Přílohy

Ráfky jsem ohýbal kolem studny

Vladimír Vidím s koly spojil celý život. Odmalička na nich jezdil, pak je začal opravovat, stavět, a dnes na nich závodí a jezdí světové rekordy. Navíc většinou nesedá jen tak na ledajaké kolo, a vytrvalostní rekordy láme na vlastnoručně zkonstruovaných historických speciálech.
AddThis
  • Ilustrace: Tereza Vašků

Čím to, že vám učarovala historická kola? 
Začínal jsem se silniční cyklistikou, dokonce jsem i závodil, ale postupně mě to přestalo bavit. Hlavně v devadesátých letech se atmosféra hodně změnila. Kupodivu to bylo tím, že najednou byla kola i součástky normálně k dostání. Lidé od kol předtím fungovali více jako parta, radili si, pomáhali, sháněli nesehnatelné díly a měli radost, když se jim to povedlo. To ale skončilo a najednou bylo každého cílem mít co nejdražší kolo. K vysokým kolům jsem šel s nadějí, že se kolem nich budou točit trochu jiní lidé.

Potvrdilo se to?
Naštěstí ano. Pro mě to mělo ještě další rozměr, protože jsem se dočetl, že kdysi dokázal kolo vyrobit každý vesnický kovář. Chtěl jsem to vyzkoušet taky.  

Je těžké naučit se na takovém kole jezdit?
Jednoduché to úplně není. Řekl bych, že to zabere tak týden. Pak samozřejmě záleží na praxi, aby byl člověk schopen vyrazit na silnici. Přece jen sedí docela vysoko, kolo nemá brzdu, musí se zpomalovat protipohybem do pedálů. Cesta z kopce je proto těžší než do kopce.

Jezdíte na věrné replice historického kola, nebo si ho upravujete?
Svoje kola stavím po svém. Ono to tak vlastně bylo odjakživa. Kdysi kola vyráběl kovář, místo kaučukových plášťů se používala ovčí střívka vycpaná slámou a kolo vážilo třicet kilo. Já používám nové materiály, díky kterým je kolo o polovinu lehčí a lépe se ovládá.

Pořád ale vypadá přibližně stejně, jako ta, která se vyráběla před sto padesáti lety…
Vlastně to ani jinak nejde, protože konstrukce a rozměry kola se odvíjí od stavby a rozměrů těla. Proto se také vysoká kola vždy vyráběla a dodnes vyrábí jezdci na míru. Taky se málo ví, že i na vysokých kolech už existovalo něco jako přehazování pomocí změny délky kliky. Do kopcovitého terénu se klika udělala delší, aby jezdec měl větší páku, po rovinách se jezdilo s klikou kratší, která rychleji otáčela kolem. Za jízdy to samozřejmě nešlo. Člověk musel předem vědět, kudy pojede.

Když vy jezdíte vytrvalostní rekordy, přehazujete tímhle způsobem?
Když jsem jel jízdu na 48 hodin, tak jsem jel na krátké kliky, aby to trochu odsýpalo. Jezdil jsem na asi osmikilometrovém okruhu kolem Chlumína na Mělnicku. Tuším, že jsem najel 823 kilometrů za čistých 40 hodin. Čtyři hodiny denně padly na odpočinek a přestávky. Zpočátku jsem slézal po třech čtyřech hodinách, ke konci jsem dělal přestávky každou půlhodinu, protože jsem už byl tak zničený a tak mě bolel zadek, že jsem jel jen silou vůle. Na vysokém kole se  musí jezdec neustále soustředit. Když zapomene šlapat, tak ho kolo shodí. 

Kromě osmačtyřicetihodinovky jste ještě zajel tři další světové rekordy. Na vysokém kole jste nonstop ujel 406 km, na silničním 702 km a dokonce 214 km nonstop na jednokolce. Co bylo nejtěžší?
Určitě ta jednokolka. Na té si člověk už vůbec neodpočine. Já na ní navíc moc často nejezdím. Naučil jsem se na ní jen tak pro zábavu, občas se na ní svezl a po dvou letech jsem se pustil do rekordu. Vlastně na ní ani ne­umím stát na místě, jako ti kluci, co na ní ještě žonglují.

AddThis
0 comments

Přílohy

Cyklodivnosti

Až vás začne šlapání do pedálů nudit, můžete si ho vylepšit nějakou ujeťárnou. Tady máte inspiraci.

Přílohy

Zaberte, ať udržíme náskok!

Na letošní léto má pro vás Vodafone recept, jak udržet rodinu pěkně pohromadě. I na výletě. Novou kampaň pro rodinu uvidíte v telce od půlky července, tohle je malá ochutnávka z úvodního focení. Máte se na co těšit. Mimochodem se ukázalo, že jízda na čtyřkole vůbec není legrace, a bylo potřeba dokonce instruktora. A to se naši hrdinové zatím jenom flákali na stojanu!

Podobné články: Přílohy

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Jak jsme se poprali

Do rodinky, kterou znáte z našich reklam, přibyl letos o Vánocích nový člen – strejda Karel, kterého v novém spotu hraje Ondřej Sokol. Ze začátku jim to s tátou trochu drhlo, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Režie se opět ujal Vojta Kotek. Podívejte se, jak to probíhalo.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Vojta Kotek: Mosty nepálím

Když už jsme na place potkali režiséra našeho vánočního klipu Vojtu Kotka, tak jsme se ho rovnou na Vánoce zeptali. A na herce taky.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

Slepičí lajky pro duši

Sociální sítě často proklínáme a viníme z toho, že trávíme půlku života s obličejem přilepeným na displeji. Ne tak často se už přiznává, že se na jejich stránkách prostě často dějí zajímavější věci než kolem nás. A že nebýt jich, bylo by někdy na světě o něco hůř.
COOKIES
Google+