Téma

Počítač nás rozdělí na jedničky a nuly

Počítače a algoritmy řídí všechno. Finanční operace i provoz metra, jaderné elektrárny a i to, s kým se na internetu seznámíte a zda vám v bance dají hypotéku. V Googlu umí odhadnout nejen, co chcete najít na internetu, ale údajně také to, jak dlouho u nich vydrží ten který zaměstnanec. O tom, co se vám zobrazí na Facebooku za reklamu, rozhoduje vyjednávání dvou různých algoritmů mezi sebou. Dalo by se říct, že počítače už ovládly náš svět. Ale omyl, i počítače někdo ovládá. Ajťáci.
AddThis

 Zaměstnanci počítače

< Alternativní taxislužba Uber má být mesiášem digitální nestrannosti, který z autodopravy konečně vyžene zapšklé taxikáře. Cena je daná předem, řidiče hodnotí zákazníci, vše je přehledně a neovlivnitelně viditelné a objektivní. Zaměstnanec jménem Mansour ale vidí tuhle digitální oázu trochu jinak. Hlavně proto, že je opravdu do posledního detailu digitální. Osobní údaje řidiče se naládují do systému, algoritmus je přechroustá a od té chvíle rozhoduje o veškerých aspektech jeho profesního života. Určí, za jakých podmínek si může půjčit na nové auto a jaké procento dostane z jízdného. Zvýší hlas na ožralého zákazníka, ten ho osolí v hodnotícím systému a najednou je bez práce, protože průměr hodnocení spadne pod 4,7 hvězdičky. Jakmile se tak stane, má smůlu. Odvolání neexistuje, nikdo s ním o ničem nediskutuje, protože komunikace se odehrává výhradně pomocí e‑mailů a smsek. A vůbec, počítače jsou nestranné, a proto nemají zapotřebí diskutovat.

#Mansourův příběh vzbudil tolik pozornosti proto, že se v něm odrazil zhuštěný obraz našeho počítači ovládaného světa, a našla se spousta dalších lidí, kteří ho nevidí nijak růžově. Uchazeči o práci jsou dnes standardně hodnoceni pomocí softwarů třídících standardizované životopisy a nikdo si nemůže být jist, že ten jejich z nějakého důvodu nehodí do koše. Online obchodníci žijí v neustálém ohrožení, že jejich aktivity algoritmy Googlu vyhodnotí jako spam a shodí je ve vyhledávači na pořadí, kam se žádný zákazník neprokliká. Online seznamky nám vybírají partnery, bankovní algoritmy hodnotí žádosti o hypotéky, bezpečnostní databáze umisťují lidi na seznamy nežádoucích pasažérů. Analytické programy radí výrobcům potravin, pěstitelům vína, sportovcům předepisují tréninkové metody a skladatelům vyplivnou za pár vteřin zaručeně úspěšný hit. Lidská intuice se poroučí, nastupuje digitální efektivita. Potíž je v tom, že jakmile zredukujete člověka na soubor čísel, ve finále je z něj buď jednička, nebo nula./> 

<Přesto se k nim chováme, jako by byly čistou matematikou./>​

 Pragmatický chaos

< Algoritmy, tedy vzorce určující nejlepší řešení daného problému, používáme už hodně dávno a bylo by hloupé je šmahem odsuzovat. Už jen proto, že ve spoustě případů prokazatelně fungují. Když například architekti navrhovali v padesátých letech panelákový byt, nechali v modelu bydlet „typickou“ rodinu a neustále měřili a zaznamenávali jejich pohyb a chování. Vznikaly tak vzorce oblékání saka, vaření oběda, sprchování a chození na záchod a na základě těchto algoritmů vznikl typizovaný byt, v němž dodnes žije celkem spokojeně třetina naší populace.

#Na druhé straně zeměkoule zase v té době náš rodák Ray Kroc vymýšlel dokonalý algoritmus výroby a servírování hamburgerů. V roce 1980 publikoval vinař Orley Ashenfelter brožurku, ve které na základě rozboru statistik předpověděl, které ročníky bordeaux se v budoucnu nejvíce zhodnotí. Manažer baseballového týmu Oakland Athletics Billy Beane zase nabíral hráče ne podle intuice a trenérské moudrosti, ale podle suchých statistik úspěšnosti. V 19. století doktor Ignaz Semmelweis upozorňoval kolegy, že by si před operacemi měli mýt ruce, a dokládal to přehledy záznamů o přeživších pacientech. Podobných vizionářů byla spousta a všem se bez výjimky jejich kolegové vysmívali. Dokud se neukázalo, že jejich nezáživné cifršpiónství má stoprocentně pravdu.

#Pokud mohly být užitečné soubory čísel sestavované chybujícím člověkem, proč by nám měly vadit ty samé procesy prováděné neomylnými počítači? Kritici naší závislosti na IT technologiích tvrdí, že už je toho prostě moc. Že obrovskou a čím dál tím větší součást našeho světa kontrolují procesy, které nevidíme a často ani nedokážeme odhalit. Jestli si chcete utvořit představu, jak se dnes obchoduje na burzách, zadejte si do YouTube heslo 10 Seconds of Extreme Trading. Na videu uvidíte zběsilý rej kmitajících znamének provádějících finanční transakce. Celé je to o to děsivější, že ten rej trvá tři a půl minuty. Tak moc bylo potřeba desetivteřinový záznam zpomalit, aby na něm bylo vůbec něco lidským okem vidět. Na podobné neúnavné robůtky se spoléháme prakticky ve všech oblastech našeho světa. Často o nich ani nevíme a jejich existenci si uvědomíme, až když se něco podělá. Třeba když na Amazonu občas vyskočí cena nějakého zasutého cédéčka na miliony dolarů. Nebo, v horším případě, když zčistajasna zmizí kus světového finančního trhu a o pár minut později se zase objeví. />

