Téma

Kulturák nedáme!

Kulturáky patří k českému městu stejně jako hospoda nebo hasičská zbrojnice. Přitom jsou tyhle baráky se sešlapaným parketem a vyšeptalou aparaturou doslova světovým unikátem. Navíc se tu formovala česká kultura i společenský život. Vždyť i komunistický klaun Miloš Jakeš pronesl svůj památný projev o kůlu v plotě v kulturním domě v Červeném Hrádku!
AddThis
  • Text: Natálie Veselá, Markéta Bajerová, Jan Studnička
  • Foto: Martin Studený
  • Foto: Michael Kratochvíl
  • Obrázky: Tereza Vašků, Kristína Šimková

 Kulturní domy jsou sice komunistický vynález, ale to neznamená, že by u nás před rokem 1948 neexistovala organizovaná kultura a místa, kde se provozovala. Naopak. Základy celé české kultury a společenského života stojí na činnosti spolků. Divadelní ochotníci, muzikanti nebo recitátoři se tehdy scházeli v sálech hospod, v měšťanských besedách a ve velkých městech se pro ně dokonce stavěly paláce (jeden z nejhezčích stojí na pražském Žofíně).

Od druhé poloviny 19. století se k nim přidávaly sokolovny a orlovny, národní, dělnické, lidové a besední domy. Za první republiky u nás snad neexistoval dospělý člověk, který by nebyl členem nějakého spolku. I dnes z programů kulturních center zjistíte, že to nejvíc žije tam, kde dávno před válkou bujel spolkový život.

Kulturu do každé vesnice…

Po komunistickém puči v únoru 1948 byl spolkový život sešněrován, znárodněné kulturní domy přešly pod správu národních výborů a kultura se dostala pod taktovku státu. Ten ji ale rozhodně nehodlal nechat ležet ladem. Komunistická kulturní politika velela, že je třeba pozdvihnout vesnici na kulturní úroveň měst a kultura musí být dostupná všem.

Uvědomělí občané budou za socialismu pracovat tak pilně, že jim za pár let dojde práce.

Soudruzi navíc věřili, že uvědomělí občané budou za socialismu pracovat tak pilně, že jim za pár let dojde práce. Počítali tedy s tím, že zbylý čas zaplní uměním a uvědomělou zábavou. K vytvoření takové kultury stačilo pár věcí. Kdokoliv chtěl vystupovat na veřejnosti, musel si svůj repertoár nechat schválit komisí. Aby centrální agentura měla prověřené umělce kde předvádět, bylo potřeba vybudovat stejně centralizovanou síť středisek. Zrodil se kulturák.

V roce 1965 už bylo v republice přes čtyři tisíce kulturních domů. Sem tam se ozval hlas, že by se možná mělo trochu přibrzdit a hlavně stavět trochu méně velkoryse. Pro představu – v roce 1976 vyšla studie navrhující omezovat kapacitu kulturních domů na poměr 80 míst k sezení na 1000 obyvatel. I podle tohoto návrhu volajícího po střídmosti by tedy každé pětitisícové městečko mělo mít k dispozici dům se sálem odpovídajícím kapacitou zhruba polovině Velkého sálu pražské Lucerny. 

05-Lesk_a_bida_kulturaku-Cilichili-Tema_Kulturak_nedame!-2A
…a nikdy jinak

Naddimenzovanost byla jednou z hlavních příčin, proč se po roce 1989 dostala spousta kulturních domů do problémů. Když po revoluci přestaly dostávat obří dotace z ministerstva kultury, ocitly se v situaci, kterou výstižně popsala Ludmila Kučerová ve studii Různé podoby místní kultury a její trendy. Píše, že „za socialismu se oficiální kultura pohybovala v nesvobodných mantinelech, ale v materiální jistotě. Dnes je svobodná, ale má mnoho existenčních starostí.“ I ty nejpopulárnější kulturáky, s přiměřenou velikostí a fungující ve městech s kultury­chtivými občany, si dnes na svůj provoz dokážou vydělat maximálně polovinu rozpočtu a zbytek musí dotovat město.

Pokud obec po megalomanském papalášovi zdědila zchátralý palác o velikosti menšího národního divadla, má prostě smůlu. Aby černou díru do rozpočtu nějak ucpala, musí se v sále pořádat burzy, výprodeje a předváděcí akce a kultura se omezuje na zaručené kasaštyky typu Duo Jamaha a Eva a Vašek.

Kulturáky v číslech

1959

rok, kdy vznikl zákon o stavbě kulturních domů



1055

kulturáků postaveno jen v letech 1958–1961



68 %

obcí má vlastní kulturní dům

Ale ačkoliv se po roce 1989 snažila spousta obcí reliktů centrálního kulturního plánování zbavit, dnes se je často snaží získat zpět. Z posledního sčítání kulturáků, které proběhlo v letech 2007–2010 ve třech tisícovkách obcí, vyplývá, že 68 % obcí má svůj vlastní. Ukázalo se totiž, že místo, kam se vejde pár stovek lidí, město prostě potřebuje. Kulturáky proto nezanikly a pravděpodobně se v nich budeme potkávat i dál. 

05-Lesk_a_bida_kulturaku-Cilichili-Tema_Kulturak_nedame!-6B
AddThis
0 comments

Téma

Co dělá kulturák kulturákem

Správný kulturák má mít obří schody, velkou halu a ještě pár detailů, aby bylo všechno, jak má být.

Téma

Jak to šlape v kulturácích

Zavolali jsme do pár kulturních domů po celé republice a zeptali se, co má u nich úspěch a čeho se třeba bojí.

Podobné články: Téma

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Čeká nás robotopie

Vzestup myslících strojů bude buď nejlepší, nebo nejhorší věc, která se lidstvu přihodí, říká Stephen Hawking.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Budou roboti makat za nás?

Kdybyste se měli rozhodnout, jestli zaměstnáte člověka, nebo na jeho místo posadíte robota, kterou možnost byste zvolili? Robota, že ano? Nebojte, v roli zrádců lidské rasy nejste sami. S výhodami zaměstnávání robotů se totiž dá těžko polemizovat. Pracují přesně, rychle, nechodí na záchod ani na cigáro a neotravují s dovolenou.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Nové verze zábavy

Víc než polovina mileniálů se v průzkumech vyjádřila, že před televizí dává přednost YouTube. Kromě kanálů se přitom mění i samotná zábava. V budoucnosti ji budou mít v rukách a hlavách sami uživatelé. Budou její součástí, budou ji v reálném čase ovlivňovat, vstupovat do ní a prožívat ji všemi smysly. Roboti nám dají čas zábavu si užít, a ještě ji sami připraví.
COOKIES
Google+