Téma

Báječná bolest

Když si budete pouštět dokola svou nejoblíbenější písničku, za chvíli vám budou krvácet uši. Jsou ale lidi, kterým se to líbí…
AddThis

Centra vnímání příjemných a nepříjemných pocitů se nacházejí ve stejných oblastech mozku a využívají  stejné mechanismy zpracování signálů z vnějšku. Díky tomu dělají některým lidem dobře záležitosti, které jsou pro většinu z nás za hranou. Nemusíme mluvit o masochistech ani o lidech trpících sebezničující poruchou osobnosti, kteří mají nutkání si ubližovat. Na první pohled normálních lidí se zálibou v nepříjemných zážitcích je spousta. 

Extrémní saunaři

Lidé, co považují standardních 80 °C za přízemní mrazík a k rozkoši potřebují vedro tavící zubní sklovinu, se každoročně schází ve finské Heinole. Během soutěže se zavřou do místnosti vytopené na 110 °C a každých 30 vteřin vylijí na rozpálená kamna půllitr vody. Kdo vydrží nejdéle, vyhrává (rekord je 17 minut). V roce 2010 se ráchání v rozžhavené páře nevyplatilo dvěma finalistům, Vladimirovi Ladyženskému a Timo Kaukonenovi. Oba vynesli ze sauny v bezvědomí s těžkými popáleninami, Ladyženský už se neprobral. 

Suspendoři 

Fakir Mustafar (rodným jménem Roland Loomis) tvrdí, že bolest je převážně psychická záležitost, kterou lze použít k prozkoumávání lidského nitra. Studoval kvůli tomu rituály primitivních a starověkých kmenů, zkoušel a vymýšlel techniky tetování, piercingu a dalších tělesně modifikačních praktik. Například si pomocí vlastních vymyšlených korzetů stahoval pas, až dosáhl obvodu 48 cm. Jeho oblíbeným rituálem bylo zavěšování na háky zabodnuté do kůže. Jeho následovníci to provozují dodnes. 

Noisaři

Vyznavači „noise music“ opustili rytmus, melodii a vůbec všechny elementy, které pro normálního posluchače dělají hudbu hudbou, a ponechali si jen amorfní hluk. Scéna má kořeny v avantgadrních experimentech ze začátku 20. století a je rozvinutá hlavně v Japonsku. Tamější „noizu” neboli „japanoise“ koncerty se pořádají zpravidla v malých místnostech s hrozivě silnými a hrozivě přebuzenými zvukovými soustavami. Pro představu – je to asi, jako byste namačkali aparát na zvučení Metalliky do školní tělocvičny, všechny zesilovače nastavili na maximum a na pódium postavili partu týpků s motorovými pilami. Vyznavači téhle zvláštní hudební odnože mluví o tom, že extrémní hlasitost přiměje lidský organismus propojit sluch s celým tělem a vnímat zvuk jako tělesný prožitek. 

Vyznavači čili 

O milovnících pálivých pochoutek panuje obecné povědomí, že prostě mají vypálené chuťové buňky a necítí nic. Jenže to tak není. Podle studií chuťových vnímání cítí čilimilové stejnou intenzitu pálení jako všichni ostatní, ale nachází v ní zalíbení. Překvapivé je, že takto si oblíbit nepříjemný pocit je schopný pouze člověk. Doktor Paul Rozin, který výzkum vedl, například zkoušel od narození krmit jednu skupinu krys pálivým jídlem, ale když jim po mnoha měsících dal na výběr z pálivé a nepálivé varianty, krysy vždy zvolily nepálivou. 

Milovníci hororů a drastických videí 

Návštěvnost serverů publikujících záznamy drastických nehod, poprav a podobných chuťovek naznačuje, že nás k nim něco silně přitahuje. Psychologové, kteří tento fenomén zkoumají, hovoří o tendenci užívat si v bezpečí pocitu nebezpečí. Jinými slovy – vidět někoho v nepříjemné situaci a být přitom naprosto odříznut od jejího zdroje v nás vyvolává příjemný pocit. A nemusí jít vůbec o drastické záběry. Na úplně stejném principu je založena atraktivita extrémních sportů, filmových thrillerů nebo kompilací YouTube videí, kde lidé srandovně padají na hubu.

Proč nás fascinují velké věci? Moře, hory, staleté stromy…

Protože celý svět měříme z pochopitelných důvodů svými lidskými měřítky a to, co nás přesahuje, nás v typickém případě fascinuje, někdy i děsí. Staletý dub, který vidí už desátou generaci lidí, nám bere dech.

AddThis
0 comments

Téma

Extáze z bublinkové fólie

My lidé se sice považujeme za pány tvorstva, ale přitom se od našich dávných předků zas až tak moc neodlišujeme.

Téma

50 věcí, co vás spolehlivě potěší

Možná sníte o dovolené v tropickém ráji, nákupu luxusního auta nebo výhře v loterii. Možná tušíte, že nic z toho se vám v dohledné době nestane. Dobrou zprávou je, že podle vědců nic z toho není nutné, abyste zakusili sladký pocit štěstí. Průzkum, který v loňském roce proběhl ve Velké Británii, ukazuje, že nám stačí mnohem méně.

Podobné články: Téma

2017 | 5 | Harddiskobolos

Clicky místo kliků

„Neseď už u toho kompjůtru a mazej se proběhnout ven.“ Tuhle větu zaslechlo snad každé dítě vyrůstající v době počítačové. Rodiče to mysleli dobře, protože jak známo, pohyb na čerstvém vzduchu je půl zdraví, a když v něm dítko nalezne zalíbení, existuje i šance, že coby profesionální sportovec někdy v budoucnu zajistí rodinu. Než ale začnete nahánět svou ratolest v pět ráno do vymrzlé lední haly, tak zpomalte. Možná že byste ho radši měli nechat v klidu pařit gamesy.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Kolik máš APM?

Deset hodin denně, šest dní v týdnu - tak vypadá trénink špičkových e-sportovců.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Jak vydělat na e-sportech

Hrajete gamesy a chcete, aby vám to hodilo nějakou tu kačku? Tak mrkněte na náš návod, jak se toho zhostit.
COOKIES
Google+