Téma

Banik, čičo

Zbytek republiky o Ostravě vždycky věděl houby. Namísto navýsost zajímavého města jsme si ji představovali jako uhelnou sloj. Přitom je všechno jinak.
AddThis

Ostrava je svět sám pro sebe, který se o zbytek nestará. A rovnou si přiznejme, že si za to můžeme sami. Na její železo a uhlí jsme sice spoléhali, ale jinak jsme se k ní chovali, jako by ani nebyla naše (což je tak trochu fakt, protože Slezsko má o něco blíž k Polsku než k Českomoravsku). Vezměte si jen, jak dlouho trvalo, než jsme k ní dostavěli dálnici. Praha s Bratislavou jsou jí spojené od roku 1980 a celých těch 330 km jsme stihli postavit za třináct let. Ostrava se jakés takés dálnice dočkala až o třicet let později a poslední úsek D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou není hotový dodnes. Slušné vlakové spojení do Ostravy funguje až někdy od roku 2006, kdy sem začala jezdit Pendolina (z Prahy za 640 korun jednosměrně). S cenou zahýbala až konkurence Regiojetu v roce 2011. 

Ledy se začaly lámat v době, kdy se začalo jezdit do Stodolní. Pokud si člověk z výletu do první a dodnes jediné oficiální párty ulice v republice něco pamatoval, sděloval pak užaslým kamarádům, že ona ta Ostrava je vlastně úplně jiná, než jsme si ji malovali. Že není černá, ale zelená. Že tu nežijí permoníci pochodující z dolu do huti a z huti do hospody. Že tu je spousta zajímavých lidí, kteří tu v ústraní, navzdory nezájmu zbytku republiky, tvoří spoustu zajímavých věcí. Dnes už máme díky Coloursům, ožívajícímu dolu Hlubina a profláklé, nicméně stále populární Stodolní Ostravu víc v merku. To ale neznamená, že by vás nedokázala překvapit pokaždé, když tam dorazíte. Přijet do Ostravy je jako ocitnout se v Praze v dobách, kdy se jí ještě říkalo Evropský levý břeh a kdy tu spontánní tvořivost převažovala nad kafráním v biokavárnách. Jasně. Když se dáte do řeči s udřeným šedesátníkem, který byl svědkem zavírání dolů a viděl, jak ve velké peci uhasíná plamen, dozvíte se, že je všechno špatně. Generace, která už Ostravu nevnímá jako ocelové město, se ale v depresích neutápí.

AddThis
2 comments
6jagdtiger6
6jagdtiger6

"do stodolní" :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D 

Rozjezd

Rozjezd

Místo sebevraždy se bude říkat odlogování, Angeline Jolie si nechala vyhladit vrásky na mozku a na Snežce zatím chybí aqualand jako drbání.

Téma

Jednu pěstí

Anna Kopecká a Jakub Felcman jsou z Prahy. V Ostravě sedmým rokem pořádají filmový festival Ostrava Kamera Oko.

Podobné články: Téma

2018 | 10 | Holky & koně

Holky a hřebci a hnůj

„Máme ve třídě koňařku, je to nafoukaná čúza, pro kterou jsou všichni póvl. Spolužačky jí nemůžou přijít na jméno, ale zároveň jí všechny lezou někam jen proto, aby se občas mohly povozit. Fakt nechápu. Anebo plno jiných holek tak šílí po koních, že chodí zadara uklízet někam do stájí hnůj. Pochopila bych, kdyby to byla záliba sem tam nějaké holky, ale z koní šílí snad úplně všechny. Proč jako?“ – Zpovědnice.cz

2018 | 10 | Holky & koně

Holky byly u koní vždycky v převaze

Zdenu Motyginovou přivedl ke koním dědeček povozník. Jezdí odmalička, koním se věnuje syn i manžel a k tomu dělá šéfredaktorku časopisu Jezdectví. Ideální zdroj informací o čemkoliv se čtyřmi kopyty a hřívou.

2018 | 10 | Holky & koně

Koňský kšeft aneb Jak se na tom hrabe

Kůň je nákladný mazlíček, stejně jako třeba golf nebo jachting. Ale na první pohled to nemusí být vidět...
Google+