Téma

Karneval, bikiny, fotbal a rum

Schválně jestli uhádnete, o které části světa je řeč. Nápovědy jsou následující: Najdete tu největší počet lidí žijících ve městech. Nejširší a nejdelší ulici. Obchod s největším počtem druhů zmrzliny. Největší japonské město mimo Japonsko. Druhé největší pohoří, největší zalesněnou plochu a nejvyšší vodopád na planetě. Největšího ptáka na světě (kondora, vy puberťáci). Pochází odsud vynálezce antikoncepční pilulky a kriminalista, který začal používat otisky prstů v boji proti kriminalitě.
AddThis

Jestli jste uhádli, že je řeč o Latinské Americe, tak se moc neplácejte po ramenou, protože jste to stejně obšlehli z obálky. Přiznejme si raději na rovinu, že toho o pevnině na jih od USA moc nevíme. Schválně si to zkuste zrekapitulovat z hlavy. Asi dáte dohromady karneval, bikiny, muziku, rum, fotbal a argentinské hovězí. Ti sečtělejší si vzpomenou na Inky a Maye a jejich zálibu v astrologii a lidských obětech. A pár duševních titánů si možná vydedukuje, že Latinská Amerika své jméno dostala podle kolonizátorů ze Španělska a Portugalska, kde se mluví románskými jazyky, které vznikly z latiny.

Jak se vidí navzájem


Mexiko 
je tequila a veselí lidé v sombrérech. 


Venezuela 
má Cháveze a nejhezčí holky, které vyhrávají mezinárodní soutěže miss.


Kolumbie
je kumbie a kokain. 


Surinam, Guyana a Francouzská Guyana 
jsou tak trochu záhadné země, o kterých nikdo moc neví a málokdo do nich zavítá. 


Peru 
jsou pyramidy, historie a indiánská kultura.


Chile a Bolívie
Chile se vnímá jako nejvyspělejší země kontinentu. Bolívie má komplex z toho, že ztratila ve válce s Chile přístup k moři.


Paraguay
má smutnou historii z války proti Argentině, Uruguayi a Brazílii. Zahynula v ní většina obyvatel. Dnes vyváží laciné, padělané zboží. 


Argentinci
jsou arogantní a nafoukaní. Historicky mají nejblíž k Evropě a cítí se tak nějak nadřazení nad ostatními zeměmi. Mají ale nejlepší steaky na světě.


Uruguay
je něco jako menší Argentina bez arogantních Argentinců.

Latinská Amerika je přitom fascinující. Její civilizace běžela paralelně s nejvyspělejšími oblastmi Starého světa. Stála tu obrovská města, pěstovalo se umění, řešila vysoká matematika a počítaly se kalendáře na pětadvacet tisíc let dopředu. V historickém kontextu ale bohužel netriumfuje civilizace kultivovanější, ale ta, která si přinese větší klacek. Takže když u břehů Ameriky přistáli španělští a portugalští conquistadores, měl to kontinent na dalších pět století spočítané. Zatímco do Evropy proudilo zlato, stříbro a kakao, opačným směrem směřovaly otrokářské lodě z Afriky, misionáři a spousta zákeřných bacilů neštovic a tyfu, které kosily zdejší domorodce po statisících. 

V první desítce nejspokojenějších zemí světa najdete hned sedm latinskoamerických.

Dnešní Latinská Amerika je – stejně jako dnešní Afrika – obrazem toho, co pět set let nekontrolovaného řádění civilizovaných Evropanů dokáže natropit. Moderní historie svobodného kontinentu je ještě moc krátká na to, aby se rozbouřené dějiny stačily úplně usadit. Přes nešťastná období vlád nejrůznějších diktátorů se ale zdá, že má jih Ameriky našlápnuto správným směrem. Brazílie, Argentina a Peru jsou přes všechny problémy jedny z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě a ze staletí míchání ras, společenských i kulturních vlivů se tady vykrystalizovala spousta fenoménů, za kterými sem jezdí celý zbytek planety. Třeba ten karneval, muzika, rum, fotbal a nejlepší steaky. Člověk se pak nemůže divit, když se dozví další zajímavý fakt. V první desítce nejspokojenějších zemí světa najdete hned sedm latinskoamerických.

AddThis
1 comments

Rozjezd

Rozjezd

Televize natáčí o gay vojácích, průvodčí budou chodit v plavkách a mimozemšťané si povídají s hmyzem. To vše a mnohem víc v našem Rozjezdu.

Téma

Obsluhoval jsem chilského prezidenta

Jan K. strávil v osm let v Chile, kam se dostal poté, co těsně před sametovou revolucí emigroval do Rakouska. Ve Vídni potkal obchodníka s textilem, původem chilského Žida, a následně do Chile odjel na dovolenou. Líbilo se mu tam, a tak zůstal.

Podobné články: Téma

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Rodiče, k tabuli!

Ještě celkem nedávno panoval mezi rodinou a školou hezky zavedený vztah založený na pravidle „pan učitel má vždycky pravdu, tak si nestěžuj, nebo ti ještě jednu přidám“. Dnes je, zdá se, všechno úplně jinak.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!
COOKIES
Google+