Téma

To se bude řešit, až to přijde

Michal je Čech a vzal si Mary, která je z Kostariky. Když jsme se ptali proč, řekl, že nám to vysvětlí při osobním setkání s nimi oběma. Ve chvíli, kdy Mary přišla, už nic vysvětlovat nemusel. Ptali jsme se Mary.
AddThis

Říká se, že Latinoameričané jsou nejlepší na světě v zábavě. Je to tak?
Rozhodně na to mají velký vliv dvě věci, klima a zdroje. Lidi v Latinské Americe si nikdy nemuseli dělat starosti s plánováním, měli dost vody, potravin i dřeva. Proto žili a v podstatě dodnes žijí ze dne na den. Většinou nepřemýšlejí nad tím, co bude zítra. Dneska je nezajímá, že zítra budou muset zaplatit účet za elektřinu, vodu, nebo třeba kabelovou televizi a nemají na to dost peněz. To se bude řešit, až to přijde.

Zdá se nám to, že na rozdíl třeba od nás Evropanů tam berete všechno daleko víc na krev? 
Jsme mnohem expresivnější a na rozdíl od většiny Evropanů umíme vyjadřovat emoce. Když máme radost, tak se radujeme, a když jsme smutní, tak to na nás taky opravdu poznáte. Ale třeba co se týče válek, tak si myslím, že s nimi máte daleko větší zkušenosti tady v Evropě. Kostarika, odkud pocházím, je jednou z nejstarších demokracií na světě, a to od roku 1848. A armáda u nás byla zrušena v roce 1948. 

Jak se podle vás v Latinské Americe dívají na nás Evropany, potažmo Čechy – pokud tedy vědí, že existujeme? 
Pro nás jsou všichni Evropané a Američané gringos. A jestli víme, že existujete? Je to zhruba stejné jako tady, když se na ulici zeptáte někoho, co ví o Kostarice. Většina lidí ani neví, kde leží. V Mexiku si pamatují na Emila Zátopka či Pavla Nedvěda a v Kostarice vědí, kde se nachází „Československo“, protože při mistrovství světa ve fotbale v roce 1990 jste nás ještě jako Československo v osmifinále zdolali 4:1. A to si pamatujeme velmi dobře dodnes. 

Co vás u nás překvapilo, zaskočilo, po čem se vám stýská?
První, co mě překvapilo, byla móda ponožek v sandálech. Do té doby jsem nic takového neviděla. Zaskočila mě taky přesnost, na kterou jsem si musela zvyknout. U nás když se řekne, že se sejdeme ve tři odpoledne, tak nikoho nenapadne být ve tři hodiny na místě. Ve tři hodiny se teprve začneme chystat, abychom zhruba na čtvrtou dorazili. Tady musíte být přesní, protože pokud za někým dorazíte o deset minut později, už tam zřejmě není.

AddThis
2 comments
AlesSedlak
AlesSedlak

zase ty sandály... ten český nevkus je proslulý snad všude :D 

Téma

Šílenější než Esmeralda

Příběhy, o kterých by si televizní stanice mohly nechat zdát, bohužel nenapsal žádný pološílený scenárista, ale život sám. V Latinské Americe. Tohle je výběr toho nejlepšího, co se v Latinské Americe skutečně děje.

Téma

Čtení pro silné žaludky aneb Co všechno jedí Latinos

Kdepak chilli con carne a steaky. To je jen špička ledovce. Jídlo v zemích, kde národní kuchyně stojí na směsi jídelníčků otroků, osadníků a indiánů, vás nejspíš překvapí. Nejsou tu zvyklí plýtvat. Pokud právě obědváte, rozmyslete si, jestli budete číst dál.

Podobné články: Téma

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Rodiče, k tabuli!

Ještě celkem nedávno panoval mezi rodinou a školou hezky zavedený vztah založený na pravidle „pan učitel má vždycky pravdu, tak si nestěžuj, nebo ti ještě jednu přidám“. Dnes je, zdá se, všechno úplně jinak.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!
COOKIES
Google+