Remix

Off? On!

Parádní fesťák kousek od hranic, hudba v rozestavěném metru i deska roku. V kulturním přehledu Čilichili.

  • Klubový zpravodaj: Michal Pařízek
  • Text: Richard Šulc
  • Text: Magdalena Schlindenbuchová
  • Foto: Andrea Petrovičová, archiv
AddThis

Off? On!

Že jsou festivaly a festivaly už dávno víme. A že v Česku některé festivaly mít nikdy nebudeme, to víme přibližně stejně dlouho. Naštěstí jeden z těch nejlepších je opravdu za rohem. Polské Katovice jsou od českých hranic sotva osmdesát kilometrů a tamní OFF Festival už několik let nebezpečně konkuruje těm nejlepším světovým přehlídkám alternativní hudby. Jeden novinář to vyjádřil suše: „Tam, kde jsou na jiných festivalech kolotoče a stánky s hippie odpadem, najdete na Offu raritní vinyly z druhé ruky a exkluzivní prezentace malých labelů.“ Program tomu odpovídá, první srpnový víkend se v Katovicích otevírá úplné lahůdkářství. Posuďte sami. Neutral Milk Hotel, Slowdive, The Jesus and Mary Chain, Belle and Sebastian, Fuck Buttons, Deafheaven, Chelsea Wolfe, Jonathan Wilson, stage Sub Pop a ATP a tuna dalších jmen elektronické, experimentální a samozřejmě také polské scény. OFF festival se dostal do podobné pozice jako Primavera Sound, některé kapely už si plánují svůj letní program podle jeho termínu. Zajet do Katovic rozhodně stojí za to, letošní ročník se koná od 1. do 3. srpna.

www.off-festival.pl 

Andrea Petrovičová

Deska roku o prázdninách

Můžeme mluvit o desce roku v létě? Ne, to nejsou rychlé soudy, ale pečlivá úvaha. Kapela Planety přišla před dvěma lety s debutovým albem Peklo peklo ráj a na české nezávislé scéně způsobila rozruch. Výrazný debut s jasným názorem a dospělým zvukem, melancholie a zasmušilá poetika v textech. V mezidobí Planety trochu obměnily sestavu, usadily se v Praze, a hlavně pilně pracovaly na novém albu. Už půl roku před vydáním se o něm mluvilo téměř všude. Planety to s přehledem ustály, album Nekonečná hudba města zapomeneš se s velkým očekáváním popasovalo snadno a elegantně. Hutný a krásně čitelný zvuk, lyrické texty s krásnou češtinou, a hlavně famózní písničky, které obstojí nejen každá sama za sebe, ale i pohromadě jako celek. Nekonečná hudba města zapomeneš je sevřené album, skvěle vypointované a dotažené do konce. Těžko říct, co by se muselo stát, aby se na české scéně letos objevila deska, která by se novince Planet vyrovnala.

www.silver-rocket.org

Minimalisti potřebují velkolepou scénu

Berg není orchestr, který by hrál klasickou hudbu v síních koncertům určených. Zajímá ho spíš muzika, kterou plodí současní mladí umělci. Od založení v roce 1995 projektu šéfuje dirigent Peter Vrábel. Netradičními nápady, které posluchače dotáhnou do nečekaných míst, vyčnívá Berg z davu instrumentální a klasické hudby. Nedávné vystoupení se událo v nedokončené stanici metra Petřiny a jmenovalo se Dech města. Hluboko pod zemí, kde byl ještě cítit beton a chlad, měl člověk opravdu pocit, že na něj dýchá a kašle a prská celé pulzující město. Nad orchestrem se na plátno promítala svíjející se lidská těla a obraz města, který doprovázel pět skladeb od amerického minimalisty Steva Reicha. Dech města je součástí většího projektu Berg City 2014, který doporučujeme sledovat.

www.berg.cz

Punk, reggae, hédonismus a alkohol

Hédonik Geoff Lagadec kdysi v Bostonu založil kapelu Jaya the Cat. Během let se dost změnilo její složení a taky místo pobytu. Dneska je to skupina spíš nizozemská, z Amsterodamu. Vydala už čtyři desky a pořád se drží svého zvuku namixovaného ze ska, reggae a punkrocku. Poslední album The New International Sound of Hedonism je asi nejvypíglovanější. Začíná lehkým reggae se syntetizátory, pak přijde trumpetka a potom pecka Here Come the Drums, která duní a hýbe tělem a nedá se vyhnat z hlavy. Všechny texty píše sám Geoff, který tvoří nejspíš nějak podobně, jako vypadá. Zřejmě celý život tráví v teplákovce, žabkách a s vlasy pod obří čepicí améboidního tvaru. Jestli vás to bere jako nás, poslechněte si je.

