Zoom

Opravník obecně oblíbených omylů

Když člověk zaslechne formulku „každej přece ví“, měl by zbystřit. Může se totiž stát, že se právě stal svědkem fenoménu stokrát opakovaného nesmyslu, který se stal pravdou. Od vydání Obrazového opravníku Ludvíka Součka uplynulo už skoro pětatřicet let. Je nejvyšší čas udělat ve studnici všelidové moudrosti zase trochu pořádek.

AddThis

Alkohol zabíjí mozkové buňky

Je pravda, že úporné chlastání vede k poškození mozkových funkcí a že alkohol může ovlivňovat vzájemné propojení mozkových neuronů. Samotné mozkové buňky ale alkohol nezabíjí. Dokonce se zdá, že umírněná konzumace alkoholu podporuje rozumové procesy a pomáhá mozek udržovat v kondici i ve vyšším věku. Zarytí abstinenti si tedy budou muset najít jiné strašáky. Například ten ze samého počátku abstinenčního hnutí, který tvrdil, že alkohol v krvi může způsobit pijákovo samovznícení.

Napoleon byl prcek

Tenhle omyl je tak zakořeněný, že se na něj dokonce svádí i Bonapartovy vojenské úspěchy – prý si jimi kompenzoval komplex méněvzrostlosti. Ve skutečnosti měřil asi metr sedmdesát, což byla v té době výška dokonce mírně nadprůměrná. Pověst pravděpodobně vznikla ze dvou důvodů. Prvním byl rozdíl ve francouzských a anglických mírách. Ve Francii tehdy používali stopu a palec o něco delší než v Anglii. Podle jejich měrných jednotek byl Napoleon vysoký pět stop a dva palce, což je převedeno do anglického standardu pět stop a palců sedm. Jelikož ho Angličané neměli rádi, neobtěžovali se s převody a raději hlásali, že Napoleon má jen dva palce přes pět stop (157 cm) a je tedy prcek. Druhým důvodem může být skutečnost, že Bonaparta neustále provázeli nařachaní bodyguardi, vedle kterých zákonitě vypadal menší a vysloužil si díky tomu přezdívku Le Petit Caporal (Malý kaprál).

Holení podporuje růst chlupů

Zaprvé – holení odstraňuje část chlupu, která se nachází nad povrchem kůže a je tím pádem dávno mrtvá. Živá cibulka je ukrytá pod kůží a je jí celkem jedno, co se s odumřelým výhonkem děje. Zadruhé – pokud by tato pověra byla pravdivá, bylo by jednoduché holením vyléčit plešatost. Zatřetí – přes existenci prvních dvou bodů byla provedena řada studií, které jednoznačně dokazují, že holení nemá na růst chlupů a vlasů vůbec žádný vliv (první proběhla už v roce 1927). Dojem hustšího porostu po oholení vzniká z několika důvodů. Jednak oholené ochlupení postrádá jemnou špičku a silnější seříznutý pahýl je lépe viditelný. Kromě toho není nově rašící porost vyšisovaný od sluníčka a je tedy tmavší. Nicméně vousů, chlupů i vlasů máte pořád stejně.

Einstein propadl z matematiky

Ačkoliv mladý Albert nebyl zrovna vzorný študák, matematiku zvládal v pohodě. Mýtus vznikl z toho, že neuspěl u zkoušek na Švýcarskou polytechnickou univerzitu. Na jeho obranu je třeba poznamenat, že byl o dva roky mladší než ostatní kandidáti a napodruhé už u zkoušek exceloval. Je ale pravda, že rozpracování všech důsledků své obecné teorie relativity ponechával zdatnějším počtářům.

Čtení při slabém světle je špatné pro oči

„Rozsviť si, kazíš si oči,“ slyšel minimálně jednou v životě každý gramotný člověk. Pravda je ale taková, že ačkoliv čtení při nedostatečném osvětlení oči namáhá, žádné trvalé následky na nich nezanechává. Tvrdí to alespoň oftalmologové, zatímco zástupci svazu výrobců lampiček důrazně protestují.

Lidé mají pět smyslů

Není to tak. Fyziologové rozeznávají smyslů daleko víc. Některé jsou celkem samozřejmé – třeba equilibriocepce, neboli smysl pro zachovávání rovnováhy, termocepce, což je vnímání teploty, nebo nocicepce, díky které vnímáme bolest. Málokdo ale slyšel o chronocepci, tedy schopnosti vnímat a zaznamenávat čas, která je výsledkem spolupráce mozkové kůry, mozečku a části koncového mozku zvaného bazální ganglie. Zajímavá je také propriocepce, díky které náš mozek dostává informace o poloze a pohybech těla, aniž by je vnímal jinými smysly. Můžete si ji vyzkoušet tím, že zavřete oči a z upažení se prstem dotknete špičky vlastního nosu.

