Čumenda

Osamělí v davu

Hikikomori je dnes v Japonsku společenský fenomén. To slovo znamená odtažení se, pobyt v osamění. Popisuje fakt, že navzdory přelidnění japonské megalopole Tokio-Nagoja-Ósaka žije mnoho jejích obyvatel osaměle, a to dobrovolně. Všiml si toho i v Londýně žijící Ital Pierfrancesco Celada během svých návštěv Japonska. A rozhodl se vše nafotit. Sledujte.

Možná proto, aby si i ostatní všimli problémů, které v našich životech působí modernizace a rychlý vývoj. Ptá se tak, zda je pro nás ještě důležité být součástí většího společenství lidí. Nebo jsme raději sami v davu.

AddThis
AddThis
0 comments

Téma

Psi vs. kočky

Psi a kočky jednoznačně vedou v žebříčku oblíbenosti domácích mazlíků. Jsou s námi tak dlouho, že se nám čím dál tím víc podobají. Dokážou vnímat lidskou řeč, rozlišují se na praváky a leváky a jsou to jediná zvířata, která trpí rakovinou prsu, obezitou, epilepsií, roztroušenou sklerózou, a dokonce i tak typicky lidskou záležitostí, jako jsou obsedantně kompulzivní poruchy chování. Navíc dávají příčinu nekonečným debatám, kdo z nich je lepší.

Pokec

Nejvíc jsou přemnožení lidé

Málokdy se stane, že během rozhovoru radikálně přehodnotíte názor na svůj protějšek. Jako zapřisáhlý vegetarián nechovám moc sympatií k lovcům, natož k lidem, kteří se fotí s mrtvými zvířaty. Co si pak myslet o slečně, která se lovem živí a na svůj Facebook klidně vylepí vysmátou fotku, na které drží v ruce lví srdce. Jenže při povídání s brutálně upřímnou profesionální lovkyní Michaelou Fialovou zjistíte, že se na ni vlastně nemůžete zlobit. Nebo snad jen za to, že se na těch brutálních fotkách tak zubí.

Podobné články: Čumenda

2017 | 5 | Harddiskobolos

Posedlost posedy

Jana Holkupa vždycky fascinovala lidová tvořivost. Prý se v ní projevuje lidský důvtip, improvizační schopnosti a svérázná estetika. A tak se začal věnovat focení posedů. Ty si staví myslivci sami a používají k tomu různé materiály. Tyhle originální konstrukce zpočátku potkával při toulkách přírodou, časem je začal sám vyhledávat. „Když někam jedu autem, dávám přednost neznámým trasám po silnicích 2. a 3. třídy, dalekohled vždy při ruce. Navštěvuji také několik mysliveckých diskuzních serverů, kde mi dávají tipy samotní myslivci,“ svěřil se nám. A prý bude rád, když mu napíšete na mail holkup@centrum.cz, pokud nějaký dobrý posed objevíte. Kdoví, třeba pak vydá i knihu.

2017 | 4 | Soumrak missek

Medvědice

Mají stehna jak dřevorubec a místo elegantních punčocháčů jim nohy zdobí krvavé modřiny. Svět ženského rugby zmapovala ve své sérii The Bears fotografka Alejandra Carles-Tolraová. „Skrze své fotky pomáhám lidem pochopit jejich skupinovou identitu a stereotypy o jejich maskulinitě. Existuje vůbec něco jako rugbistka? Není to spíš holka, co hraje rugby?“ ptá se fotografka. Podívejte se na její fotky z Brownovy univerzity v Providence v USA a udělejte si obrázek sami. Nebo si alespoň položte vlastní otázky. Nic totiž není tak jednoduché, jak to vypadá, a tenhle sport, který to konečně dopracoval až na olympiádu, už vůbec ne.

2017 | 3 | e-Bitka

Tam, kde končí Londýn

Londýn je jedno z nejnavštěvovanějších měst planety, ale do jeho okrajových částí kromě místních zabloudí málokdo. Fotograf Philipp Ebeling tu sbíral materiál pět let a pak si přidal ještě desetidenní pěší túru o délce 250 kilometrů po okrajích metropole. Proto, aby tahle nesourodá předměstí zachytil a představil čtenářům v knize London Ends. „Nasednete na metro, někde vystoupíte a je to totálně jiný svět,“ říká o své sérii Ebeling.
COOKIES
Google+