Téma

Odsouzeni k louskání

Navzdory tomu, jak zásadní dovednost pro nás čtení je, se jeho výzkumu moc dlouho nevěnujeme. S prvním reprezentativním výzkumem dospělých začal Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR až v roce 2007, a jelikož v něm systematicky pokračuje dodnes, dozvěděl se o českém čtenáři leccos zajímavého.
AddThis

Krátká projížďka v nebeském kočáře

Když je někdo nešťastný, ať se nevymlouvá na to, že je nešťastný a že si tedy neutírá nos. Člověk může stihnout obojí: utírat si nos a být dál nešťastný, jestli mi rozumíš. 

William Saroyan

Jak to, že jsme se stali na čtení tak závislí? 
Je pravda, že nečteme dlouho. Když si představíme lidskou historii jako jeden den, písmo a čtení se zjevuje ve dvacáté třetí hodině a sedmé minutě, zhruba před pěti a půl tisíci lety. Když si pak vezmeme samotné dějiny písma a opět si je promítneme do jednoho dne, objeví se většinové čtení na Západě zase až po třiadvacáté hodině. 

Četlo se před deseti lety jinak než dnes, v digitální době? 
Čte se stále rychleji a povrchněji. To ale úplně nesouvisí s digitálními médii, ale spíše s nástupem hypernabídky knih a textů a také s rostoucí vzdělaností. Prvním velkým zlodějem klidného a hloubavého čtení byly už časopisy, a to hlavně tím, že rozbily stránku a tím i narušily linearitu. 

Nečtení ohrožuje demokracii.

Ovlivňuje způsob čtení i podobu textů, které vznikají? 
Ano. Elektronické prostředí svědčí krátkým, servisním textům, které jsou podle našeho výzkumu v tomto prostředí i nejvíc čtené. V dějinách čtení to ale není ojedinělý jev. Podobná „čtenářská revoluce“ proběhla na začátku 19. století, kdy lidé začali mít v daleko větší míře přístup ke knihám. Do té doby byla kniha vzácnost, která se předávala v rodině, dědila se a člověk četl jednu knihu mnohokrát. Jakmile se knihy rozšířily, začali jsme přecházet od jedné k další a čtení se stávalo čím dál tím povrchnějším.

7,4

hodin týdně stráví průměrný Čech čtením 

Je to nejvíc v Evropě. Za námi jsou Rusové (7,1 hodin), Švédové a Francouzi (po 6,9 hodinách) a Maďaři (6,8 hodin). Na světě jsme šestí. Nejvíc čtou Indové (10,4 hodiny týdně). Před námi jsou ještě Thajsko, Čína, Filipíny a Egypt.

 

Existují statistiky, jak se množství textu zvyšuje? 
Existují. V případě knih a časopisů to ještě není tak markantní. Oproti osmdesátým letům se dnes v českém prostředí vydává zhruba čtyřikrát tolik knih a počet časopisů vzrostl osmkrát. Nárůst počtu rozhlasových hodin je asi dvacetinásobný a v případě hodin televizních šedesátinásobný. Když si k tomu připočteme internet, je zřejmé, že jakékoli vnímání informací musí být rychlé, a tedy povrchní. 

Proč někteří lidé čtou víc než jiní? 
Do čtení nás tlačí okolí, ale pro vytvoření chuti číst je velmi důležitá výchova a rodinné prostředí. Čtení je navíc propojené s mnoha dalšími lidskými činnostmi. Z výzkumů vyplývá, že lidé, kteří rádi čtou, zároveň častěji chodí na kulturní akce, věnují se hudbě, výtvarnému umění a kupodivu i častěji sportují. Jediná věc, která se s čtením neshoduje, je zahrádkaření a chalupaření. Američtí kolegové také tvrdí, že čtenáři jsou aktivnější voliči, častěji se angažují v občanském životě a regionální politice. Proto když v USA na počátku 21. století klesl počet čtenářů, hlásalo se, že to ohrožuje americkou demokracii. 

Nejvíc knihoven v Evropě 

ČR má 5,1 knihovny na 10 000 obyvatel, to je zdaleka nejvíc v EU, jejíž průměr je 1,3 knihovny. České knihovny mají 1,5 milionu čtenářů, kteří si za rok půjčí přes 40 milionů knih.

Je tedy důležité vést děti ke čtení? 

