Petr Nárožný o taktice námořních bitev
Piráti se dříve věšeli na ráhno. Ale dnes? Posádky obchodních lodí nesmějí být ze zákona ozbrojené – přitom kdyby měly jednu pancéřovou pěst ze druhé světové války a viděly by, že k nim jedou piráti, tak tu pancéřovku odpálí a mají pokoj.
Pavel Kříž o důslednosti
Nelze říct, já budu jenom dávat almužny chudým, ale nebudu řezat hlavy. Když je potřeba, musíte dělat obojí.
Jiří Krampol o výživě
Když se budeš cpát u strejdy týden na zabijačce, tak přibereš tři kila, ale pak se vrátíš do Prahy, řekneš si, že jsi ztloustnul, a za pár dnů máš ta kila dole. Jenže u těch různých hranolků, které jsou patřičně okořeněné, se ti to koření usazuje a pak z toho vznikají ti mastodonti.
Kateřina Brožová o cestování v čase
Postupem času jsem se prostě dostala k nějakým věcem, o kterých se hrozně těžko mluví. To cestování v čase je třeba záležitost, která se opravdu podaří jenom velmi velmi zasvěceným lidem, a to nevím, jestli se mi někdy podaří.
Vica Kerekes o nápravě věcí lidských
Velmi mě baví psychologie a jak funguje naše duše. Ve svém příštím životě bych si chtěla jen povídat s lidmi a vymyslet s nimi řešení, které by vylepšilo život nás všech.
Jaroslav Dušek o souznění s vesmírem a ideálním kandidátovi na papeže
Já jsem si udělala takovej dámskej klub, dá se tam i bydlet a chci tam vykládat karty, chci tam dělat, protože já vykládám karty. Musím říct, že mi to docela jako jde a že se v tom chci teda ještě víc, tak vzdělávám se samozřejmě, dělám tarot a to, ale vykládám mariášky, chodila jsem do takovýho ezoterickýho učiliště k jedný paní Malíkový. Ona byla Romka a vyučovala výklad karet a zároveň taky výklad z ruky a vůbec tímhletím se zabejvala. Měla takovou školu a já jsem teda tuhle školu absolvovala, mám teda i vysvědčení a diplom z toho.
Ondřej Vetchý o významu herectví
Herectví je pro mě cestou a prostředkem k tomu, když třeba zavolám někomu kvůli věci, kterou chci spoluovlivnit, tak se mnou bude mluvit. Kdybych byl no name, tak se mnou mluvit nebude. V tomto shledávám největší význam své profese.
Ljuba Krbová o nepopulárních problémech
Ulice si vážím, protože se v ní neřeší jen kdo s kým, ale i jiné nepopulární problémy, které patří k životu.
Berenika Kohoutová o prevenci nemocí
Ráda jím zdravě, ale když je zima, tak si radši dám knedlík než nějakou vokurku.
Uršula Kluková o věcech mezi nebem a zemí
Já jsem si udělala takovej dámskej klub, dá se tam i bydlet a chci tam vykládat karty, chci tam dělat, protože já vykládám karty. Musím říct, že mi to docela jako jde a že se v tom chci teda ještě víc, tak vzdělávám se samozřejmě, dělám tarot a to, ale vykládám mariášky, chodila jsem do takovýho ezoterickýho učiliště k jedný paní Malíkový. Ona byla Romka a vyučovala výklad karet a zároveň taky výklad z ruky a vůbec tímhletím se zabejvala. Měla takovou školu a já jsem teda tuhle školu absolvovala, mám teda i vysvědčení a diplom z toho.
Maruška Doležalová o time managementu
Někdy se taky stane, že člověk má volno, když ostatní jsou v práci, i když je vlastně zaměstnanej. Na druhou stranu k tomu taky patří někdy to volno naopak nemít vůbec…
Ivana Uhlířová o prostoru k přemýšlení
Pro mě vlastně divadlo není vůbec důležité. Jen jsem se v něm ocitla. Přemýšlela bych úplně stejně, kdybych třeba dělala knedlíky. Všude je spousta prostoru přemýšlet.
Michal Dlouhý o výhodách zrcadlení
Mám oči upřené pořád dopředu a kvůli dcerám i do zpětného zrcátka, abych na ně viděl a nemusel se otáčet.
Tereza Kostková o dopadu urbanismu na lidskou duši
Velká města, aglomerace a civilizace jako takové, aniž bychom si to uvědomovali, rozkládají lidskou duši. Vzdalují nás od podstaty. Odcizují a zpovrchňují, takže vnímavý člověk citlivý k sobě chápe, že by měl mít kus své půdy, kus svého soukromí a být tak i blíž přírodě. Chápu, že v jistém věku to tak je, a nevylučuju, že to jednou udělám.
Martha Issová o důležitosti saponátů pro lidské zdraví
Fascinují mě věci, kterými mě před pár lety absolutně nenapadlo se zabývat, jsem schopna hodinu sedět v koupelně na zemi u lavoru a míchat lektvary ze šampónů, pudrů, mýdel, což je pro člověka vždycky dobré.
Tereza Kostková o dopadu urbanismu na lidskou duši
Velká města, aglomerace a civilizace jako takové, aniž bychom si to uvědomovali, rozkládají lidskou duši. Vzdalují nás od podstaty. Odcizují a zpovrchňují, takže vnímavý člověk citlivý k sobě chápe, že by měl mít kus své půdy, kus svého soukromí a být tak i blíž přírodě. Chápu, že v jistém věku to tak je, a nevylučuju, že to jednou udělám.
Martha Issová o důležitosti saponátů pro lidské zdraví
Fascinují mě věci, kterými mě před pár lety absolutně nenapadlo se zabývat, jsem schopna hodinu sedět v koupelně na zemi u lavoru a míchat lektvary ze šampónů, pudrů, mýdel, což je pro člověka vždycky dobré.
Kryštof Hádek o kulturní převaze Českého království nad Irskem
Když v Irsku ještě pomalu neznali ani brambory, tak my už jsme tu měli Pražský hrad a kanalizaci.
Daniel Landa o praktické aplikaci čarování
Klientům říkám: pojďme si to udělat zajímavé, pojďme čarovat. Neboli čárovat. Buďte čarodějové a hleďte, aby se vám ta čára děla. Na té čáře leží pevné body, které vás k vašemu cíli dovedou.
Ivan Vyskočil o pokroku v hromadné dopravě
Dnešní vozový park společnosti BusLine je velmi moderní a bezpečný, takže to samozřejmě řidičům práci ulehčuje a hlavně se cestující cítí bezpečně a pohodlně. To já ještě pamatuji i staré Pragovky a Škodovky RTO, dneska je to luxus.
Lucie Trmíková o využitelnosti jinak zbytečných předmětů
Televize mi přijde zbytečná. Používáme ji maximálně jako bednu, kde pouštíme filmy.
Pavel Nový o distribuci tepla v organismu
Termoregulátor lidského těla je hlavně v nohách, je třeba chodit v kraťasech.
Vlastina Svátková o životních ambicích
Představy, jak to jednou bude, jsou jedna velká iluze, protože většinou to, co hrozně chceme a dostaneme to, tak zjistíme, že to není úplně to, co jsme chtěli, a že možná je lepší to nechat tak, ať to jako plyne.
