Remix

Staňte se fotonem a zvolte skřehotala roku

V březnu se nudit nebudete. Vložte kočku do přehrávače, přečtěte paměti Bruna z Hypnosu a zajděte na výstavu Rogera Ballena. A nebo zkuste naše další tipy!

AddThis

Strachy a touhy v černobílé

Americký fotograf Roger Ballen od osmdesátých let minulého století žije v Jižní Africe, je autorem mnoha fotografických sérií a knih a široká veřejnost se s jeho tvorbou v poslední době setkala hlavně díky portrétům a videoklipům výtržníků z Die Ant-woord. Ballenovy fotografie jsou podobně provokující a hraniční jako tvorba té kapely, ve výsledku ovšem daleko hlubší a trvalejší. Návštěva výstavy Roger Ballen’s Shadowland 1982–2014 je mnohem víc než jen přehlídkou tvorby, je to cesta do nepřehledných chodeb představivosti, do země stínů, která fascinuje víc tím, co skrývá, než co odhaluje. Autor umně korumpuje objekty svých fotografií, jeho modely rády přistupují na výraznou stylizaci a hazardní hru s podvědomím  diváků. Země stínů je otevřena v pražském Kafkově domě jen do 16. března.

www.ccfprague.cz 

Moderní soul v Lucerně

Londýnská kapela Jungle vydala v roce 2014 stejnojmennou desku, se kterou slavila veliký úspěch především díky svému cool zpomalenému sedmdesátkovému zvuku a videoklipu s černochy, kteří se v teplákovkách vlní do rytmu na retro kolečkových bruslích. Hudbu plnou optimismu si můžete přijít poslechnout 23. března do Lucerny v Praze. Jeden z největších hitů Busy Earnin’ už samozřejmě ukořistila FIFA do svého nového soundtracku.

Staňte se fotonem

Vyleťte ze Slunce a užijte si 45minutovou jízdu v kůži miliony let starého fotonu. Rychlostí světla proletíte celou naší sluneční soustavou až k Jupiteru a  planeta Země se stane středem vaší pozornosti na celé dvě vteřiny. Video od animátora Alphonse Swineharta vás hodně rychle přesvědčí o tom, jak je vesmír obrovský a lidstvo malé.

Hlasujte o nejhoršího zpěváka roku

ČILICHILI spolu s Hudebními masakry vyhlašuje další ročník ankety Zlatý David o největší hudební paskvily roku 2014. Nominujte svoje tipy na www.zlatydavid.cz, vyberte a rozhodněte o tom, který zpěvák, zpěvačka, klip, skupina atd. prestižní ocenění dostane. Slavnostní vyhlášení proběhne během party v pražském klubu NOD 8. dubna od sedmi večer. Už od prvního ročníku, kdy se na parketu předváděli lebkouni Leo Beránka, je to vždycky skvělá akce nabitá překvapením.

Hodně hudba ohně

Vydavatelství Sub Pop už dávno není klubovnou kluků ve flanelových košilích a roztrhaných plátěných teniskách. Že ale objevitelé Nirvany jednou povedou ligu v hip hopu a r’n’b, nečekal asi nikdo. O Shabazz Palaces se mluví už pěkně dlouho v superlativech, jejich dívčí odraz THEESatisfaction se dostává do kurzu právě teď. Zdvižené palce provázely už debut awE naturalE z roku 2012, ale novinka EarthEE bude skutečnou událostí. Obě děvčata kompilují to nejlepší z novodobé afroamerické hudební historie – mazlivé r’n’b flirtuje s vesmírnými úlety à la Sun Ra, free jazz se potkává s old school hip hopem a samozřejmě nechybí ani disko a pop. Celá estráda je oblečená do slušivě hitových uniforem, účast hvězd jako zmínění Shabazz Palaces nebo Meshell Ndegeocello jen potvrzuje důležitost kolekce. Mazec.

Vložte kočku do Hedviky

Jedna z nejzajímavějších domácích kapel současnosti, pražské kvarteto Vložte kočku, přichází necelý rok a půl po minulé kolekci SEAT s albem Hedvika, které vychází první březnový den u vydavatelství Polí 5. Pokud hledáte hity na první poslech, tak musíte jinam, Vložte kočku se na třetím albu nadechli skutečně zhluboka. Pestrá kolekce je taneční, plnokrevná i propracovaná zároveň, v mnoha momentech baví a rozptyluje, jindy zase nepříjemně dotírá. 

Kamarádi do deště

Že je tu málo mladých a progresivních kapel? Ale kdeže. Rostou jako houby po dešti, jedna super parta za druhou. Teď zrovna vydává svoje první album duo Sundays on Clarendon Road. A i když vznikalo částečně na koleně, je to boží deska. Kombinace tanečních podkladů a akustické kytary, dva výjimečně vyzpívané hlasy a hlavně velmi nápadité a často nečekaně vystavěné melodie. Album Unward má navíc ještě jednu velkou devízu. I přes občasné melancholické tóny je to odlehčená, pozitivní a veselá deska. Takže pokud potřebujete podpořit náladu na rozjetém večírku nebo se po ránu vyhrabat z postspánkové deprese, nemůžete sáhnout vedle.

3D i bez brejlí

V půlce ledna se na serveru Reddit objevil příspěvek, který popisoval princip tzv. split depth GIFů, tedy animovaných obrázků, které v divákovi vyvolávají za pomoci dvou statických čar stejný efekt, jako když má na nose nasazené 3D brýle. Díky jednoduchému triku a obelhání mozku můžete v teple domova nechat ze svého monitoru vyskakovat delfíny nebo uhýbat před ostrými drápy tygrů.

