Téma

Čeká nás robotopie

Vzestup myslících strojů bude buď nejlepší, nebo nejhorší věc, která se lidstvu přihodí, říká Stephen Hawking.
AddThis

Elon Musk, šéf Tesly, SpaceX a dalších sci-fi projektů, se už dlouho zasazuje o to, abychom začali vývoj umělé inteligence regulovat. „Připadá mi, že volám na poplach, ale dokud po ulicích nebudou chodit roboti a zabíjet lidi, tak se nic nestane,“ řekl. K Muskovým obavám se leckdo staví skepticky, mezi nejhlasitější oponenty patří Mark Zuckerberg. Ten Muska označil za sýčka a prohlásil, že podle něj je opravdová umělá inteligence v podstatě nemožná. Na to, jestli má pravdu Mark, nebo Elon, si budeme muset počkat. Už dnes je ale jisté, že do pár let let roboti nahradí ohromné množství profesí.

Učíme roboty učit se

Roboti se dělí do tří kategorií. V první jsou stroje, které vykonávají úkony, jež jim předepisují programy. Tyhle mašiny budou vždycky omezené tím, co jim jejich programátoři vloží do paměti. O stupínek výš stojí roboti používající tzv. Machine Learning. Ti jsou schopni sami sebe vzdělávat. První pokus provedl Arthur Samuel v roce 1956, když naučil počítač hrát dámu. Místo aby psal program, který by popisoval všechny reakce na všechny variace hry, vložil do počítače jednoduché instrukce k pravidlům, nechal ho hrát proti sobě samému a učit se z chyb. O šest let později byl jeho program neporazitelný a jeho potomci jsou všude kolem nás – třeba Google se učí z našeho vyhledávání a nabízí nám lepší výsledky, Facebook navrhuje přátele, e-mailová schránka rozpoznává spamy. Jakkoliv jsou to složité mašinky, nedá se říct, že jsou inteligentní. Nedokážou fungovat v proměnných podmínkách – třeba řídit auto. Na něco takového je třeba Deep Learning. Při něm musí počítač fungovat jako lidský mozek. Aktivně vytváří sítě propojených „neuronů“, které zkoumají problém napříč všemi souvislostmi, testují jejich správnost, propojují osvědčené a opouštějí ty, které nikam nevedou. Je to proces tak náročný, že se jím programátoři odmítali zabývat. Počítačům prostě chyběla výpočetní kapacita. Až do nedávna.

Průlom na poli Deep Learningu zaznamenal před pěti lety Google. Andrew Ng a jeho kolegové propojili 16 000 procesorů do sítě schopné zpracovávat obrovské množství dat a učit se z nich. První „myslící“ software sice dokazoval svou inteligenci tím, že v YouTube videích vyhledával kočky, ale další generace jsou už jinde. Potomci Ngova algoritmu dokážou řídit dopravu, sepisovat pojistné smlouvy, překládat v reálném čase lidskou řeč, diagnostikovat nemoci a psát novinové články. Vážně. To vše se děje už teď. A plyne z toho otázka, kterou si zatím kladli jen sci-fi spisovatelé. V čem všem nahradí roboti člověka?

Zapomeňte na robokalypsu

Toho, že nás roboti nahradí ve všem, se bát nemusíme. Důvod vystihl Hans Moravec z Rakouska. Tvrdí, že stroje jsou sice skvělé, když jde o rychlost a přesnost, ale žalostně nešikovné tam, kde je třeba intuice, vnímavost a koordinace smyslů a pohybů.Pokud budete chtít porazit mistra světa v šachu, svěřte to robotovi. Ale když musíte po hře uklidit šachovnici a figurky zpátky do krabice, zvládne to daleko lépe dvouleté dítě. Buďme tedy v klidu a vzhlížejme do budoucnosti místo obav s nadějí. A s otázkou, čím vyplníme tu spoustu volného času, která nám spadne do klína, až roboti přeberou všechnu nudnou rachotu. 

AddThis
0 comments

Téma

Projekt robot

Henrich Kimerling, Friends. Project David, 2007. Ve své diplomce na VŠVU v Bratislavě vyměnil Henrich Kimerling sama sebe ve photoshopu na různých fotkách a nahradil se fiktivním robotem od firmy Sony. Na tomto obrázku je se svými bývalými spolužáky. Obrázek se dostal do celého světa díky internetové povídce Antran o malém robotovi. (Děkujeme Petru Bonekovi za to, že nám pomohl najít autora téhle montáže, do které jsme se zamilovali a zaboha nemohli zjistit, odkud pochází.)

Téma

Nové verze zábavy

Víc než polovina mileniálů se v průzkumech vyjádřila, že před televizí dává přednost YouTube. Kromě kanálů se přitom mění i samotná zábava. V budoucnosti ji budou mít v rukách a hlavách sami uživatelé. Budou její součástí, budou ji v reálném čase ovlivňovat, vstupovat do ní a prožívat ji všemi smysly. Roboti nám dají čas zábavu si užít, a ještě ji sami připraví.

Podobné články: Téma

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Kdo chce hasit, musí hořet

Finové chodí do sauny, Američané na baseball a Berlíňané na techno. Češi a Moravané tráví volný čas motáním hadic, běháním v nehořlavém obleku a zachraňováním dvou- a čtyřnohých bližních. Naší nejpočetnější zájmovou organizací jsou dobrovolní hasiči.

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Mistrovství světa v mávání s hadicí

Hasiči spolu během přípravy soutěžili odjakživa. Hasičský sport s mezinárodně platnými pravidly k nám ale přišel až v roce 1967. Založil ho bývalý náčelník Pavel Stoklásek, inspiraci si dovezl ze služební cesty po SSSR. Soutěží se ve čtyřech disciplínách. Návod na ně zní takhle:

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Zákupští bývali vždycky nejlepší

První dobrovolný hasičský sbor u nás a jeden z prvních v Evropě vznikl roku 1850 v Zákupech. Když jsme se vypravili do města s nejstarším hasičským sborem, tak jsme rovnou vyzpovídali jeho nejstaršího člena, místní hasičskou legendu Františka Vomáčku.
Google+