat mladší sourozence. On je v pohodě, jenom je teď smutnej, protože by chtěl bruslit, ale stojí to 60 korun.“ říká Michal. I kdyby peníze na bratrovo bruslení měl, vložil by je do společného banku na cigarety a bezedný kelímek z Burger Kingu. Takový je zákon.

Skoro každý z místních si tu odbyde první lásku, která většinou, jak mi říkají dvě děvčata u stolu ve foodcourtu, netrvá déle než dva týdny. „Někdo s někym začne vždycky chodit. Na Fejsu si píšou, jak se milujou, a potom, co se rozejdou, se tu ani nepozdravěj. Jednou jsme tu měli ale fakt velkou lásku. Ti spolu pravidelně chodili spát na záchody, ale to už jim oběma bylo nejmíň šestnáct. Neskočíš nám natočit pití? Oni to před náma už začli vypínat,“ zakončí analýzu místních vztahů třináctiletá Áďa a dává mi do ruky prázdný bezedný kelímek.

A ven 

Mláďata v obchoďáku se chovají jako na nekonečně dlouhé škole v přírodě. Pořád chtějí něco řešit, kdo s kým, jak, kde. Zevlování plné napětí a touhy po senzaci. U děcek ze supermarketu na první pohled dochází ke stírání sociálních, věkových a rasových rozdílů, ale přítomnost vodky a zabandážovaných rukou tomu stírání dodávají ostřejší ráz. Všechno se tu řeší a hodnotí přes sociální sítě, primárně Facebook, kde konverzace pokračuje i po tom, co v Harfě zavřou.

Na konci března vždycky přijede pár pánů v montérkách, kteří demontují kluziště. Sezóna končí. Sekuriťáci slaví. Přichází jaro a v uzavřené facebookové skupině se místo příspěvků: „Zejtra Harfa?“ pomalu začíná objevovat „Zejtra rybník?“

AddThis
7 comments
vojtamarek
vojtamarek

ještě že já nejsem tenhle typ... Vůbec nedokážu pochopit, jak takhle někdo může žít, uplně bez náplně... Jen sosat bezednej kelímek z káefcéčka a když si táta nechá peněženku přes noc v bundě tak i vodku... Ne, nepochopim to.

Ladynemesis19
Ladynemesis19

nejsem z velkého města . byla jsem v liberci a tam je to to samé . mladí lidé chodí do fora jen proto že doma by se nudili . škoda . nechtěla bych mít takové dětství 

lenbla
lenbla

Je to smutný, dobrovolně se okrádat o bezstarostný chvilky a s levnou vodkou v kroužku řešit hovna.

BlaniHamouzova
BlaniHamouzova

Tohle je celkem děsivé ... vyrostla jsem částečně v Praze, ale takhle to teda nevypadalo - tohle je na hlavu! Díky bohu za moje dětství s plyšáky a díkybohu že na mě měli rodiče nejenom čas, ale hlavně jim nebylo jedno co kde dělám. 

JasaRamone
JasaRamone

pražskej ekvivalent zoobahnhof? 

LoulaLoulovita
LoulaLoulovita

Je to na palici...rodiče musí makat jak blázni,aby zajistili rodinu takže nemají na děcka čas. A ty se pak flákají a dělají tyhle blbiny.Respektive nedělají nic,nemají koníčky,nemají zábavu,motivaci,opravdové kamarády. Díkybohu za "trapné" dětství bez těchto "vymožeností",za to s kamarády,v přírodě nebo i ve městě..dokázali jsme se prostě zabavit jinak a plnohodnotněji

Pokec

Ale klidně nám říkejte Pláč z hrobu!

Devadesát procent mladých kapel chce být kontroverzních, ale jihomoravská P*** z h**** by už byla radši, kdyby se namísto diskusí o jejím názvu poslouchala její muzika. My ji posloucháme, je krásná. Ale o jménu se pochopitelně chceme bavit taky. Do tištěného bychom to nenapsali, ale jmenují se tedy… Píča z hoven.

Kácíme modly

Vinní podvodníci

Říká se, že ve víně je pravda. Co když je ale samotné víno lež a podvod? Ti z vás, kdo mají v domácí vinotéce dražší kousky, by měli číst pozorně.

Podobné články: Reportáž

2017 | 6 | Atlas braků

Vítejte v nebi, pařmeni

Ocitli jsme se v muzeu, kde sice nemají na stěnách obrazy starých mistrů, ale zase tu můžete někomu vyrvat srdce v Mortal Kombatu.

2017 | 4 | Soumrak missek

S Němcem ve Stalingradu

Je to zvláštní místo. Zvláštní místo, které umí vyvolat zvláštní pocity a silné emoce – a na mladého kluka v uniformě, která mu je moc velká, to zjevně funguje. Jsme v hale památníku Mamajev Kurgan, kde hoří Věčný oheň za všechny ty, co tu padli, a na stěnách kolem nás jsou vypsaná jejich jména, nebo spíš některá z nich, protože všechna se ani do téhle chladné obří haly nemůžou vejít.

2017 | 2 | Tohle budeš nosit za rok

Jak se vinyl nevrátil

Sbírání gramofonových desek je krásný koníček, okolo kterého se ale točí tolik pověr a dezinformací, že často vytváří nezávisle fungující paralelní reality. Když se do nich zaplete ambiciózní agentura a uspořádá v Česku vinylový veletrh, dopadne to všelijak.
COOKIES
Google+