Čumenda

Proč ale blátem?

Už od dětství je obdivoval a chtěl s nimi zažít dobrodružství. Ale pravé trampy potkal až po letech. Fotograf Oldřich Malachta se přes objektiv snaží zachytit, proč je u nás už po desetiletí pro určitou skupinu lidí největší štěstí spát venku ve spacáku, rozdělat oheň, než si dáte kafe, nebo tahat po lesích na zádech všechno, co je k tomu potřeba.

AddThis
Kecal, Ruprecht a pes Lump

Kecal, Ruprecht a pes Lump

Hustor

Hustor

Hary

Hary

Puchejř

Puchejř

AddThis
1 comments
PetrJezek
PetrJezek

ééé to je všechno??? jako fotky dobrý ale myslel jsem si že tu bude nějaký příběh nebo něco.... :\


Hustý čtení

Za blbou muziku můžete vy

Asi každá generace bojovala o svůj hudební vkus s rodiči. Je celkem jedno, jestli se mládežník snažil otci vysvětlit kouzlo bebopu, rokenrolu, thrashmetalu nebo hip hopu, dopadlo to stejně. Nechápavým obrácením očí v sloup. Načež se mladý hudební nadšenec zapřísáhne, že až on bude starej, tak neztratí schopnost oceňovat novou a progresivní hudbu, a předsevzetí samozřejmě nedodrží. Teda kromě generace dnešní. Ta to zvládne. Hudba totiž skončila a nikam dál se vyvíjet nebude.

Pokec

Máme Oslíka

Potkat ho na ulici, možná si tipnete, že je to učitel, případně ajťák. Zdání ale klame. Dvaačtyřicetiletý Benjamin Tuček režíruje Kancelář Blaník, píše supervtipné scénáře a odjakživa hraje v dobrých kapelách.

Podobné články: Čumenda

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Osamělí obři

Majestátní velikáni, kteří měli měnit svět, sloužit pokroku a lepším zítřkům, teď už jen odolávají času a živlům. Jsou to opuštěné technické stavby v dnešním Kazachstánu, Rusku a Bulharsku. Zachytil je fotograf Danila Tkačenko v sérii Restricted Areas. „Spousta těch míst dřív bývala tajných, některá se neobjevovala ani na mapách. Jsou to symboly dokonalé technokratické budoucnosti, která ovšem nikdy nenastala,“ vysvětluje Tkačenko. Každý pokrok jednou přestane být pokrokem. A je zajímavé, co po něm zůstane...

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když jsou školačky kluci

Fotograf David Váňa jel do Tokia fotit lidi. Vstával, když bylo v Japonsku pět ráno, a chytal je ve čtvrtích Akihabara a Harajuku. Jenže japonské školačky v ujetém oblečení už viděl každý. Takže tady máte kluky. A ti jsou možná ještě zajímavější.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Motorkáříčci

Sice mají na předloktích vytetováno Born To Ride a toho hesla se drží pevně jako řídítek svých strojů, ale představám motorkářů, tak jak si je vybavujeme, když se řekne třeba Hells Angels, úplně neodpovídají. Žádné kožené vesty, dlouhé vousy nebo helmy s rohy. Tohle jsou motorkáři městští. Neovládají bublající choppery, ale spíš bzučící skútry, čtyřkolky, endura nebo krosky. Prohánějí se na nich ulicemi Londýna. Poetiku jejich divokých jízd v ulicích zachytil fotograf Spencer Murphy v publikaci Urban Dirt Bikers.
COOKIES
Google+