Pavlač Emila Hakla

AddThis

Přestup

Přestože se říkává, že se leccos změnilo, překvapil mě předloňský přestup směr Ostrava na železniční trati z Košic do Žiliny – z klimatizovaného šípu jsem měl přesně minutu na to, abych přestoupil na vlak, co jede do pekel. Sotva jsem se usadil v léta nečištěném kupé s povlávajícími zatuchlými záclonami, přistoupil do něj divně tichý bledý kmocháček neurčitého věku s oholenou hlavou, zaujal v koutě postavení mrtvého brouka a usnul. Je lepší necestovat s mrtvým mužem, vytanul mi citát z Michauxe. Když se od muže začal šířit střevní puch nejhoršího rázu, přišlo mi to být vzhledem k cílové stanici v pořádku.

Nečekal jsem obří nádražní halu, kde si není možné koupit pivo nebo limonádu – stánky hýří nabídkami nejexotičtějších nápojů. Přijatelná mi přišla aloe vera, vypil jsem tedy dvě zteplalé a vydal se zaprášeným zbořeništěm plným divně tvrdých žebráků do centra. Cestou na mě zablikal luxusní vůz řízený bledou kráskou, která mi sdělila, že má za úkol dovézt mě do hotelu. V bláznivě honosném pokoji, kde bylo úplně všecko na fotobuňku, jsem ležel čtyři hodiny. Pak byl čas na produkci – vše se dělo v rámci autorského čtení. Vyhledal jsem galerii, kde čekalo pár lhostejných posluchačů. Odkvákal jsem svoje, načež mě oslovila šedesátiletá mánička. „Na tebe tu čekám, pojď propít všechny peníze,“ povídá.

Šel jsem. Zamířil temným průchodem do dvora, otevřel jedny dveře. Uvnitř byl skanzen. Zakouřené zdi, hrubé stoly, nevlídný hospodský za pípou. Hospoda z dávných časů. A všude pravé roduvěrné máničky s vlasy po pás, věk padesát plus. Vypadalo to tam jako na srazu starých zkušených upírů, démonů a trollů. Ráno mě chlap pochválil, že jsem to nevzdal, a bez pozdravu odešel. Svítání mě zastihlo bez findíku v kapse uprostřed otlučených činžáků. Pocítil jsem štěstí, jako už dlouho ne. Štěstí čistě ostravské, které se nedá zažít nikde jinde.

AddThis
0 comments

Rozjezd

Rozjezd

Místo sebevraždy se bude říkat odlogování, Angeline Jolie si nechala vyhladit vrásky na mozku a na Snežce zatím chybí aqualand jako drbání.

Téma

Banik, čičo

Zbytek republiky o Ostravě vždycky věděl houby. Namísto navýsost zajímavého města jsme si ji představovali jako uhelnou sloj. Přitom je všechno jinak.

Podobné články: Pavlač

2016 | 10 | Instantní strach

Dospívající

Emil Hakl si zavzpomínal na to, jak se žilo bez mobilů a neustálého připojení k internetu. V té době ještě chtěl mít porscháka a žít jako vandrák.

2016 | 9 | Teenageři 2.0

Dospívající

Emil Hakl si zavzpomínal na to, jak se žilo bez mobilů a neustálého připojení k internetu. V té době ještě chtěl mít porscháka a žít jako vandrák.

2016 | 7 | Dovolená na kanapi

Pro většinu lidí je domov

Emil Hakl se má. Na dovolené je totiž pořád...
COOKIES
Google+