Když vedeme děti ke čtení, je nejdůležitější v nich vypěstovat přirozenou potřebu a chuť číst. Kritický věk nastává někdy kolem šestého roku, další kolem puberty. Když si dítě v tomto věku čtení osvojí a oblíbí, tak už v něm zůstane navždy a bude mu pomáhat.

Jak jsou na tom Češi v porovnání se zahraničím?
Záleží na tom, jaká si nastavíme kritéria. Pokud se přidržíme definice, že čtenář je každý, kdo přečte aspoň jednu knihu za rok, tak Česká republika patří k evropské špičce. V porozumění a práci s textem ale české děti vycházejí jako lehce lepší průměr, což ukazují pravidelné testy PISA. 

Je české čtenářstvo něčím charakteristické?
Je, a dokonce v mnoha ohledech. Zajímavé například je, že u nás neexistuje demografická bariéra. Čteme přibližně stejně ve velkých městech, malých městech i na vesnicích. Neexistuje ani bariéra věková. Naši senioři jsou velmi aktivními čtenáři, což jinde ve světě takřka nenajdete. Unikátem jsou také naše domácí knihovny. Větší mají jen v Izraeli. A velmi silně rozšířený je u nás zvyk dávat si knihy jako dárek; to jsem jinde v takové míře nenašel.

11

miliard korun se v ČR utratí ročně za knihy 

Průměrná cena knížky je mezi 200–300 Kč, každý občan ČR jich koupí v průměru 5 ročně. Aspoň jednu knihu ročně přečte 80 lidí ze 100. Děti jsou největšími čtenáři hned po lidech nad 50. 

Co naše síť knihoven?
Ta je nejhustší na světě. Buduje se už od dvacátých let a na koncipování knihovnického zákona dohlížel sám prezident Masaryk. Opisovali ho od nás posléze i Skandinávci, kteří jsou na své skvělé knihovny tak pyšní. Připadá mi, že si často ani neuvědomujeme, jak moc bychom za knihovny měli být vděční. Zvlášť na malých městech, kde kromě podpory čtení a vzdělanosti často suplovaly funkci společenského a kulturního centra. V podstatě je skoro zázrak, že síť knihoven dokázala přežít, a to v celkem dobré formě, nacismus i komunismus, a rozhodně bychom neměli brát na lehkou váhu fakt, že jejich počet klesá. 

Přežije čtení i současnou digitální generaci, která namísto s knihou vyrůstá s tabletem?
Obavy, že nastupující generace „pohřbí kulturu“, už existují velmi dlouho. Snad už od vzniku knihtisku v 15. století. Já si navíc nemyslím, že by v dnešní generaci čtení nějak trpělo. Daleko větší ohrožení čtení zažilo s rozšířením televize. Tam to bylo jasné: kultura čtení versus kultura (pohyblivých) obrazů. Internet je oproti televizi přece jenom čtenářské médium, takže vlastně příležitosti pro čtení rozmnožuje.

AddThis
0 comments

Téma

Síť na knihomoly

Když čtení přežilo televizi, přežije i internet, který je koneckonců z větší části psaný. A plný míst, která si sami čtenáři vyrobili proto, aby se svojí úchylce mohli věnovat v kolektivu.

Téma

Knihy jednou větou

Jestli chcete platit ve světě čtenářů za lumena, musíte mít buď nalouskanou zásadní literaturu, anebo to aspoň dokázat předstírat. Pomůžeme vám s tím. A nezabere vám to moc času.

Podobné články: Téma

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Čeká nás robotopie

Vzestup myslících strojů bude buď nejlepší, nebo nejhorší věc, která se lidstvu přihodí, říká Stephen Hawking.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Budou roboti makat za nás?

Kdybyste se měli rozhodnout, jestli zaměstnáte člověka, nebo na jeho místo posadíte robota, kterou možnost byste zvolili? Robota, že ano? Nebojte, v roli zrádců lidské rasy nejste sami. S výhodami zaměstnávání robotů se totiž dá těžko polemizovat. Pracují přesně, rychle, nechodí na záchod ani na cigáro a neotravují s dovolenou.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Nové verze zábavy

Víc než polovina mileniálů se v průzkumech vyjádřila, že před televizí dává přednost YouTube. Kromě kanálů se přitom mění i samotná zábava. V budoucnosti ji budou mít v rukách a hlavách sami uživatelé. Budou její součástí, budou ji v reálném čase ovlivňovat, vstupovat do ní a prožívat ji všemi smysly. Roboti nám dají čas zábavu si užít, a ještě ji sami připraví.
COOKIES
Google+