Téma

Písmenka a mozek

Čtení není talent, se kterým se člověk rodí, jako je zrak, sluch nebo chuť na čokoládu. Naopak. Na to, jak moc jsme na čtení závislí, jde o velmi nedávný vynález.
AddThis

Samotné písmo jsme sice vynalezli už někdy před pěti tisíci lety, ale systematicky se jeho louskání věnujeme až někdy od 19. století, kdy se v Evropě zaváděla povinná školní docházka. V mnoha zemích, zvlášť v subsaharské Africe a jižní Asii, je čtení dodnes výsadou malé (privilegované) skupiny obyvatel. Pro vědce, kteří se zabývají fungováním lidského mozku, je proto čtení velmi zajímavý fenomén. Naši operační centrálu totiž nutíme provádět velmi intenzivní činnost, na kterou nebyla přirozeným vývojem připravena.

Přestože je čtení čistě intelektuální disciplína, vyžaduje součinnost celé řady částí mozku. Kupodivu se tyto „čtecí“ části liší od těch, které zapojujeme během vnímání mluvené řeči, a dokonce i od těch, které zapojujeme při sledování obrázků. Aby to bylo ještě záhadnější, vědci pomocí snímků magnetického scanneru zjistili, že zapojované části mozku se liší člověk od člověka, a že se dokonce vyvíjejí s věkem čtenáře. Úplně fascinující jsou potom zjištění, co s námi vlastně čtení dělá. 

Už jen proto, že tohle čtete, jste chytřejší

Velký výzkum čtenářských mozků proběhl předloni v laboratořích Emory University v americké Atlantě. Jednadvacet dobrovolníků dostalo za úkol přečíst historický román Pompeje, který popisuje zkázu starověkého města výbuchem sopky. Tým výzkumníků průběžně sledoval jejich mozky pomocí magnetické rezonance. Ke svému překvapení zjistil, že čtení aktivuje podobná centra, která by mozek používal i při reálném prožívání popisované činnosti, a že vytvořená propojení trvají i několik dnů poté, co čtenáři s knihou skončili. Vedoucí projektu Gregory Berns to popsal slovy: „Samotné čtení je schopno nás přenést do těla protagonisty příběhu. Vždy jsem věděl, že dobrá kniha nás dokáže vtáhnout do děje. Teď se zdá, že se ono ‚vtažení‘ odehrává i na reálné biologické úrovni.“ 

Sen o mém otci

A tak se dneska můžu do prázdna ptát: „Ach, kde jste, vy divní, divní mrtví, kam jste se poděli, když jsem vás přece tak dobře znal a dotýkal jsem se vás a byli jste živí, kde jste?“ V prdeli, já vím.

Karol Sidon

Po tom, co přesně dělá čtení s mozkem a lidským myšlením, se ale ještě bude muset pátrat dál. Jasné je snad jen to, že nám čtení prospívá. Například profesorka A. E. Cunninghamová z univerzity v Berkeley publikovala výzkum, který naznačuje, že samotné čtení zvyšuje inteligenci. Nejenže díky němu získáváme informace, ale zároveň si je i lépe pamatujeme, získáváme schopnost je analyticky třídit a uchováváme si je do vysokého věku. Čtení se také ukazuje jako velmi intenzivní a efektivní cvičení paměťových center a schopnosti vytvářet propojení různých částí mozku. Studie publikovaná v časopise Národní akademie věd USA (PNAS) zjistila, že aktivním čtenářům hrozí 2,5× menší riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou. 

Behaviorální psycholožka Cristel Russellová tvrdí, že čtení knihy pomáhá nabývat nové pohledy na vlastní prožitky a odstup od svých osobních problémů (vždycky se najde nějaký literární hrdina, který je na tom ještě hůř než vy). K příznivým účinkům čtení si také můžeme připočíst terapeutickou relaxaci. Aspoň to tvrdí studie univerzity v Sussexu, podle které pouhých šest minut čtení pomáhá snížit hladinu stresu až o 68 %. Čtení tím pádem vykazuje lepší účinky než meditace. Takže namísto zírání do prázdna a mumlání manter si klidně otevřete knihu. Nejenže na tom budete lépe psychicky, ale navíc budete působit intelektuálním dojmem. Zvlášť pro pány je to jeden z nejsilnějších faktorů atraktivity pro opačné pohlaví.

AddThis
0 comments

Téma

Čtení a čtení

Jestli vás zajímá, jak různě můžete číst tentýž text, mrkněte na následující ukázky. Vstřebání všech tří příkladů vyžaduje čtení, ale každý z textů vyžaduje odlišný způsob. Základní druhy najdete dále.

Téma

Hawkingův index nedočtenosti

Získáte ho tak, že zprůměrujete čísla stránek, ze kterých pochází pět nejoblíbenějších citací (sbírá je ze svých Kindlů Amazon), a vydělíte je celkovým počtem stránek knihy. Index byl pojmenován na počest Stručné historie času od Stephena Hawkinga. Jestli nevíte proč, zkuste si ji dočíst do konce a zařadit se mezi 6,6 % čtenářů, kteří to dokázali.

Podobné články: Téma

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Strč hlavu mezi kolena

Příčin, proč se létání bojíme, je spousta. Od strachu z výšek přes klaustrofobii až po nepříjemné asociace pilně krmené médii, která se po létání vozí už od doby, co spadla vzducholoď Hindenburg.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Co vám reálně hrozí

I když jsou dnešní letadla plná bezpečnostních fíčur a vychytávek, tak v nich stejně číhá nebezpečí. Často od věcí, na které byste si ani nevzpomněli.

2017 | 7 | Strach má velká křídla

Jak vybrat sedadlo

Ještě než se vrhnete na sedačky, je dobré vědět, že existuje ideální doba k nákupu letenky. Vyhledávač levných letenek CheapAir si dal tu práci, že zanalyzoval vývoj cen u skoro tří milionů letů a zjistil, že nejlevněji se letenky prodávají 54 dní před startem. No a když už je budete kupovat takhle hezky s předstihem, tak si můžete rovnou vybrat nejlepší místo. Podle toho, co chcete nejvíc.
COOKIES
Google+