Téma

Surový materiál

Petr Kiška pracuje pro kulturní centrum Cooltour, které do Ostravy přiváží současné umění a umělce z celého světa a zároveň funguje jako komunitní centrum podporující projekty aktivních Ostraváků.
AddThis

Cooltour

V tomhle kulturním centru se odehrávají koncerty, představení a spousta neformálních coworkingových aktivit s cílem pomáhat Ostravě. Mrkněte na jejich stránky cooltourova.cz.

 

Jaké jsou v Ostravě podmínky pro to, aby se tu něco dělo? 
Ono se to každé čtyři roky mění. Každá radnice se ale bez výjimky chytne velkého ostravského tématu „vylidněné centrum“. To se snaží řešit, bohužel se ty jednotlivé plány nescházejí a často se začíná od nuly. Tím pádem směřují oficiální plány většinou k unifikovanému luxusnímu centru, které tak hezky ztvárnilo nákupní monstrum Nová Karolina. Přesto tu ale vzniká spousta zajímavých prostor od ortodoxně alternativního klubu Stará aréna, přes divadla, galerie, sdružení DOCK na Havlíčkově nábřeží, které se snaží oživit náplavku až po antikvariát Fiducia a jeho Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu

Jak na to reaguje zbytek obyvatel? 
No, v tom je trochu problém, kterému říkám „Bohužel nejsme Vídeň“. Ostraváci mají nedůvěru ve věci, které nespadají do jejich vlastní zóny. Národní divadlo má premiéry vyprodané, protože je to zavedená instituce, kam si jednou za rok člověk vezme sváteční oblek a o přestávce si dá vínko a chlebíček. Pak jsou zase totální punkeřiny, kde se schází tvrdí alternativci. My se snažíme být uprostřed a občas bojujeme s nedůvěrou obou táborů. Za čtrnáct dní pořádáme unikátní představení japonské divadelní herečky Aki Isody, která interpretuje Shakespeara pomocí tradičního divadla kabuki. Ostrava je jedno ze tří měst, kde vystoupí, a máme zatím prodáno čtrnáct lístků. 

Jsme hákliví na tu černou ostravu. je zelená 

Je to Ostravou? Jsou místní jiní? 
Jsou. Je to dělnické město. Pivo a fotbal tu odjakživa mají silnější zázemí než kultura. Což dává smysl, protože člověk po šichtě radši sedne k televizi, než aby se převlékl a vyrazil za kulturou. Jenže se to mění. V poslední době tu vzniká spousta IT firem. Otevřel se tu coworkingový hub. Každou chvíli se objeví zajímavý obchod, pekárna, prostor. Každý takový krok posouvá Ostravu od dělnického města na nový level. 

A na kterém levelu je město právě teď? 
Někde mezi. Což je možná to, co tu spoustu lidí drží. Cítí tu surový materiál, který je možné překovat do něčeho nového. 

Je Ostrava kosmopolitní město, nebo je uzavřené a cizáky nepřijímá?
Bývalo uzavřené, teď se to mění. V baletu Národního divadla je polovina tanečníků ze Španělska, Potrugalska, Japonska a Číny. Zdejší univerzity začaly brát erazmáky a díky tomu potkáte v ulicích spoustu cizinců, kteří tu bydlí. Na náměstí je kus od sebe belgická a chorvatská restaurace. Kdo tu chybí, jsou turisti. Kromě Poláků, co jezdí na Stodolní, a návštěvníků Colours sem zavítá málokdo. Pokud tu nemáte kamaráda nebo nejdete podle naší mapy Use-It, tak si prohlédnete Vítkovice a druhý den nevíte, co dělat. 

Jak se Ostraváci staví k fenoménům, se kterými si zbytek republiky Ostravu spojuje? Černá Ostava, Nohavica, kratke nařeči, industriál, Banik a podobně? 
Trochu jsme hákliví na tu černou Ostravu, protože to není pravda. Ostrava je velmi zelené město. Zbytek moc neřešíme. Jednak proto, že je to tak – máme tu industriál, fandíme Baníku a Ostravák nebude nikdy zaprděně popírat něco, co je pravda. A možná taky proto, že si spoustu věcí neuvědomujeme. Třeba to, že mluvíme krátce, poznáme, až když se slyšíme mluvit někde v televizi.

AddThis
0 comments

Téma

Jednu pěstí

Anna Kopecká a Jakub Felcman jsou z Prahy. V Ostravě sedmým rokem pořádají filmový festival Ostrava Kamera Oko.

Téma

Chlempat gořalu do harendy

Ondřej Durczak fotí Ostravu už dlouho. Tak dlouho, že z toho udělal knížku Ostrava v důchodu – Průvodce po zaniklé slávě. Soustředí se na to, jak žijí bývalí hutníci a havíři.

Podobné články: Téma

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Rodiče, k tabuli!

Ještě celkem nedávno panoval mezi rodinou a školou hezky zavedený vztah založený na pravidle „pan učitel má vždycky pravdu, tak si nestěžuj, nebo ti ještě jednu přidám“. Dnes je, zdá se, všechno úplně jinak.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!
COOKIES
Google+