Čumenda

Kalendář pro osamělé lidi

Bart Nijstad se živí jako ilustrátor. Maluje dost často doma sám. Když zjistil, že mu z toho hrabe, začal kreslit ty nejdivnější věci, co mu prolítly škeblí. Každý den dá na svou stránku jednu kresbu a tvoří tak něco jako kalendář pro ty, kdo jsou sami. Najděte si na Facebooku stránku Alone at home a uvidíte.

Jestli jste sami, namaluju vám každý den obrázek, ve kterém se poznáte...

AddThis
AddThis
0 comments

Téma

Ostravská čísla

Data, fakta a čísla o Ostravě, co byste nečekali. A návod na haviřskou vlajku jako bonus.

Reportáž

No no no no no no!

„Kolin-mistr-vejn-kolin-mistr-rou-kolin-mistr-vejn,“ zpívám svojí ženě fonetickou čingliš největší šlágr Culture Beat, zatímco jdeme na No limits! Party, kde mají vystoupit největší hvězdy devadesátých let. Chytila se a pamatuje si to. „A to budou hrát jen tuhle jednu písničku?“ „Jak jednu?!“ odpovídám jí uraženě. Ale vlastně moc nevím, jakou jinou by měli ještě hrát.

Podobné články: Čumenda

2017 | 6 | Atlas braků

Pokusní lidokrálíci

Fotograf Daniel Stier fotí lidi při vědeckých pokusech evropských a amerických výzkumníků. Jeho projekt Ways of Knowing je částečně dokument, částečně snaha zachytit krásu, důmysl a možná i trochu ujetost současné vědy a jejích experimentů. Takhle se simuluje normální prostředí, takhle lidstvo dochází k novému poznání.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Posedlost posedy

Jana Holkupa vždycky fascinovala lidová tvořivost. Prý se v ní projevuje lidský důvtip, improvizační schopnosti a svérázná estetika. A tak se začal věnovat focení posedů. Ty si staví myslivci sami a používají k tomu různé materiály. Tyhle originální konstrukce zpočátku potkával při toulkách přírodou, časem je začal sám vyhledávat. „Když někam jedu autem, dávám přednost neznámým trasám po silnicích 2. a 3. třídy, dalekohled vždy při ruce. Navštěvuji také několik mysliveckých diskuzních serverů, kde mi dávají tipy samotní myslivci,“ svěřil se nám. A prý bude rád, když mu napíšete na mail holkup@centrum.cz, pokud nějaký dobrý posed objevíte. Kdoví, třeba pak vydá i knihu.

2017 | 4 | Soumrak missek

Medvědice

Mají stehna jak dřevorubec a místo elegantních punčocháčů jim nohy zdobí krvavé modřiny. Svět ženského rugby zmapovala ve své sérii The Bears fotografka Alejandra Carles-Tolraová. „Skrze své fotky pomáhám lidem pochopit jejich skupinovou identitu a stereotypy o jejich maskulinitě. Existuje vůbec něco jako rugbistka? Není to spíš holka, co hraje rugby?“ ptá se fotografka. Podívejte se na její fotky z Brownovy univerzity v Providence v USA a udělejte si obrázek sami. Nebo si alespoň položte vlastní otázky. Nic totiž není tak jednoduché, jak to vypadá, a tenhle sport, který to konečně dopracoval až na olympiádu, už vůbec ne.
COOKIES
Google+