Téma

Nezaplítej se s Japoncima, radila babička. Špatně

Bývalý kravaťák, který nechtěl uvést jméno, vypráví o tom, že vyskočit z krysího závodu se dá celkem lehce. Co se děje potom, už ale lehké být nemusí.
AddThis

Z jaké práce jste odešel?
Dělal jsem finančního poradce pro třetí největší firmu v oboru na světě. Nastoupil jsem do ní hned po škole, začal jako asistent, po pěti letech jsem měl za klienty největší české firmy, od telekomunikací po obchodní řetězce. Oblek, kravata, dlouhé rukávy, vizitky dělané v Londýně, prostě korporátní cifršpión. 

Proč jste proboha takové zaměstnání opouštěl?
Sešlo se toho víc. Do práce k nám přišel trouba a flákač, který dostal vyšší nástupní plat, než jsem bral já po pěti letech. Taky přišla krize, centrála v Londýně nařídila šetření a škudlil šéf poškrtal všechny prémie. Do toho jsem se rozváděl… 

Takže přišlo rozhodnutí…
Přišel e‑mail od kamaráda, který mi nabídnul, abych s ním šel dělat film. Hodlal natočit vlastní scénář. Kdokoliv z branže ví, že to je sebevražda, ale to já tehdy netušil. 

Chtěl jsem vlastnit jen to, co se dá přestěhovat v jednom báglu. Skoro to tak dopadlo.

Nebál jste se o peníze?
Já tehdy byl ve stavu, kdy jsem hodlal všechno prodat nebo rozdat a do konce života fungovat jen s minimem majetku. Mzdu jsem ale měl slíbenou, samozřejmě bych nešel do úplné partyzánštiny bez platu. Přesně tak to ale nakonec skončilo. Těsně před začátkem natáčení nám vypověděl smlouvu velký koproducent a my do toho šli na vlastní pěst. Do natáčení a postprodukce jsme nalili všechny úspory, na film pak přišlo zhruba 100 diváků a my skončili švorc. 

Nelitoval jste výpovědi?
Já měl pořád pocit, že se přinejhorším můžu vrátit do oboru. Dokonce jsem dostal nabídku od velké japonské firmy. Představa jít zpátky do kanceláře mě ale děsila. Nakonec jsem kvůli tomu volal babičce, aby mi poradila. 

Proč babičce?
Když jsem dával výpověď v práci, tak mě varovala, abych se „nezaplítal s komediantama“, což se nakonec ukázalo jako dobrá rada. Řekl jsem si, že se třeba trefí i napodruhé. Poradila mi, abych se „nezaplítal s Japoncima“, takže jsem tu nabídku odmítnul. Dneska toho lituju, na volné noze se nadřu víc než v kanclu a kontakty v oboru už nemám.

AddThis
0 comments

Téma

Optický klam, že konzum opouštějí všichni

Může odmítání spotřeby ohrozit globální ekonomiku? Historik Jakub Rákosník říká, že zatím si trh vždycky poradil a nejspíš by si poradil zase. Jak spolu souvisí blahobyt a štěstí? A jsme už tak bohatí, že si můžeme dovolit pominout kariéru?

Téma

Neúspěchy, o kterých se moc nepíše

Články o lidech, co vyběhli z „krysího bludiště“ a vykročili za svobodou, se dobře čtou. Třeba historka o Peteru Tileym, který odešel z luxusně placeného místa telekomunikačního experta, úspory investoval do otevření hospody, vyhrál soutěž o nejlepší hostinec v Anglii a je za vodou. Při čtení takových moderních pohádek nesmíme zapomínat, že na každý happy end připadá podstatně víc konců nešťastných.

Podobné články: Téma

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Dojemně přehnaná show

Češi své herce milují a vztahu s nimi věnují nebývalé úsilí.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Kam to dotáhli

Jesse Ventura to v USA dotáhl na guvernéra Minnesoty, Arnold na guvernéra Kalifornie a Ronald Reagan k tomu přihodil roli prezidenta. U nás ale máme taky herce velkých rolí.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Jací vlastně jsou?

Lidí, kteří se s herci znají a vídají je dnes a denně, jsme se zeptali, v čem jsou herci zvláštní. Co je dělí od nás, normálních smrtelníků. Výpovědi byly upřímné, a tak jsme u některých odpovídajícíh radši změnili jména.
COOKIES
Google+