Kousek Vietnamu v centru Prahy 

Za několik měsíců se jim podařilo naučit půl Prahy jíst jejich skvělé domácí bagety. Do 45 minut přijel skútr se vždy čerstvým a teplým jídlem. Když se náhodou opozdil, v papírové tašce se na vás smál extra jarní závitek nebo papírek s omluvou. Poctivý vietnamský rozvoz Banh Mi Makers se svou pílí prosadil a nedávno si otevřel v Bílé Labuti i kamennou pobočku, díky které se pár metrů čtverečních v centru Prahy proměnilo v autentický Vietnam. Redakce doporučuje.

666, takže běžte do knihovny

Když vynecháme včelku Máju, nemá naše novodobější muzika v cizině zrovna moc zářezů. Nebo se to spíš doma neví, protože válíme hlavně v menšinových žánrech. Takže když v roce 1992 debut deathmetalového Krabathoru v žebříčku Monitoru převálcoval Lucii Bílou, byl to stylově brutální nástup. Brzy už se sice rádia vrátila k osvědčenému socík-popu, ale Krabathor, ani nástupnický a ještě progresivnější Hypnos, už domácí mainstream k cestě do světové produkce nepotřebovaly. Zhruba 25letou historii naší extrémní muziky od doma vyráběných triček až po světová turné nedávno popsal Bruno, zakládající člen obou zmíněných kapel. Atmosféru kromě osobních vzpomínek tvoří i fůra fotek a dobových komentářů, takže knížka opravdu žije. Jako zarytý ateista vydal Bruno Revoltikon v provokativním nákladu 666 kusů, který byl po pár týdnech pryč, takže máte důvod zase po letech vyrazit do knihovny. Můžete si aspoň otestovat, jestli to s tím headbangingem (to je točení hlavou do zblbnutí) už nepřeháníte. A pokud vás metalová historie zajímá hlavně prakticky, využijte aktuální šňůru dočasně vzkříšeného Krabathoru v sestavě Christopher, Bruno a Pegas. Od 16. 3. v Českých Budějovicích přes Prahu, Ostravu a Slovensko až do rodného Uherského Hradiště. Mrkněte na ticketpro.cz, drsňáci můžou zkusit obscure.cz.

Vyfoť se na mokro

Čas od času se najde nějaký blázen, který místo aby si pořídil pořádné digitální dělo a k tomu dvanáct objektivů, dá radši do kupy sto let starý foťák s měchem a začne fotit nějakou prastarou technikou. Přesně to udělal Petr Jedinák, který ve svém ateliéru  fotí mokrým kolodiovým procesem na skleněné desky. Celé se to jmenuje ambrotypie, což pochází z řeckého ambrosios, tedy nesmrtelný. Každým zmáčknutím spouště vznikne jedna jediná fotka zachycená navždycky na skleněné desce. A není to fotka ledajaká. Všechny detaily vykreslí s nadpřirozenou dokonalostí a přitom jemně, až vám budou oči přecházet. Mají přesně to kouzlo, které znáte z fotek našich prapraprababiček, které z žádného vintage filtru na Instagramu nevyrazíte. Na mokro se od Petra Jedináka můžete nechat vy­­blejsknout přímo v jeho ateliéru anebo třeba podpořit jeho projekt na Hithitu. Rozhodl se totiž, že si pro ambrotypii postaví foťák jako kráva. Takový, do kterého se vejdou skleněné desky 50 × 50 cm.

Hra na pokus a na smrt

Malý chlapeček se svítícíma očkama běhá lesem a městem, aby našel svoji ztracenou sestřičku. Nemá to ale kluk jednoduché, protože hra Limbo, v níž se jeho příběh odehrává, je konstruo­vána stylem „pokus a smrt”. Třeba abyste přišli nato, jak přelstít ohromného pavouka, ho musíte nechat, aby si vás párkrát pěkně šťavnatě podal. Nehraje se na počty životů, těch máte naštěstí nekonečno. Nástrahy vám tu klade zákeřná příroda i nemilosrdné město. Žádné barevné juchání nečekejte. Hra je striktně černobílá, hraje si se šumy a zvuky a připomíná film noir točený roztřesenou zrnitou kamerou. Aspoň pochopíte, proč byste neměli nechat děti pobíhat nikde samotné.

AddThis
0 comments

Sporák

Čí só tvargle?

Byli jste někdy v Lošticích na Hané? Ano, to je to místo, odkud jsou „olomoucké“ syrečky. V místní hospodě a cukrárně si můžete dát tvargle, tvarůžky, syrečky na všechny způsoby. Klidně i jako dezert s borůvkami. My jsme je klasicky osmažili. Bašta.

Podobné články: Remix

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Stoprocentně neautorizováno

Věci, které jsme objevili a které stojí za to vidět, slyšet, přečíst, stáhnout nebo objet.

2017 | 6 | Atlas braků

Jáchym Topol jako citlivka

Přečtěte si nové knížky, stáhněte nové aplikace a zajděte si někam za kulturou, ať vám nezakrní mozek. Doporučení najdete v červnovém Čili.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Prima jako Barcelona

Festival, destrukční appka, jídlo kuchařek bez domova a další květnové věci, které jsme objevili a které stojí za to vidět, slyšet a ochutnat.
COOKIES
Google+