Téma

České horory

Opravdových, žánrově čistých hororů u nás máme pomálu. Filmů s prvky hororu ale vzniklo dost, ve spoustě odstínů a příchutí:

AddThis

Psychologické drama:

Spalovač mrtvol

(Juraj Herz, 1969)

Sci-fi:

Upír z Feratu

(Juraj Herz, 1981)

 

Pohádka:

Panna a netvor

(Juraj Herz, 1978)

Existenciální komedie:

Choking hazard

(Marek Dobeš, 2004)

Art film:

Otesánek

(Jan Švankmajer, 2000)

Kreslený film:

Čarodějův učeň

(Karel Zeman, 1977)

Televizní inscenace:

Hrabě Drakula

(Alena Procházková, 1970)


Kreslený film:

Čarodějův učeň

(Karel Zeman, 1977)


Drama:

Vlčí bouda

(Věra Chytilová, 1986)


Morytát:

Krvavý román

(Jaroslav Brabec, 1993)


Romantická komedie:

Svatba upírů

(Jaroslav Soukup, 1993)


Krátkometrážní:

Lesapán

(Pavel Soukup, 2015)


Knižní adaptace:

Polednice

(Jiří Sádek, 2016)

AddThis
1 comments
RobertKott
RobertKott

A co všichni do jednoho? to jako není horor?

Téma

Je to jako viklající se zub

České filmy, které se dají považovat za horory, by spočítal na prstech i nešikovný dřevorubec. Režisér Marek Dobeš má na svědomí hned dva a hororům se věnuje už dlouhá léta. Pořádá hororový festival Bloody Xmas a v koupelně má fotku, na které si podává ruku s Drákulou.

Téma

Chudáček vetřelec

Lidi jsou sobci bez kousku empatie. Záporáky nemáme rádi, a tak nás ani nenapadne přemýšlet o tom, jak se ve svých rolích musí cítit oni. Dobře, my to tedy zkusili.

Podobné články: Téma

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Rodiče, k tabuli!

Ještě celkem nedávno panoval mezi rodinou a školou hezky zavedený vztah založený na pravidle „pan učitel má vždycky pravdu, tak si nestěžuj, nebo ti ještě jednu přidám“. Dnes je, zdá se, všechno úplně jinak.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!
COOKIES
Google+