Téma

Svět funguje v systému, který je trochu punk

Slíbil nám, že nás nechá nahlédnout do tajností IT světa. Ale pod podmínkou, že zůstane tajný aspoň on. Dělat rozhovor s programátorem je složité, protože se každou chvíli dostanete do situace, kdy se jeho vyprávění ztrácí v překladu. Ty kousky, které normální smrtelník pochopí, jsou nicméně fascinující.
AddThis

NIKDO JE TŘEBA NERESTARTOVAL ZA PADESÁT LET, CO EXISTUJÍ.​

< Dá se popsat práce programátora tak, aby ji pochopil člověk IT nepolíbený?
Ne. 

< OK, tak aspoň zhruba – třeba mi řekni, jestli se programy píšou všechny od začátku, nebo se skládají z nějakých předfabrikátů…
OK. V praxi vypadá ta práce velmi zhruba tak, že dostanu zadání, co má program dělat. Pak ho dekomponuji na menší a menší problémy a rozhoduji se, jak je řešit. Jestli budu psát něco nového, nebo jestli použiji řešení, které už někdo vymyslel. Pokud nedělám na něčem úplně novém, tak spíš volím tu druhou možnost. Není důvod psát znovu algoritmus na řazení čísel, když už je napsaný stokrát a je volně k dispozici. 

< Volně k dispozici? Proč by někdo dával výsledky své práce zadarmo? 
Protože takhle svět IT funguje. Je to často hrozně nevděčná práce, protože na ní strávíš hodiny a hodiny a nakonec ještě dostaneš vynadáno od člověka, který tvůj výtvor použil – blbě – a nezafungoval mu tak, jak by chtěl. V programátorské komunitě ale pořád přetrvává pocit, že je to tak správně.

< Takže takový člověk přijde z práce, kde programuje, sedne si k počítači a dalších pár hodin stráví programováním. Za které nic nedostane. 
Jak kde. U spousty velkých firem typu Google, IBM, Twitter, Facebook nebo Netflix je zvykem, že jejich špičkoví programátoři věnují část pracovní doby svým vlastním projektům, které pak dávají volně k dispozici ostatním. Třeba Guido van Rossum, který v 90. letech vytvořil  programovací jazyk Python, šel pracovat do Googlu a měl přímo ve smlouvě, že část práce bude dělat pro Google a druhou polovinu bude udržovat Python, který dává zadarmo k použití komunitě programátorů, co ten jazyk používá. Samozřejmě to tak nefunguje u všech firem, většinou to takhle mají společnosti, které samy pracují s open source programy. Dokonce se pořádají společné „hackatony“. Jedna firma půjčí kancl, obstará se jídlo a pití, sejdou se programátoři z různých firem a opravují bugy, tedy chyby, v open source softwaru, který používají.

< To bych pochopil, ale co lidi, kteří takové štěstí nemají? Ti z toho nemají nic než pocit z dobře udělané práce?
Takhle: Kdyby mě to nebavilo, tak bych to nedělal. Navíc, když děláš kvalitní věci, tak budeš mít dobré jméno, což se vždycky vyplatí. Existuje například stránka github.com, kam lidé dávají své skripty a programy k použití a spolupracují na open source projektech. Když se ucházíš o práci v technologické firmě, tak první, co udělají, je, že se podívají na github na tvoje  projekty, na to, kolik lidí tvou práci používá, v jaké komunitě jsi zapojený…

< Kolem čeho se komunity vytváří?
Mají spoustu stupňů. Největší jsou kolem operačních systémů a programovacích jazyků, které se pak dál dělí, třeba na frameworky – soustavy knihoven, a kolem každého frameworku je soustředěná parta lidí. Třeba v Pythonu existuje minimálně deset frameworků, které dělají webové stránky. Lidi, co je spravují, mezi sebou soutěží, přebírají od sebe nejlepší řešení a tlačí ten svůj úsek dopředu. 

< Kontroluje je někdo? 
Kontrolují se sami mezi sebou. O kódy se stará speciální systém, který zobrazuje, kdo a kde co změnil. Funguje to tak, že na opravě chyby nebo implementaci nové feature dělá parta lidí a každý může sedět třeba na jiném konci světa. Každý pracuje na svém kousku, a než ho zařadí zpátky do celého systému, jeho práci zkontroluje někdo z core týmu, což je pár lidí, kteří se starají o jádro programu. Kdyby tam někdo chtěl dát chybný patch, tak ho tam prostě nepustí. Neříkám, že to takhle funguje všude, ale u velkých systémů tahle „peer review“ probíhá.

< Popravdě řečeno mám pořád trochu problém uvěřit, že svět IT funguje takhle utopisticky. 
Ono to není tak, že jsou všichni zanícení perfekcionisti. Jsou party, které si dávají záležet na tom, aby jejich práce byla dobrá a lidi, kteří jejich výsledky používají, měli snadnou práci. Pak jsou ale taky komunity, které na to kašlou. To samé ale najdeš v jakémkoliv oboru. Máš pečlivého řemeslníka nebo fušera. 

