Čumenda

NEVIDITELNÍ

Jestli je něco opravdu na hraně, tak fotograf, který nakráčí do slumu v jedné z nejchudších periferií na světě a začne místní chudáky fotit stejně jako modelky do lesklého časopisu o módě. Má to být ironie? Nebo to naopak přiláká pozornost veřejnosti a otevře jí oči v tom, jak to na vyloučených místech v rozvojových zemích vypadá? Třiatřicetiletý fotograf Hadi Uddin z Bengálska dennodenní realitu upracovaných a extrémně chudých lidí žijících v bangladéšském hlavním městě Dháka zná. Jeho originální a syrová série z městské části Rayer Bazaar se jmenuje Here, For Now. „Chci, aby lidé viděli, že i přes chudobu a nevyhovující podmínky vzývají místní obyvatelé život, žijí naplno a jsou to zajímavé různorodé osobnosti,“ vysvětluje Uddin.

„Ve všem tom hluku a vzruchu se vytvořily různé komunity lidí – většinou málo placených sezónních dělníků, díky jejichž těžké práci se Dháka rozrůstá. Jenže tu žijí ilegálně a jejich zázemí začínají zabírat developeři,“ říká Uddin, který v době, kdy série vznikala, trávil část dne focením módy, zatímco po večerech zachycoval realitu Rayer Bazaaru. Svůj fotografický styl v naprosto odlišných prostředích nezměnil. „Portréty jsem zachycoval úplně stejně, používal jsem i stejná světla. Podvědomě jsem k tomu přistupoval bez rozdílu,“ dodává autor působivé série.

 

AddThis

Hadi Uddin

Hadi Uddin

AddThis
0 comments

Téma

Kam to dotáhli

Jesse Ventura to v USA dotáhl na guvernéra Minnesoty, Arnold na guvernéra Kalifornie a Ronald Reagan k tomu přihodil roli prezidenta. U nás ale máme taky herce velkých rolí.

Pokec

Jak přežít digitální věk s mozkem pračlověka

Šestnáct let byla expertkou na analýzu DNA v Kriminalistickém ústavu. Dnes šíří forenzní genetička Halina Šimková „evangelium podle Bayese“, způsob myšlení, který při důležitém rozhodování zabraňuje podlehnout dávným instinktům. V době kamenné díky nim lidé přežili, ve 21. století ale naopak umírají nebo sedí nevinně ve vězení. To když se na „intuici“ (nevědomě) spolehnou lékaři či soudci.

Podobné články: Čumenda

2018 | 1 | Spolubydlící

STRACH, kam se podíváš

Prádelny, bary, obchody, kavárny, obýváky – svítící televizní obrazovky se zprávami plnými nemocí, terorismu a válek najdete ve Spojených státech doslova na každém kroku. Jakou silou vlastně znepokojivé zprávy působí na lidské podvědomí? Žijí Američané v úzkosti, které nelze uniknout? Stírá kabelovka hranice mezi tím, co je imigrace, co terorismus a co třeba epidemie eboly? Tyhle otázky si položil fotograf Michael P. Amato ve své sérii Fear Culture, USA. Podle něj média vyzdvihují znepokojivé novinky a zahlcují jimi své diváky v rutinním prostředí, ať už jde o vlastní domov, nebo veřejně navštěvovaná místa. Neustále tak zasahují každodenní život lidí skrze zdánlivě neškodnou obrazovku. Podvědomě ovlivňují naše názory a rozhodnutí, což ale za „neškodné“ rozhodně považovat nemůžeme.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Osamělí obři

Majestátní velikáni, kteří měli měnit svět, sloužit pokroku a lepším zítřkům, teď už jen odolávají času a živlům. Jsou to opuštěné technické stavby v dnešním Kazachstánu, Rusku a Bulharsku. Zachytil je fotograf Danila Tkačenko v sérii Restricted Areas. „Spousta těch míst dřív bývala tajných, některá se neobjevovala ani na mapách. Jsou to symboly dokonalé technokratické budoucnosti, která ovšem nikdy nenastala,“ vysvětluje Tkačenko. Každý pokrok jednou přestane být pokrokem. A je zajímavé, co po něm zůstane...

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když jsou školačky kluci

Fotograf David Váňa jel do Tokia fotit lidi. Vstával, když bylo v Japonsku pět ráno, a chytal je ve čtvrtích Akihabara a Harajuku. Jenže japonské školačky v ujetém oblečení už viděl každý. Takže tady máte kluky. A ti jsou možná ještě zajímavější.
COOKIES
Google+