Přílohy

Jedu na chatu, budu na chatu

Jedna z věcí, ve kterých jsme opravdu mistři světa, je chataření. Už dávno nejde jenom o útěk z města. Na chatě nebo chalupě se často odehrává podstatná část života, kterou by ve městě vůbec realizovat nešlo. Chaty prostě nejsou žádná terapie, ale součást života. Zvlášť teď, co na ně díky Turbo internetu dorazilo i WiFi.
AddThis

Za hlavní důvod českého a moravského nadšení pro chaty se považují zadrátované hranice před Listopadem. I když určitě sehrály svou roli, nemůžou vysvětlit, proč jsme po roce 1989 chaty neopustili. Jejich počet naopak neustále roste. Důvody posedlosti chatařením musíme hledat hlouběji v naší národní nátuře. 

Chaty se stavěly ze všeho od kulatiny přes bedničky s pískem po sudy.

Prazákladem českého chatomilství je dlouholetá záliba v courání se přírodou. První trampové a skauti na začátku 20. století ale ještě chaty nebudovali. Spali pod širákem, nebo si maximálně na pár týdnů stloukli z krajinek podsady. Jenže jak dospívali, začaly se jim množit děti a ženy (squaw) a romantický ideál osamělého dobyvatele divokých hvozdů vystřídala postava osadníka. Miroslav Berka tu proměnu popisuje ve své knize Historie železnic a trampingu na Zlaté řece slovy „vystřídání kovbojského období za období kanadské“. Jelikož čeští lesní mužové a ženy nebyli žádná ořezávátka, vzali i výstavbu chatových osad hezky zgruntu. Legendární postava trampingu Bob Hurikán (aka Josef Peterka) jich prý už v roce 1933 při projížďce Zlatým kaňonem (tj. úsekem Sázavy mezi Kamenným přívozem a Pikovicemi) napočítal 168.

Lesní zátišíLesní zátiší

 

Moje chata, můj hrad

Dalším důvodem, který se pojí k představě chaty coby příbytku desperátů Divokého západu, je fakt, že chataření v sobě mělo odjakživa příchuť vzpoury. Ve 30. letech pronásledoval osadníky zupácký policejní prezident Hugo Kabát, který pořádal mohutné zátahy na trampy. Nesezdané páry sdílející jednu chatu rovnou zatýkal. Stejně tvrdě šlapali chatařům na krk i soudruzi v 50. letech, kteří celý tramping (oprávněně) vnímali jako projev adorace americké kultury. Do přírody ale utíkalo čím dál víc lidí a růst komunity chatařů se nezastavil ani v následujících letech, kdy kovbojskou romantiku vystřídal prozaický, ale o to silnější důvod třetí. Touha vlastnit své bydlení. 

Když něco vydlabete do skály, vydrží to ledacosKdyž něco vydlabete do skály, vydrží to ledacos
 
Obal prodáváObal prodává

 

Socialistická politika sice do bydlení investovala spoustu času, úsilí a energie, ale výsledkem byla nekonečná paneláková sídliště, která ubíjela své obyvatele jak nedostatkem soukromí, tak přísnou uniformností. Byty v nich navíc nepatřily jejich obyvatelům, ale družstvům. Výstavba rodinných domů nebyla podporována a chaty tím pádem byly jedinou dostupnou nemovitostí, která člověku opravdu patřila a mohl si ji utvářet sám podle svých představ. Ukázalo se, že volání chatařiny posedlo obrovské množství lidí. Podle zpráv Výzkumného ústavu výstavby architektury z roku 1986 na chatu mizelo na víkend 60–75 % obyvatel sídlišť velkých měst (hlavně z Prahy a Plzně). Na stavbách chat (41 % si postavili sami jejich majitelé) se taky mohla projevit naše záliba v kutilství, opět natruc oficiálnímu trendu panelákové strohosti. Přestože se daly pořídit unifikované stavebnice, chataři dávali přednost vlastní tvořivosti a fantazii. Chaty se stavěly prakticky ze všeho – od oblíbené kulatiny přes dřevěné bedničky vysypané pískem až po obří pivovarské sudy. Chaty se nastavovaly, hnaly do pater a teras, zdobily samorosty a ručně háčkovanými přehozy. Soudruh architekt mohl doufat, že „tlumený, kultivovaný svět socialistického člověka umocněný prostými, jednoduchými tvary budov se bude odrážet v prostých a jednoduchých tvarech předmětů v jeho domácnosti“. Chataři mu samorostlým parožím ve štítu a drátěným Ferdou Mravencem nad krbem ukázali pravou realitu socialistického realismu.