www.jayathecat.com

Všechny podoby lásky

Junot Díaz si pěkně zavařil. Jeho první román Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda zaslouženě dobyl všemožná ocenění včetně Pulitzerovy ceny, zrcadlo prvotiny bude už navždy přísné a nemilosrdné. Soubor povídek A v tu chvíli je po lásce na populárního „Oskara“ v mnoha ohledech navazuje, naštěstí pro čtenáře se mu ale nesnaží vyrovnat. Junot Díaz zůstává neuvěřitelně vtipný a trefný. V kratších útvarech jeho bryskní smysl pro humor a často až příkré pojmenovávání situace dostává ještě větší grády, láska zde hraje první roli ve všech svých podobách, zdaleka nejde jenom o romantické situace. Nechybí matčino „opičí“ zbožnování arogantního potomka, sexuální závislost, divoké vášně neukojeného teenagera, bratrské sváry, krutý pohled na změněného otce a neustálá touha po nevěře. Díaz si nebere servítky a v hutných textech ukazuje pestrobarevný pohled na vykořeněné vyrůstání v cizí zemi, která už tak zmatené adolescenty svými příležitostmi totálně rozhazuje. Těžko to říci lépe než autor samotný: „Je ti šestnáct a máš pocit, že jakmile jsi čuchnul k vagíně, už tě od ní nic na světě neodtrhne…“

www.argo.cz 

Od výhně k trůnu

Jsou notoricky známé příběhy, u kterých všichni vědí, jak nakonec dopadnou, a přesto ne­ustále přitahují pozornost čtenářů i autorů. Třeba Hilary Mantelové, která v románu Wolf Hall zpracovala život Thomase Cromwella. Na víc než 500 stránkách ukazuje vzestup muže v tudorovské Anglii 16. století, který se z kovářského synka stal prvním ministrem Jindřicha VIII. a pomocníkem Anny Boleynové k cestě na trůn. Pokud si chcete přečíst příběh Thomase Cromwella až do konce, musíte ještě sáhnout po knize Předveďte mrtvé, kde se autorka stejně barvitě věnuje pádu královny Anny.

www.argo.cz

Kamarádi z kalifornské pouště

Zrušený koncert Queens of the Stone Age před pár lety naštval kdekoho, kapela tehdy sice slibovala brzkou nápravu, ale nakonec se do Prahy vrací až po více než třech letech. Zato ale přijíždí s pravděpodobně nejlepším albem za posledních deset let, a to nejen proto, že na něm hostuje Elton John. Kolekce …Like Clockwork se pyšní sevřeným tvrdým zvukem, dnes už klasické suché riffy Joshe Hommea perfektně doplňuje taneční funky rytmus. Jako by se ve studiu potkal Prince s Jimim Hendrixem a nahrával je Trent Reznor z Nine Inch Nails. Ten se ostatně na novém albu QOTSA taky podílel. Sir Elton ani nikdo další sice s QOTSA do Prahy nepřijede, ale 11. srpna se do Fóra Karlín v Praze stejně vyplatí vyrazit.

www.dsmacku.com

AddThis

Sporák

Salát jako fík

Saláty jsou bolavé místo české kuchyně. Buď jsou těžké jako blázen a plné majonézy, nebo je děláme tak, jak se nemají. Málokdo třeba chápe, že Caesar není s kuřetem. Prostě není. Ale my tohle hodíme za hlavu a ukážeme vám elegantní, lehký, svěží salát, kterým oslníte i zapřisáhlé masožravce.

Podobné články: Remix

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Stoprocentně neautorizováno

Věci, které jsme objevili a které stojí za to vidět, slyšet, přečíst, stáhnout nebo objet.

2017 | 6 | Atlas braků

Jáchym Topol jako citlivka

Přečtěte si nové knížky, stáhněte nové aplikace a zajděte si někam za kulturou, ať vám nezakrní mozek. Doporučení najdete v červnovém Čili.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Prima jako Barcelona

Festival, destrukční appka, jídlo kuchařek bez domova a další květnové věci, které jsme objevili a které stojí za to vidět, slyšet a ochutnat.
COOKIES
Google+