Téma

Štamgast zasahuje

Kult štamgasta sice proměnil kupu českých hospod ve skanzen, kde se člověk bojí si sednout, aby nedostal popelníkem přes krkavici, ale na druhou stranu tihle desítkou a kouřem nasáklí pivojové dokážou sem tam změnit svět k lepšímu. Nebo ho aspoň udržet hezky při starém.
AddThis

Když provozovatel U Černého vola na Loretánském náměstí odcházel do důchodu, hrozilo, že se legendární podnik změní na bezcharakterní turistickou holírnu. Naštěstí se zde odjakživa schází unikátní intelektuální společnost štamgastů, kteří se rozhodli tomu zabránit. Sepsali petici, ve které argumentují, že „zrušení restaurace U Černého vola by znamenalo citelný zásah do společenského života Prahy“, a nakonec se jim povedlo přesvědčit radnici, že ji mají za nezměněných podmínek převést na dlouholetého výčepního pana Bendu (přestože na pronájem existovala vyšší nabídka). Hospoda dnes funguje v původní podobě a nevýdělečný spolek štamgastů pomáhá i vedlejší škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené děti. 

Zánik hrozil i vyhlášené třebíčské Báře neboli hospodě Na Barborce. Pili a vystupovali tu Magor Jirous, Václav Koubek, Pepa Nos, Vlasta Třešňák, Jiří Dědeček a Buty a u stolů vysedávali rádi Iva Bittová a Petr Čtvrtníček. Majiteli po čase došla energie a vůle držet podnik v provozu a rozhodl se ho prodat. Což se nelíbilo partě mladých štamgastů, kteří si ho vzali pod svá křídla, vlastními silami ho zrekonstruovali a provozují dodnes. 

Podobný příběh zažila v 90. letech i parta štamgastů branické hospody Na Staré kovárně. Bohužel spolek pankáčů a mániček neměl dostatek peněz ani sebekázně na to, aby podnik dokázal zachránit, takže k jeho reinkarnaci došlo až o pár let později, kdy Fanánek a spol. otevřeli stejnojmennou hospodu na Letné. Jelikož se časem nepohodli s provozovatelem, vypadlo ze jména hospody „staré“ a zůstalo z ní jen Na Kovárně. Ono přídavné jméno pak parta kolem Tří sester přesouvá na své další podniky, například Na Staré vozovně, Na Staré ráně a vytváří z nich jako správní dospělí pankáči výdělečnou franšízu. 

Shořet nechali

V lednu 2009 se v Brně slavil trochu divočejší Silvestr. Návštěvníci líšeňské hospody Havana to poznali podle toho, že když vyšli ven zapít Nový rok, zjistili, že hospodě hoří střecha. Oblíbená knajpa sice lehla popelem, ale 2. ledna už na spáleniště nastoupila kompletní štamgastská sestava s lopatami a začala hezky zčerstva makat na opravách. Dnes už Havana zase hrdě stojí. 

Port Artur v Náchodě je hospoda na kraji města u řeky Metuje, kousek od pivovaru. Chodil sem pít a jamovat Danny Smiřický (pardon, Josef Škvorecký) a zachovala se dodnes v netknutém stavu. Tentokrát za to ale nemůžou štamgasti, ale uvědomělí náchodští památkáři (pravděpodobně je někdo z nich tak jako tak štamgast). Díky nim se tu zachovaly detaily jako okénko u vstupních dveří, kudy směl výčepní podávat za protektorátu pivo židovským návštěvníkům, skleněná vitráž u výčepu a dokonce originální kulečník.

Strážnice za pípou

Štamgasti zachraňují nejen hospody. Občas i výčepního. Hana Pelcmanová je městská strážnice, která si po službě zašla do hospody Pseudo v Kostelci nad Labem. Jelikož se už delší dobu z kuchyně nevynořil zdejší hospodský, mezi štamgasty se začal šířit neklid. Strážnice Hanka šla omrknout, co se děje, a našla hospodského v kuchyni, jak leží mezi střepy. Poskytla mu první pomoc, zavolala záchranku, a jelikož za sebou měla praxi jako servírka, vrátila se do hospody, zkásla hosty, vzala tržbu do úschovy, hospodu poklidila, zamkla a navíc si k sobě vzala na opatrování hostinského štěně. Když dojatý hospodský po propuštění z nemocnice počítal tržbu, liboval si se slzami v očích, že na světě existují strážníci andělé a že hosté konečně pro jednou dávali pořádná dýška. 

Ve vesničce Ryžoviště na Bruntálsku odjeli manželé Bartoškovi na dovolenou, a než se vrátili lehnul jim popelem dům. Mezi prvními, kdo se zapojil do sousedské pomoci, byli štamgasti v hospodě U Fojťase, kteří uspořádali sbírku, aby sousedé mohli zase bydlet ve svém.

Hospoda je speciální místo s tajemstvím, jež spočívá v tom, zda šenkýř ještě nalije, či nenalije.

Popelka Biliánová

AddThis
0 comments

Téma

Co vzniklo díky české hospodě

České hospodě dlužíme za mnohé. Vznikl v ní náš jazyk, podnikatelský duch i literatura.

Čumenda

Obnažené hotely

Chris Shaw prožil deset let v londýnských hotelech. Jako portýr. Zažil při tom ledacos. A nejen že zažil, ale i nafotil. A tak tu máme syrovou lidskou smršť na chodbách hotelů i za zavřenými dveřmi pokojů. Jak nám Chris sám prozradil, "když se někdo pohybuje jako kačena a mluví jako kačena, je velká šance, že je to alkoholik.“

Podobné články: Téma

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Rodiče, k tabuli!

Ještě celkem nedávno panoval mezi rodinou a školou hezky zavedený vztah založený na pravidle „pan učitel má vždycky pravdu, tak si nestěžuj, nebo ti ještě jednu přidám“. Dnes je, zdá se, všechno úplně jinak.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!
COOKIES
Google+