Taková ta hra s kostičkamiTaková ta hra s kostičkami
Tunel je zavřenýTunel je zavřený
Zakouslo se oknoZakouslo se okno

 

Nejeden sociolog očekával, že po revoluci naše chatařská mánie poleví, začneme jezdit za hranice a namísto chat si budeme zkrášlovat vlastní byty. Opak je pravdou. Chaty se sice změnily, vylepšily či naopak unifikovaly, ale jinak víkendové výlety v našem životním cyklu zůstaly. Jen vloni se počet dovolených strávených v tuzemsku zvýšil o skoro třetinu (32 %) a na chaty a chalupy pravidelně mizí na 2,8 milionu lidí. V Evropě jsme v tomto ohledu unikátem, podobně ulítlí jsou do chat a rekreačních domků jen ve Skandinávii. Ve Švédsku vlastní lantstället neboli stugu kolem 20 % obyvatel a pravidelně na chaty jezdí asi polovina Švédů. Finové jsou na tom se svými mökki podobně. U finských jezer jich stojí přes 400 000 a všechny mají navíc saunu. Když je ale srovnáte s českými protějšky, neubráníte se dojmu, že zrovna v chatové lize skandinávská strohá architektura s naší lidovou tvořivostí prohrává na celé čáře. A určitě z nich taky nemají takovou radost.

 

Typická česká chata

70 m2
výměra chaty

1000 m2
výměra pozemku

5 – 6
počet lůžek

± 30 km
vzdálenost od bydliště

5 – 6
osob dvou různých generací, většinou dospělí a důchodci, ji využívá

Kde se chaty staví

41 %
chatových osad leží u řeky

20 %
u vodních nádrží

13 %
na stráních a v horských údolích

10 %
u potoků

2850

chat bylo vloni vykradeno

Oblíbená chatová území a kolik chat v nich stojí

1. Dolní Sázava
13 353

2. Jihovýchod Prahy – nad Sázavou
12 448

3. Vltava nad Prahou
8733

4. Okolí Brna
6637

5. Dolní Berounka
6265

6. Centrální Beskydy
5636

V ideální české chatě najdete

Plynovou bombu, věšáček ze srnčích kopýtek, televizi, obraz na dřevě vypájený pájkou, plastový zahradní nábytek z Polska, několik rozbitých slunečníků, rákosový plot, náhradní eternit, gumáky, nádrž na vodu, zahradní sprchu, ponorný vařič, turbo modem s vlastní WiFi sítí.

Kolik chat je v Česku

1991 – 400 000
2001 – 432 000
2011 – 500 000


(K tomu je potřeba připočítat cca 140 000 chatiček na zahrádkách, které nejsou běžně vedeny jako rekreační objekty)

AddThis
0 comments

Remix

Proboxovat se z koncentráku

Knížku o boxerovi, který musel zabíjet, aby přežil, ale i vesmírný rock a pozvánku na Primavera Sound v Barceloně najdete v naší kuturní nabídce.

Přílohy

Kamera, klapka, stahujeme!

Když se točí jarní reklama, zákon schválnosti samozřejmě zafunguje, a ačkoli v lednu pražilo sluníčko, na jaře přijde vichr a chumelenice.

Podobné články: Přílohy

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Jak jsme se poprali

Do rodinky, kterou znáte z našich reklam, přibyl letos o Vánocích nový člen – strejda Karel, kterého v novém spotu hraje Ondřej Sokol. Ze začátku jim to s tátou trochu drhlo, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Režie se opět ujal Vojta Kotek. Podívejte se, jak to probíhalo.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Vojta Kotek: Mosty nepálím

Když už jsme na place potkali režiséra našeho vánočního klipu Vojtu Kotka, tak jsme se ho rovnou na Vánoce zeptali. A na herce taky.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Slepičí lajky pro duši

Sociální sítě často proklínáme a viníme z toho, že trávíme půlku života s obličejem přilepeným na displeji. Ne tak často se už přiznává, že se na jejich stránkách prostě často dějí zajímavější věci než kolem nás. A že nebýt jich, bylo by někdy na světě o něco hůř.
COOKIES
Google+