Téma

Slova ovlas soval vosla

Lidi s duševní poruchou a lidi, kteří se o ně starají, říkají věci, které byste měli slyšet, ať už nějakého toho brouka v hlavě máte nebo ne.

AddThis

Existuje sice jakási klasifikace diagnóz, ale člověk z praxe vám řekne, že jsou to spíš pomůcky pro pojišťovny a lékaře, kteří musí něco napsat do posudků. Problémy každého pacienta jsou individuální kombinací nejrůznějších příznaků. 


Eva Čižinská, FOKUS PRAHA

Nedávné mediální kauzy sice rychle vytvořily přesně opačný dojem, ale člověk se schizofrenií není o nic nebezpečnější než duševně zdravý člověk. Spíše naopak. Až na naprosté výjimky zaměřují agresivitu sami proti sobě – u schizofreniků je velmi zvýšený výskyt sebevražd. 


Eva Čižinská, FOKUS PRAHA

Mnoho klientů má pocit, že by radši nebrali prášky, protože léky na duševní choroby mají obecně mnoho nežádoucích vedlejších účinků. V podstatě je mnoho jevů, které normální člověk vnímá jako projev duševní choroby, právě důsledek medikace. Léky většinou utlumují, mnoho pacientů se potýká s přírůstkem váhy, člověk se necítí sám sebou. 


Anna Schlindenbuchová,
BONA, O. P. S.

POŘÁD se mění, můžou znít jako nejlepší kamarád a nejhorší nepřítel. Kdykoliv. Něco, co říkají, je pravda, něco ne, ale když MUSÍŠ poslouchat 25 televizí najednou a hrajou NONSTOP... vydrž tO týden a budeš se cítit jako blázen. Nemůžeš se soustředit. Nemůžeš dělat nic. A pak začnou používat věci z tvého života. Rodinu. Kamarády, kolegy, kohokoliv, koho znáš. VĚŘÍM, že tohle je práce démonů a oni se snaží zničit tvůj život se vším, co k němu patří. Děláš věci, které bys jinak nedělal, protože SLYŠÍŠ svou matku řvát bolestí a ona tě prosí, ať jí pomůžeš a uděláš všechno, co po tobě chtějí. Logika už dávno nepatří do tvého života. JAK JE TOHLE MOŽNÉ? Když slyšíš hlasy, které vnesou nějaký smysl do chaosu, samozřejmě jim uvěříš, že jsou andělé. Že jsou z jiné planety. Že jsou tví přátelé. Vládní agenti. Démoni. Tvoje rodina. Snaží se ti pomáhat, varovat tě, učit tě. JE TO VYSILUJÍCÍ. Mentálně, fyzicky, duševně. Je úplně jedno, že ti někdo říká, že „ty hlasy nejsou opravdové“, že „jsou jen v tvé hlavě“. Když je vnímáš, JE TO REALITA. JE TO TAK REÁLNÉ JAKO CÍTÍT POD NOHAMA ZEMI. Jestli znáte někoho, kdo si tím prochází, nezavrhujte ho proto, že slyší věci, které neexistují. On je slyší a vidí a dějou se mu a JE TO STRAŠNÉ. 


Z knihy Kam jdou lidé s nemocnou duší

V době, kdy jsem byl na ekonomce, mi fungoval mozek nejlíp v životě. Mohl jsem se hodinu a půl v kuse soustředit na koncert vážné hudby a  ani jednou jsem nemyslel na nic jiného. Ale zároveň jsem byl takový oploštělý, přehnaně racionální. Neměl jsem žádné milostné zkušenosti. První vztah byl divný. Seděli jsme v kavárně a já p,ořád seděl s rovnými zády, protože to byl můj zvyk. Ani jsme si moc nerozuměli. Pak, když už jsme byli na ulici, jsem ji zatahal za vlasy a ona se urazila. Abych to napravil, šel jsem s ní ještě do jedné hospody, a pak mezi námi něco proběhlo. Později jsem jí zavolal a zeptal se, jestli si mě nechce vzít. (...)  


Z knihy Kam jdou lidé s nemocnou duší

Vytvořili jsme asi pětiminutovou nahrávku hlasů, které jsou založené na reálných prožitcích pacientů. Děláme experiment, kdy návštěvníkům dáme úkol sepsat si seznam nákupu s tím, že mu hlavou neustále zní několik hlasů. Většinou to vzdávají zhruba po minutě. Do konce se nedoposlouchal snad nikdo.


Václava Parkánová, GreenDoors

Děsím se pohledu do zrcadla. Vlastně ani sama nevím, jak vypadám. Nenosím v hlavě obraz sama sebe, protože vidím někoho jiného vždycky, když se na sebe podívám. Mám pocit, že jsem poskládaná ze spousty lidí a oni během dne přicházejí a odcházejí. Nemám jednu osobnost ani jedno jméno. 


Z blogu diary-0f-a-mad-girl

Žil jsem tehdy úplně odříznutý od lidí, bydlel jsem sám v holobytě, kde jsem spal na zemi. V baru, kde jsem četl své povídky, byl na zdi kříž hlavou dolů a můj nejlepší kamarád četl drama, které bylo celé parodií na moji osobu. Tak jsem měl skutečně pocit, že se tam shromáždily zlé síly. (...) 