< Nehádá se tahle komunita mezi sebou? 
Hádá se pořád. Smějeme se lidem kolem PHP, což je ohromně rozšířený, ale hrozně blbý jazyk, a 90 % lidí, co v něm dělají, jsou fušeři. Já v něm pracoval taky, takže to musím vědět. Lidem od Javy se zase ostatní posmívají, že všechno píšou strašně složitě. Nebo je hrozné, když se na určitý projekt nabalí příliš velká komunita lidí a člověk musí začít řešit jejich vzájemné vztahy. Třeba musí předvídat, že si nemůže vzít kus kódu od támhletoho programátora, protože ten se pohádal s jiným člověkem, který přispívá jiným kusem kódu, a oba by se mohli naštvat. Vlastně je občas vtipné sledovat, jak se party lidí shromážděné kolem určitých produktů chovají a jak to chování ovlivňuje člověk, který ho naprogramoval a pustil do světa. 

< Třeba?
Třeba Linus Torvalds. Génius, který napsal Linux, zdarma šiřitelný systém, na kterém běží většina světových serverů. Přitom se chová jako nebetyčný arogant, který nemá problém méně schopného člověka veřejně zesměšnit a znemožnit. Python kolem sebe zase má hrozně otevřenou a vstřícnou partu lidí, která si hodně zakládá na rovných podmínkách pro všechny. 

< Takže, abych to zrekapituloval, programy, na kterých je naše civilizace čím dál tím závislejší, tvoří partičky lidí, kteří se znají z internetu a dohromady pilují nějaké kousky programů, které pak někdo jiný skládá dohromady? Nevím, jestli z toho nemám mít strach.  
No jasně, je to celé trochu punk. Tenhle systém ale funguje od začátku, je v něm zakódovaná etika a nálada, která vládla na počátcích internetu. Nikdo tě nenutí něco psát a ty nikoho nenutíš, aby si od tebe něco kupoval. Prostě děláš to, co tě baví, a když v tom jsi dobrý, tak je ti odměnou to, že tvou práci používají jiní lidé ke své práci. A prokazatelně to funguje. Nedovedu si představit jiný systém, který by pracoval tak efektivně a spolehlivě.

< Vážně? Je svět programů, skriptů a algoritmů spolehlivý? 
Nemůžeš se na to dívat očima člověka, který má doma laptop s Windows, které mu padají. To je zhruba tak 10 % IT světa, který těm zbývajícím 90 % kazí pověst. Bavíme se tu o trochu vyšší rovině. O systémech, na kterých běží banky, města, státy. Kdybych si měl střelit od boku, tak odhaduji, že tři čtvrtiny internetu a 90 % všech programů a softwaru, na kterém funguje svět, je postaveno na základech vytvořených zadarmo lidmi, které to prostě baví. A jejich práce fakt poruchová není. Spousta finančních institucí třeba používá jazyk COBOL, který byl vyvinutý v 60. letech, dneska už ho pomalu nikdo neovládá, ale ty systémy prostě běží. Nikdo je třeba nerestartoval za padesát let, co existují. 

< Pak ale jsou chvíle, kdy se něco pokazí a zmizne desetina burzy nebo spadne registr vozidel…
Jasně, když se bavíme o takhle velkých systémech, tak možnost chyby narůstá. Čím větší a náročnější programy jsou, tím důležitější je, aby na nich pracovali lidé, kteří rozumí své práci a dovedli posoudit, co mohou použít a jak. 

< A platí to? 
Jak kde. U velkých firem bývá problém, že do sestavování a správy systémů mluví spousta lidí, kteří nemají o programování ani ponětí. Obchoďáci, accounti, manažeři. Navíc se často do výsledku promítají třeba smluvní vztahy s dodavateli komponent. Programátor dostane příkaz, že musí použít databázi, o které sice ví, že je špatná, že bude ve výsledku dělat problémy a že by bylo daleko snazší použít jinou, volně dostupnou, ale nemůže, protože firma si jednou koupila licenci a bude tedy výhradně používat jen jeden produkt. Já se proto velkým firmám vyhýbám jak čert kříži. Nemohl bych dělat na něčem, o čem vím, že to bude dělat problémy, jen proto, že mi to nadiktoval manažer, který ví o programování… víš co. />=<

AddThis
0 comments

Téma

IT atlas

Nenechte se mýlit televizí, která vám IT odborníky představuje jako šílence opakující donekonečna „Zkusil jste to vypnout a zapnout?“ Ve skutečnosti jde o velmi pestrou komunitu se spoustou poddruhů.

Téma

První liga IT

Když si projdete žebříčky Top 50 nejvlivnějších lidí světa, které vyhlašují Bloomberg, Time, Forbes a další, zjistíte, že minimálně pětina ze současných světových leaderů se rekrutuje ze světa IT.

Podobné články: Téma

2017 | 5 | Harddiskobolos

Clicky místo kliků

„Neseď už u toho kompjůtru a mazej se proběhnout ven.“ Tuhle větu zaslechlo snad každé dítě vyrůstající v době počítačové. Rodiče to mysleli dobře, protože jak známo, pohyb na čerstvém vzduchu je půl zdraví, a když v něm dítko nalezne zalíbení, existuje i šance, že coby profesionální sportovec někdy v budoucnu zajistí rodinu. Než ale začnete nahánět svou ratolest v pět ráno do vymrzlé lední haly, tak zpomalte. Možná že byste ho radši měli nechat v klidu pařit gamesy.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Kolik máš APM?

Deset hodin denně, šest dní v týdnu - tak vypadá trénink špičkových e-sportovců.

2017 | 5 | Harddiskobolos

Jak vydělat na e-sportech

Hrajete gamesy a chcete, aby vám to hodilo nějakou tu kačku? Tak mrkněte na náš návod, jak se toho zhostit.
COOKIES
Google+