Pavlač Emila Hakla

AddThis

Když mě buštěhradský

děda posílal Ke Kahanci pro pivo do džbánu, pokaždé mě ujistil, že na Kahanci sedávají čerti. Ale ať nemám strach – když si nechám správně vrátit drobné, nic se mi nestane. Šlo o šerou, vlhkou, nevlídnou, třicet let nevymalovanou havířskou knajpu na věčně zablácené Kladenské ulici. Čerti tam byli. U každého stolu nejmíň pět. Chechtali se černými zuby, vypouštěli kouř, pleskali obrázky na stůl a mumlali hrozné věci. Svým způsobem jsem jim záviděl.

O patnáct let později jsem se stal rovněž čertem. S půllitrem v ruce jsem proseděl hrozný kus mládí. Proč vlastně? Zaprvé – parta. Bez party nelze žít. Zadruhé alkohol. Když ho do sebe nalijete, vyplaví se vám serotonin do synaptických štěrbin a je vám líp. To platí pro první až druhé napití, třetí vás už vede jinam.

A zatřetí magie důvěrnosti. Ve starých hospodách se hosté znávali, když ne důvěrně, tak právě z oné putyky. Měli se rádi, případně neradi, nicméně vztahy tam byly. Děly se příběhy. Příklad za všechny – v průběhu delšího prázdninového tahu v restauraci na Jarově jsme naložili jistého Nyklese do škodovky, odvezli ho do Počernic na nudapláž, svlékli ho, nechali ležet. Pozdě večer jsme přijeli, sebrali ho, oblékli a dovezli zpátky. Řídil jeden, co byl na ATB, aspoň to tvrdil. V hospodě jsme posadili Nyklese ke stolu – teprve tady se probudil. Když se vracel z toalety, zářil nadšením: Ty vogo – já jsem vopálenej! Kde jsem se tak vopálil?!

Putyky tu byly a jsou tisíce let. Z Prahy však (až na pár výjimek) zmizely. Nahradily je bary, kluby, kavárny, čajovny, kde depresivní brejlouni v kulichu zírají do laptopů. Z hospod se většinou staly stylové restaurace, kde machrují s langustami, ale v klidu sedět a mluvit vás tam nenechají. Ještě že probíhá kavárenský boom – nějakou tu IPU nebo ALE mají, z poličky se na vás směje Hendrick’s, král džinů a jiné jedy a dá se tu prázdně žvanit do aleluja. Takže mi ty klasické špeluňky ani nescházejí.

AddThis
0 comments

Rozjezd

Rozjezd

Rozjezd je tentokrát o tom, že majitelé autobazarů jsou největší poctivci v ČR, Facebook vyhlásil třetí stupeň nebezpečí závalu lavinou blbin a Poslanecká sněmovna přijala Zákon schválnosti.

Téma

Hospoda je jak rodina

Venca Vejražka už sedmnáct let stojí za pípou malostranské hospody U Hrocha. Pokud nejste štamgast, tak se do ní nejspíš nedostanete, takže buďte rádi, že jsme z něj tahali moudra o české hospodě za vás.

Podobné články: Pavlač

2016 | 10 | Instantní strach

Dospívající

Emil Hakl si zavzpomínal na to, jak se žilo bez mobilů a neustálého připojení k internetu. V té době ještě chtěl mít porscháka a žít jako vandrák.

2016 | 9 | Teenageři 2.0

Dospívající

Emil Hakl si zavzpomínal na to, jak se žilo bez mobilů a neustálého připojení k internetu. V té době ještě chtěl mít porscháka a žít jako vandrák.

2016 | 7 | Dovolená na kanapi

Pro většinu lidí je domov

Emil Hakl se má. Na dovolené je totiž pořád...
COOKIES
Google+