Čumenda

Na civilizaci vám kašlu

Antoine Bruy procestoval Evropu, aby nafotil snímky lidí, kteří se rozhodli opustit město.

Antoine Bruy je francouzský fotograf, který žije v Lille. V letech 2010 až 2013 cestoval po Evropě stopem a hledal lidi, kteří se rozhodli žít daleko od měst a životního stylu založeném na výkonnosti, efektivitě a spotřebě. Neměl žádný pevný plán, nechal se vést náhodou. A nezaznamenával ani tak politické postoje nebo přesvědčení, spíše zpovzdálí pozoroval každodennost a neustálou snahu o život v utopii.

 

Jestli se vám tenhle projekt líbí a dává vám smysl tak jako nám, můžete jeho pokračování podpořit na portálu Fotofund:

en.fotofund.org/campaigns/scrublands

AddThis
AddThis
0 comments

Hustý čtení

Kdo vydělává na muzice?

O digitální budoucnosti hudby se mluví přibližně každý druhý měsíc. Většinou při příležitosti vstupu nového dokonalého distribučního systému, který konečně přinese uživatelům pohodlný přístup k oblíbeným písním a hladovějícím muzikantům férový podíl na zisku.

Pokec

Ve čtyřech letech jsem cvičil osm hodin denně

Karel (Kája) Mařík býval zázračným dítětem, odmalička jedním z nejlepších akordeonistů Evropy. Po převratu se stal skladatelem a producentem popu pro spoustu českých zpěváků a zpěvaček. Teď se rozhodl s tím skončit a věnovat se jen svým projektům.

Podobné články: Čumenda

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Svatý žbluňk

Z českých a moravských kostelů jsme zvyklí, že kněz při křtu pokropí nového křesťánka vodou z minidžbánku. Jde to ale i jinak. Řada menších církví dospělé katechumeny vykoupe celé. Maďarskou fotografku Boglárku Évu Zelleiovou fascinuje podoba nádrží a bazénů, které se k tomu používají. Většinou mají tak nějak odkazovat k Bibli, zároveň ale úžasně ilustrují dnešek.

2018 | 5 | Ti druzí

Fotka jako hra

Hopscotch je anglický výraz pro skákání panáka. A podle téhle hry pojmenoval svou sérii uličních fotografií Pau Buscató. Proč? Prostě si rád hraje. Ve verzi skákání panáka, kterou Pau, původem z Barcelony, hrával jako dítě, jsou některá pole pojmenována třeba jako země nebo nebe. A to ho inspirovalo. „Jakmile si děti vyberou a zarámují malý kus obyčejné dlažby, stává se z něj v jejich očích něco jiného: země, nebe atd. Stejně tak pro mě je pouliční fotografie tvořena výběrem a rámováním malého kousku každodenního života takovým způsobem, že se z něj může stát něco jiného,“ vysvětluje Pau. Každopádně pokud se na jeho fotografie z městských ulic podíváte, je vám jasné, co je navzájem spojuje. Je to hravost, se kterou k focení Pau přistupuje.

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Tebe už jsem někde viděl!

Navštívit mezinárodní festival dvojčat a vícerčat v americkém Twinsburgu je zvláštní zážitek. V sérii House of Surprises se ho snaží zachytit fotografka Kathryn Allen Hurniová. Na svých portrétech představuje sourozence tak, jak se v sobě navzájem odrážejí. Jejich propojení je vizuální i genetické, a přesto jde pokaždé o dvě různé bytosti, kterým nemůžeme upírat osobní originalitu. Záhada „identických“ osobností láká i vědce, kteří na festivalu často sbírají materiál pro své studie.
Google+