Čumenda

Až vám zaskočí kaviár

Možná byste si jeli zalyžovat do Svatého Mořice, ale odrazují vás norci. A lišky a hranostajové a další chlupaté doplňky snobů snídajících krevety v předražených hotelích nejzbohatličtějšího zimního střediska na světě. I tady ale najdete oázu klidu daleko od večírků horních deseti tisíc.

V tomhle skoro neznámém zimním kempu si kempaři užívají klid a majestátnost hor v malých karavanech a zdá se, že je jim dobře. Oázu normálnosti na území přesyceném pozlátkem vyfotil Daniel Gebhart de Koekkoek.

AddThis
AddThis

Techno

100 let stará baterka ve vašem mobilu

Vývoj telefonů jde tak rychle kupředu, že přístroje, které jsme před pár lety považovali za supermašiny z budoucnosti, nám dnes připadají jako krabičky na mýdlo. Podle všeho nás ale opravdová revoluce teprve čeká. Než k ní dojde, musí se vývojáři poprat s jedinou součástkou, která se na rozdíl od zbytku telefonu nezměnila skoro vůbec – s baterií.

Pokec

Zuby z gorily, záda z želvy

Rado Turko má obchod s divnými věcmi. V jeho miniaturním starožitnictví máte po levé ruce bauhaus, vpravo africké rituální sochy a před sebou metrákové litinové křeslo. Ke každé z těch věcí zná zvláštní příběh.

Podobné články: Čumenda

2018 | 7 | Chodiči

Křížkoťap

Fotograf Dominik Bachůrek vyrůstal v hluboce věřící rodině. Každý rok v létě v ní bylo tradicí chodit na náboženské poutě. Když byl ještě dítě, prožíval je jako nutné nudné zlo, v dospělosti se ale rozhodl na poutní místa vrátit a zkusit je pochopit jinak. „Na první pohled vidíte davy lidí se sepjatýma rukama, odříkávající dlouhé hodiny modlitby, které formou připomínají východní mantry,” říká. „Proč to dělají, ale může pochopit jen ten, kdo si to sám prožil.“

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Svatý žbluňk

Z českých a moravských kostelů jsme zvyklí, že kněz při křtu pokropí nového křesťánka vodou z minidžbánku. Jde to ale i jinak. Řada menších církví dospělé katechumeny vykoupe celé. Maďarskou fotografku Boglárku Évu Zelleiovou fascinuje podoba nádrží a bazénů, které se k tomu používají. Většinou mají tak nějak odkazovat k Bibli, zároveň ale úžasně ilustrují dnešek.

2018 | 5 | Ti druzí

Fotka jako hra

Hopscotch je anglický výraz pro skákání panáka. A podle téhle hry pojmenoval svou sérii uličních fotografií Pau Buscató. Proč? Prostě si rád hraje. Ve verzi skákání panáka, kterou Pau, původem z Barcelony, hrával jako dítě, jsou některá pole pojmenována třeba jako země nebo nebe. A to ho inspirovalo. „Jakmile si děti vyberou a zarámují malý kus obyčejné dlažby, stává se z něj v jejich očích něco jiného: země, nebe atd. Stejně tak pro mě je pouliční fotografie tvořena výběrem a rámováním malého kousku každodenního života takovým způsobem, že se z něj může stát něco jiného,“ vysvětluje Pau. Každopádně pokud se na jeho fotografie z městských ulic podíváte, je vám jasné, co je navzájem spojuje. Je to hravost, se kterou k focení Pau přistupuje.
Google+