Z knihy Kam jdou lidé s nemocnou duší

K nám do školy chodí jedna holka. Nemůžu z ní spustit oči. Nejsem do ní zamilovaná, jen mě přitahuje. Je depresivní a manická. Hrozně nahlas se směje takovým tím šíleným smíchem. Dnes měla špatnou náladu a nikomu ani neodpovídala na pozdrav. Nikdo ji ale z ničeho nepodezírá, protože se všem líbí. Je nádherná. Ne jako já. Lidé odpouštějí divné chování lidem, kteří jsou krásní. Jednomu klukovi se hrozně líbí, pořád kolem ní vtipkuje, ale ona ho ignoruje. Cítím k ní blízkost. Nic v mém životě není důležité.


Z blogu diary-0f-a-mad-girl

Další věc, která přispívá k výskytu psychických potíží, je dlouhodobý trend zkracování doby spánku. Před sto lety se průměrně spalo devět hodin, dnes sedm. Ale naše potřeba spánku je pořád stejná.


Jan Hanka, psychiatr

Asi tak jednou za týden řeknu pacientovi, že je vyléčen a ať už nechodí. Obecně platí, že čím delší dobu máte potíže, tím déle trvá léčení. Když má někdo ze všeho dvacet let strach, tak nemůže očekávat, že za půl roku z něj bude asertivní splachovací drsňák.


Jan Hanka, psychiatr

Klidně bychom mohli říct, že si dovolíme bláznit víc. Těch nejčastějších duševních poruch, tedy úzkosti a deprese, je více proto, že se klienti nestydí vyhledat lékaře, a tím pádem jsou diagnostikováni. Zatímco dříve by to řešili jiným způsobem a vůbec by se do statistik nedostali. Z alkoholismu se stala nemoc až v druhé polovině dvacátého století. Hyperaktivní děti byly dřív prostě zlobivé. Dnes mají diagnózu, medikaci a speciální přístup. 


Jan Hanka, psychiatr

Nevím, proč jsou ke mně lidé tak zlí. Ve třídě po mně házejí křídou, jako by mě chtěli ukamenovat k smrti. Dělají si ze mně legraci. Jedna holka po mě začala křičet: „Je to magor, je to magor...“ kolem dokola. Nikdy jsem nikomu o své poruše neřekla. Asi dělám věci, které nejsou normální, ale nevím přesně, které to jsou. Nerozumím tomu.  


Z blogu diary-0f-a-mad-girl

Dnes mám strach, že mám ve vlasech bacily. Musím si je napustit kokosovým olejem. Dotkla jsem se Bible a mám pocit, že jsem nebyla dost čistá. Bojím se, že jsem při tom myslela na něco zvrhlého. Jsem hrozná matka, hrozná žena, jsem špatný člověk.


Videoblog ženy trpící kompulsivně obsesivní poruchou

Spousta lidí si myslí, že duševní nemoci neexistují, jako by mozek byl jediný orgán, který nemůže onemocnět. Na zlomenou ruku věří, ale na duševní nemoci ne. Ale jak by to bylo možné, aby ten nejsložitější orgán nemohl onemocnět?


Jan Hanka, psychiatr

Musím se detoxifikovat. Vařím zase kávu. Během detoxu si opakuji v hlavě: „Jedna, dva, tři, čtyři. Jedna, dva, tři, čtyři.“ Nebo si klepu rukou o nohu. Čtyřikrát. Pořád dokola. 


Videoblog ženy trpící kompulsivně obsesivní poruchou

AddThis
0 comments

Téma

Kdyby jela v tramvaji zvířata, tak se porafou

Duševně nemocní to v Česku mají složité. Je jich čím dál víc, ale investuje se do nich čím dál míň. V dostupnosti péče jsme na tom snad nejlépe v Evropě, deset let se nám ale nedaří nastartovat reformu té péče. Máme největší počet lůžek, ale pořád se jich nedostává. Když si v tom chcete udělat pořádek, nenajdete lepšího člověka, než je předseda Psychiatrické společnosti a šéf bohnické léčebny Martin Hollý.

Téma

Mozkomorové

Každý dnešní psychiatr vám bude tvrdit, že jeho hlavní zbraň je rozhovor. Dobře ale ví, že jeho řemeslo bývalo mnohem temnější. Metody, které doktoři v blázincích ještě nedávno používali, byly ledaskdy šílenější než to, co měly vyléčit.

Podobné články: Téma

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Čeká nás robotopie

Vzestup myslících strojů bude buď nejlepší, nebo nejhorší věc, která se lidstvu přihodí, říká Stephen Hawking.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Budou roboti makat za nás?

Kdybyste se měli rozhodnout, jestli zaměstnáte člověka, nebo na jeho místo posadíte robota, kterou možnost byste zvolili? Robota, že ano? Nebojte, v roli zrádců lidské rasy nejste sami. S výhodami zaměstnávání robotů se totiž dá těžko polemizovat. Pracují přesně, rychle, nechodí na záchod ani na cigáro a neotravují s dovolenou.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Nové verze zábavy

Víc než polovina mileniálů se v průzkumech vyjádřila, že před televizí dává přednost YouTube. Kromě kanálů se přitom mění i samotná zábava. V budoucnosti ji budou mít v rukách a hlavách sami uživatelé. Budou její součástí, budou ji v reálném čase ovlivňovat, vstupovat do ní a prožívat ji všemi smysly. Roboti nám dají čas zábavu si užít, a ještě ji sami připraví.
COOKIES
Google+