Čumenda

Na civilizaci vám kašlu

Antoine Bruy procestoval Evropu, aby nafotil snímky lidí, kteří se rozhodli opustit město.

Antoine Bruy je francouzský fotograf, který žije v Lille. V letech 2010 až 2013 cestoval po Evropě stopem a hledal lidi, kteří se rozhodli žít daleko od měst a životního stylu založeném na výkonnosti, efektivitě a spotřebě. Neměl žádný pevný plán, nechal se vést náhodou. A nezaznamenával ani tak politické postoje nebo přesvědčení, spíše zpovzdálí pozoroval každodennost a neustálou snahu o život v utopii.

 

Jestli se vám tenhle projekt líbí a dává vám smysl tak jako nám, můžete jeho pokračování podpořit na portálu Fotofund:

en.fotofund.org/campaigns/scrublands

AddThis
AddThis
0 comments

Hustý čtení

Kdo vydělává na muzice?

O digitální budoucnosti hudby se mluví přibližně každý druhý měsíc. Většinou při příležitosti vstupu nového dokonalého distribučního systému, který konečně přinese uživatelům pohodlný přístup k oblíbeným písním a hladovějícím muzikantům férový podíl na zisku.

Pokec

Ve čtyřech letech jsem cvičil osm hodin denně

Karel (Kája) Mařík býval zázračným dítětem, odmalička jedním z nejlepších akordeonistů Evropy. Po převratu se stal skladatelem a producentem popu pro spoustu českých zpěváků a zpěvaček. Teď se rozhodl s tím skončit a věnovat se jen svým projektům.

Podobné články: Čumenda

2018 | 2 | Mohykáni silnic

Bitva o živobytí

Sledovat přijímací testy uchazečů o práci ve státní správě, to musí být tedy zábava, říkáte si asi. Fotograf Michele Borzoni si to neřekl. Proseděl v rámci projektu Workforce – Open Competitive Examinations hodiny na takových zkouškách s tisícovkami Italů, kteří touží po práci. Na snímcích přeplněných sportovních a koncertních hal je ale nejsmutnější to, co není vidět. Selekce odosobněných mas lidí, kteří nemají na živobytí, zato mají malou šanci uspět. V Itálii je nyní bez práce víc než 40 procent mladých lidí, takže boj o potenciální výplatu u policie, v nemocnicích nebo školách přece jen napínavý je. Jen málokdo se dostane do dalšího kola.

2018 | 1 | Spolubydlící

STRACH, kam se podíváš

Prádelny, bary, obchody, kavárny, obýváky – svítící televizní obrazovky se zprávami plnými nemocí, terorismu a válek najdete ve Spojených státech doslova na každém kroku. Jakou silou vlastně znepokojivé zprávy působí na lidské podvědomí? Žijí Američané v úzkosti, které nelze uniknout? Stírá kabelovka hranice mezi tím, co je imigrace, co terorismus a co třeba epidemie eboly? Tyhle otázky si položil fotograf Michael P. Amato ve své sérii Fear Culture, USA. Podle něj média vyzdvihují znepokojivé novinky a zahlcují jimi své diváky v rutinním prostředí, ať už jde o vlastní domov, nebo veřejně navštěvovaná místa. Neustále tak zasahují každodenní život lidí skrze zdánlivě neškodnou obrazovku. Podvědomě ovlivňují naše názory a rozhodnutí, což ale za „neškodné“ rozhodně považovat nemůžeme.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

NEVIDITELNÍ

Jestli je něco opravdu na hraně, tak fotograf, který nakráčí do slumu v jedné z nejchudších periferií na světě a začne místní chudáky fotit stejně jako modelky do lesklého časopisu o módě. Má to být ironie? Nebo to naopak přiláká pozornost veřejnosti a otevře jí oči v tom, jak to na vyloučených místech v rozvojových zemích vypadá? Třiatřicetiletý fotograf Hadi Uddin z Bengálska dennodenní realitu upracovaných a extrémně chudých lidí žijících v bangladéšském hlavním městě Dháka zná. Jeho originální a syrová série z městské části Rayer Bazaar se jmenuje Here, For Now. „Chci, aby lidé viděli, že i přes chudobu a nevyhovující podmínky vzývají místní obyvatelé život, žijí naplno a jsou to zajímavé různorodé osobnosti,“ vysvětluje Uddin.
COOKIES
Google+