Chlad způsobuje nachlazení

Vypadá to logicky, ale ve skutečnosti nemá teplota s nachlazením nic společného. Původcem nemoci je virus, který se kolem nás hemží v zimě i v létě a je těžké se mu vyhnout. Proč se nachlazení daleko častěji vyskytuje v zimě? Na to kupodivu nikdo nemá přesnou odpověď. Může to být tím, že chlad oslabuje organismus, který je pak k infekci náchylnější. Anebo tím, že se v zimě vyskytujeme častěji ve společnosti ostatních lidí v uzavřených místnostech a virus se tak může snadněji šířit.

Pomeranče jsou oranžové

OK, některé ano. Ale zdaleka ne všechny. Záleží na tom, kde se zrovna nacházíte, protože třeba ve Vietnamu by vám tvrdili, že pomeranče jsou odjakživa zelené. Další málo známý fakt je, že pomeranč je uměle vyšlechtěné ovoce, které se v přírodě samo od sebe nevyskytuje. Vznikl zkřížením mandarinky a pomela – neboli čínského grapefrui­tu – a měl světle zelenou barvu. Původní pomeranče si ji v jihovýchodní Asii udržely dodnes.

Člověk používá jen 10 % mozku.

K mozku se vážou hned dva omyly. První je tak populární, že na něm Luc Besson neváhal založit premisu svého děsivě pitomého filmu Lucy. Jeho hrdince se probudí mozek na 100 % a stane se díky tomu nadčlověkem schopným manipulovat hmotou a časem. Ve skutečnosti je to jinak. Lidský mozek je aktivní celý a pořád (i ve spánku). Nepracuje ale celý najednou a aktivuje ta centra, která jsou potřeba k tomu, co zrovna tělo dělá. Rozhodně tedy není rozdělen na část využívanou a na jakousi tajemnou část, ve které se skrývají superschopnosti. Už jen proto, že i pro jednoduché sevření rukou v pěst je potřeba aktivovat asi 10 % jeho kapacity.
Stejně nepravdivý je i druhý mozkový mýtus, podle kterého sídlí logika v levé mozkové hemisféře, zatímco kreativita se soustřeďuje vpravo (a podle používání hemisfér se pozná kreativně, nebo naopak racionálně uvažující člověk). Všechny myšlenkové procesy vyžadují zapojení celého mozku a vzájemnou spolupráci jeho různých částí. Ani jedna hemisféra nevykazuje převahu logiky nebo naopak kreativity.

Netopýři jsou slepí

Netopýři mají zrak velmi dobrý, zvlášť pokud mluvíme o vidění ve tmě. Nevidí sice barevně, ale to při nedostatku světla nevidí nikdo a navíc si při orientaci pomáhají echolokací. Takže ta okřídlená myš je na tom zrakově podstatně líp než my.

AddThis
0 comments

Kácíme modly

Zlo má jméno delfín

Máme je za roztomilá a inteligentní zvířata. No možná bychom si to ještě rozmysleli, pokud bychom o těchhle milých kytovcích věděli víc. Třebo to, že by nás nejradši zatáhli na otevřené moře a znásilnili…

Sporák

Rozviň zavináče

Chtělo by to něco k pivu, na chleba, něco do kysela, něco tradičního, ale přitom moderně, lehce a pěkně podaného. No tak přestaneme mudrovat, nebo tu za chvíli začneme mluvit o vychucení a o tom, že nás jídlo baví. Nic, dáme si pořádnou chlapskou klasiku z doby, kdy se o jídle planě nežvanilo. Salát z kyselých rybiček.

Podobné články: Zoom

2017 | 5 | Harddiskobolos

Tajné zákony, které řídí život, vesmír a vůbec

Asi každý, kdo se někdy začetl do sbírky Murphyho zákonů, si řekl „ježiš, to je úplně pravda tohleto“. Kromě legračních zákonů pana Murphyho a jeho kamarádů ale existují i zábavné zákony, na které přišly opravdové intelektuální kapacity. A myslely je úplně vážně.

2017 | 3 | e-Bitka

Svět vzhůru nohama

Během ročního cestování po Novém Zélandu si člověk všimne, že je tady leccos jinak. Kiwi není jen výraz pro ovoce a nelétavého ptáka, ale označují se tak i obyvatelé Země dlouhého bílého oblaku, jak se pacifickému souostroví říká v maorštině. Barbie není panenka. A ve světě hlavou dolů má prádlo dost času na pověšení.

2017 | 1 | PF 2007

Úžasný umělý úd

Ještě před pár lety jsme považovali za nejlepší protézu na světě umělou paži šíleného profesora Orfanika z Tajemného hradu v Karpatech. Během posledních několika let ale věda udělala slušný pokrok a nechává jeho dílo daleko za sebou.
COOKIES
Google+