 Jaký biják se vám bude líbit

< To, že jsme na všudypřítomnost programů a algoritmů zapomněli, neznamená, že by jejich vliv byl zanedbatelný. Naopak. Rozhodují i o tom, o čem netušíme. Máte předplacenou službu pro streamování filmů a seriálů Netflix? Jeho algoritmus s krásným jménem Pragmatický chaos rozhoduje o 60 % všech filmů, které streamovací gigant promítá. A kdo ty filmy natočil? Studia. A ta používají algoritmus firmy Epagogix, který jim určuje, jaké scénáře pustit  =>
do výroby a kolik do nich investovat. A pozor, tady už nejde o lehce kvantifikovatelné soubory čísel. Tady už se bavíme o umění, kultuře a lidské fantazii. Takže pokud chceme s uspokojením prohlásit, že z Epagogixu padají fajn filmy a algoritmy skládající hudbu produkují hezké písničky, musíme se zamyslet, kdo se komu přizpůsobuje. Jestli ještě počítače vytváří produkty střižené nám na míru, anebo jestli už se my nepodřizujeme jejich vkusu. Nebo vkusu těch, kteří je stvořili./>

 V každém robotu je kus člověka

< Na to, že jsou všudypřítomné programy dílem chybujících lidí, se často zapomíná. Ředitel personální firmy Jobaline Luis Salazar například hájil program hodnotící kandidáty podle rozboru jejich hlasu slovy: „Jde o matematickou analýzu bez lidského zásahu a matematika je slepá jako spravedlnost.“ Jenže spousta lidí to vidí úplně jinak. Poukazují na to, že ačkoliv jsou dnešní algoritmy obrovsky složité a propracované programy, pořád nejde o fyzikální zákony nebo neměnné přírodní jevy. Jde pořád o nástroje, které vytvořil člověk. „A každý algoritmus má v sobě kus toho člověka, který ho stvořil,“ říká Kevin Slavin, který na rizika přeautomatizovaného světa dlouho a systematicky upozorňuje. „Všechno to jsou lidské výtvory, za kterými stojí reálný člověk se subjektivním pohledem na to, jak svět funguje. Přesto se k nim chováme, jako by byly čistou matematikou.“ 

#Jak se vám žije s pocitem, že náš svět, naše životy a osudy jsou řízeny výtvory lidí, kterým jsme si zvykli říkat ajťáci? Kterým se smějeme, že jejich prací je radit lidem, ať si zrestartují počítač?/> =<

Algoritmus

Algoritmus je návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy. Pojem algoritmu se nejčastěji objevuje při programování, kdy se jím myslí teoretický princip řešení problému.

Netflix

Takhle vypadá Pragmatický algoritmus Netflixu, když ho nakreslíte. Je na něm znázorněna míra podobnosti u 5000 filmů. Filmy jsou body. Ty, které mají něco společného, podle toho, jak se při jejich výběru chovají uživatelé, jsou spojené linkami. U červené barvy není podobnost tak silná jako u žluté. A zároveň se snímky shlukují kolem společných témat, námětů, jmen herců nebo třeba režisérů. 

Mapují náš mozek

Na Harvardu nyní s pomocí počítačů mapují náš mozek. Sto miliard buněk v mozku navzájem komunikuje. A my tak přemýšlíme. Vědci klíčové oblasti mozku zmapovali magnetickou rezonancí. Tahle barevná fotografie je jedním z výsledků. Různé dráhy označují třemi různými barvami, pak pomocí počítačového algoritmu sledují spojení mezi neurony. Klasickými metodami bez využití počítačů by to trvalo několik roků. 

Google

V roce 1998, když začal fungovat Google, zažil denně v průměru 9800 vyhledávání, v roce 2014 se tohle číslo nafouklo na 5,7 miliard. 

 

AddThis
0 comments

Rozjezd

Rozjezd

V dalším Rozjezdu se dozvíte, že světové korporace zprivatizovaly sex, Jiří Strach má velké oči a přečtete si doporučení na nový IT bestseller Server proti jihu.

Téma

Hack attack

Poštvat proti sobě hackery se nevyplácí, jak zjistil Kevin Roose...

Podobné články: Téma

2017 | 5 | Harddiskobolos

Clicky místo kliků

„Neseď už u toho kompjůtru a mazej se proběhnout ven.“ Tuhle větu zaslechlo snad každé dítě vyrůstající v době počítačové. Rodiče to mysleli dobře, protože jak známo, pohyb na čerstvém vzduchu je půl zdraví, a když v něm dítko nalezne zalíbení, existuje i šance, že coby profesionální sportovec někdy v budoucnu zajistí rodinu. Než ale začnete nahánět svou ratolest v pět ráno do vymrzlé lední haly, tak zpomalte. Možná že byste ho radši měli nechat v klidu pařit gamesy.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Kolik máš APM?

Deset hodin denně, šest dní v týdnu - tak vypadá trénink špičkových e-sportovců.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Jak vydělat na e-sportech

Hrajete gamesy a chcete, aby vám to hodilo nějakou tu kačku? Tak mrkněte na náš návod, jak se toho zhostit.
COOKIES
Google+