Téma

Budovat hrdost každý den je účinnější

Klára Plecitá je autorkou sociologické studie s názvem „Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě“ a má zkoumání národní hrdosti v popisu práce.
AddThis

Na co jsou hrdí Češi?
Každý národ se vnímá trochu jinak. Pro Čechy je například důležitý jazyk, české občanství či respekt k zákonům. Naopak je pro nás málo důležité náboženství a dokonce i původ. Při průzkumu „Co je důležité, aby byl člověk opravdovým Čechem“ se předpoklad „mít české předky“ umístil jako druhý od konce. Když si to porovnáme třeba s Irskem, tak samozřejmě narazíme na velké rozdíly. Už jen proto, že v Irsku mluví původním jazykem minimum lidí. 

KDYŽ SI PŮJDETE ZAMÁVAT VLAJKOU NA STADION, TAK TÍM NIC NERISKUJETE. 

Koukám tady na tabulku se srovnáním „jak hrdí jste na Českou republiku“ a položka „úspěchy ve sportu“ suverénně vedou. Nekompenzujeme si tím něco? 
Sport u nás vede tradičně. Někteří sociologové ho označují za přirozený zdroj identity, protože při něm nic moc neriskujete. Když se budete názorově stavět za politickou stranu, musíte být připraven, že ji budete muset obhajovat a že vás možná někdy zklame. Když si ale půjdete zamávat vlajkou na stadion, tak tím nic neriskujete. 

KLÁRA PLECITÁ-VLACHOVÁ

vystudovala Fakultu sociálních věd a Právnickou fakultu UK.  Je vedoucí oddělení Hodnotové orientace ve společnosti SOÚ AV ČR. Zabývá se výzkumem politických a národních hodnot a postojů, jejich kontinuity a změny, a vztahu k lidskému chování.

 

Jsou rozdíly mezi hrdostí Čechů, Moravanů, Slezanů? 
Spíš jsou patrné rozdíly mezi malými a velkými městy. Lidé z menších měst jsou většinou hrdější, protože je pro ně důležitější teritoriální cítění. Lidé z velkých měst jsou kosmopolitnější a na národu tak nelpí. 

Pokud víme, co stojí za vznikem národního sebeobrazu, bylo by možné tím sebeobrazem manipulovat? 
Samozřejmě. Národní vnímání a hrdost je do značné míry daná tím, co se děti učí ve škole, co jim rodiče říkají doma, co se objevuje v médiích a co říkají politici. Pomocí všech těchto kanálů lze na národní vnímání působit. Je to ale pomalý proces, a když se dělá příliš okatě, tak nefunguje. Sociologové poukazují na to, že nejefektivnější metoda je takzvaný „banální nacionalismus“. Působení skrze každodenní obyčejné záležitosti typu vyvěšování vlajek, důsledné slavení státních svátků, připomínání a vyzdvihování důležitých osobností, silné postavení církve, zařazení určitých školních předmětů. Každodenní opakování působí daleko lépe než nárazová propaganda.

AddThis
0 comments

Téma

Ano / ne

Prověřili jsme naše národní mýty o tom, v čem jsme opravdoví mistři. Co je pravda a co ne?

Téma

A hostitelům spadne brada…

Každý národ je v něčem mistrem. Ať už je to sebevětší blbost, znalostí jeho mistrovství zajisté potěšíte, ohromíte a podpoříte jeho národní hrdost. Stačí se jen trochu připravit.

Podobné články: Téma

2017 | 6 | Atlas braků

Večery byly podaná ruka

I spisovatelka Hana Marie Körnerová, jejíž knihy na některých školách patří do doporučené literatury, v 90. letech vydala knihu v edici Večery pod lampou. Jak k tomu došlo a jak na to autorka seriózní beletrie dnes vzpomíná?

2017 | 6 | Atlas braků

Romantice škodí realita

Renčina červená knihovna je místo na internetu, kam chodí pro tipy, recenze a doporučení fanynky romantické literatury. Fanoušci vlastně taky. Málokdo ví o tomhle žánru víc než Renča.

2017 | 6 | Atlas braků

Atlas braků

Vedle knížek, co do nás ve škole hustila češtinářka, existuje ještě jiná literatura. Literatura mimo čítanky. A už v té škole se čte mnohem víc a s úplně jiným nadšením. Krváky, slaďáky, westerny a sci-fi nás zvou do světů, ve kterých chceme být.
COOKIES
Google+