Téma

Nebe a peklo

O tělo jsme se postarali v předchozích článcích, teď se mrkneme, kam po smrti zamíří duše.

AddThis

Zoroastrismus


Nebe
Celý koncept nebe a pekla, který postupně přebíraly další náboženské soustavy, pochází ze staré Persie. Zoroastrismus pojímá nebe jako zahradu, kam se může člověk vydat čtvrtý den po své smrti. Cesta vede přes most Činvat, který se rozšíří, když na něj vstoupí spravedlivý. Na jeho konci ho přivítá krásná dívka, která je ztělesněním jeho dobrých skutků na zemi, a uvede ho do domu hymnů, kde bude očekávat soudný den. 


Peklo
Jak možná tušíte, most Činvat se pod nohama hříšníka smrskne a bude tenký jako ostří meče. Místo krásné děvy lapí chudáka do spárů ohyzdná stařena, která ho svrhne do pekla. Tam jsou pro něj připravena nápaditá muka sestavená na míru jeho pozemským hříchům. Lakomci musí například pojídat své vlastní ruce. 

Judaismus


Nebe
Jakožto jedno z nejstarších náboženství by měli mít židé jasno. Zřetelného slova se ale v Tanachu nedopátráte. Židé přesto věřili v různé podoby nebe, většinou v souvislosti s Mesiášem, po jehož příchodu budou spravedliví probuzeni z věčného spánku. Jak to tam ale bude vypadat, čert ví.


Peklo
V otázkách pekla není judaismus o nic konkrétnější. Starý zákon mluví pouze o místě, kde odpočívají duše mrtvých (šeol). Kromě toho se zmiňuje o místě Gehinom. Původně to bylo údolí, kam se přinášely lidské oběti bohu Molechovi a následně se z něj stala věčně hořící skládka, která v pozdějších výkladech posloužila jako metafora pro peklo. Trest v něm nacházejí hříšníci a nevěřící.

Řecká mytologie


Nebe
Řekové posmrtnému nebi říkali elysium a původně bylo určeno pouze bohům. Postupem doby k sobě začali pouštět své lidské příbuzné, hrdiny a nakonec otevřeli brány vyvoleným spravedlivým lidem. Žádné konkrétní blaho je tu nečekalo, mohli prostě pokračovat ve spokojeném a šťastném životě, který vedli před smrtí.


Peklo
Starořecký hádes dostal jméno po svém vládci, který oplývá nápaditostí ve vymýšlení muk určených hříšníkům. Ve starořeckých bájích jich najdete spoustu. Tityos musí svázaný snášet supy, kteří mu pojídají játra. Tantalos trpí hladem a žízní, přestože stojí v ovocném sadu po kolena ve vodě, a chudák Sisyfos musí po zbytek věčnosti valit kámen do kopce.

 

Křesťanství


Nebe
Velmi podrobný popis najdete v knize Zjevení. Ráj je ve městě obehnaném hradbami, s dvanácti branami hlídanými anděly. Najdete v něm trůn Boží, u něhož vyvěrá řeka živé vody.


Peklo
Křesťanské peklo je jakousi kombinací starořeckého hádu, kde trpí hříšníci, a židovského plamenného údolí. Existuje spousta výkladů o tom, co se vlastně v pekle děje, většina se shoduje na tom, že v něm hoří neuhasitelný oheň. Výjevy muk, které proslavil Hieronymus Bosch, ale v oficiálních křesťanských textech nenajdete. Pravé utrpení podle nich spočívá v odloučení od Boha a jeho lásky.

Islám


Nebe
Do muslimského nebe vede jako do zoroasterského cesta přes most, který přejdou jen ti, jejichž dobré skutky převáží jejich prohřešky. Nebe je zahrada, v níž spravedliví oblečeni do brokátu odpočívají na pohovkách a popíjejí. Samozřejmě je obsluhují krásné hurisky, i když nikdo neví, co to vlastně je.


Peklo
Také v muslimském pekle hraje hlavní roli oheň. Vlastně je z něj celé peklo postaveno. Korán mluví o ohnivé zdi obklopující hříšníky, ti jsou navíc oblečeni do oděvů z ohně a skrápí je voda horká jako roztavená mosaz. Když se snaží utéct, budou biti železnými pruty. 

Hinduismus a Buddhismus


Nebe a peklo
Východní náboženství mají koncept nebe a pekla postavený jinak. Duše člověka je podle nich lapená do kruhu smrti a znovuzrození. Hinduisté mu říkají samsára, buddhisté karmický koloběh. Život v něm je utrpení a vymanit se z něj můžeme jen tak, že uzříme svět takový, jaký je, a odvrhneme jeho lákadla. Hinduisté tomu říkají mókša, buddhisté nirvána. Zajímavě to pojímá tibetský buddhismus ve své Knize mrtvých. Podle ní se duše 49 dní po smrti nachází v mezistavu zvaném bardo. O tom, jestli se vrátí na svět, nebo dojde nirvány, rozhoduje mj. způsob, jakým dotyčný skonal.

AddThis
2 comments

Téma

Ticho

Patrik Budenz fotí mrtvé mezi smrtí a pohřbem. Fotoprojektů o smrti je dnes na webu k nalezení spousta, ale ten jeho je výjimečný svojí jemnou přímostí a zvláštní estetikou. Najdete ho celý na stránkách grauwerk.de.

Téma

Smrt s lidskou tváří

Jasně, můžeme se utěšovat reinkarnací nebo vidinami ráje, ale jednou ho potkáme. Smrťáka. Jak asi bude vypadat? Kultura se s představou chmurného žence kupodivu vypořádává optimisticky. Na rozdíl od hnusáků, kteří nás chtějí o život připravit, bývá Smrt sympatická. U Ingmara Bergmana hraje šachy a v Národním divadle na lunetě od Mikoláše Alše je to krásná dívka s modrýma očima a tmavými vlasy. A našli jsme i další příklady.

Podobné články: Téma

2017 | 6 | Atlas braků

V Jordanově těle vybuchl gejzír vášně

Vybrali jsme intimní scény z oblíbených svazků červené knihovny a ze sci-fi či fantastiky. Nutno říct, že až na sem tam nějaké chapadlo či elfa není rozdíl moc velký. Poznáte ho vlastně jenom z toho, že jsme romantické čtení podbarvili růžově.

2017 | 6 | Atlas braků

Večery byly podaná ruka

I spisovatelka Hana Marie Körnerová, jejíž knihy na některých školách patří do doporučené literatury, v 90. letech vydala knihu v edici Večery pod lampou. Jak k tomu došlo a jak na to autorka seriózní beletrie dnes vzpomíná?

2017 | 6 | Atlas braků

Petr A. Bílek o humusu, ze kterého roste umění

Když jsme profesora Petra A. Bílka poprosili o rozhovor o braku, varoval nás, že je to téma na sérii přednášek. Každou odpověď tedy berte jako návod k samostudiu.
COOKIES
Google+