Téma

Dojemně přehnaná show

Češi své herce milují a vztahu s nimi věnují nebývalé úsilí.
AddThis

Čas od času se někdo v redakci velkých novin nudí, a když už neví, čím by zaplácnul půlstranu, tak s železnou pravidelností sáhne k osvědčenému tématu „průzkum veřejného mínění o čemkoliv“. Z jednoho takového všeříkajícího průzkumu se například můžeme dozvědět, že 32 % Čechů dává při vytváření postojů přednost názorům „obyčejných lidí“ před názory odborníků, kterým důvěřuje pouhých 27 %. Komu věří zbývajících 41 % názoruchtivých občanů, se z průzkumu nedozvíte, ale my vám to klidně prozradíme. Věří hercům.

Zatímco jiné národy staví katedrály, my jsme si postavili divadlo a z divadelní hry pochází i naše hymna.

Češi své herce milují a vztahu s nimi věnují nebývalé úsilí. Popravdě řečeno se nám ale nikdo nemůže divit. Herci totiž u nás byli vždycky něco víc než lidé, co se živí předstíráním, že jsou někdo jiný. Herec býval zachránce jazyka, nositel české kultury, vzdělanec, který na venkov s károu Tylovou přivážel české knihy a zprávy z matičky Prahy (nebo nám to tak aspoň velmi úspěšně namluvil Alois Jirásek). Zatímco jiné národy staví katedrály, my jsme si postavili divadlo a z divadelní hry pochází i naše hymna. Když už herci nemuseli bojovat o přežití našeho národa, staly se z nich popkulturní ikony, k jejichž společenskému angažmá vzhlížel celý národ stejně nadšeně, jako se chechtal fórům Vlasty Buriana a tleskal břeskně brilantním forbínám Voskovce a Wericha. Když nás obsazovali sousedé ze západu a východu, byl Barrandov stejně strategickou veličinou jako Poldovka či kladenské ocelárny.

11_17-2017_cilichilli-Herci-lide-mnoha-tvari-Tema_2B
 
Je potřeba připomenout, že herci samotní se roli hybatelů nijak nebrání. Ba naopak. Vezměte si namátkou jakoukoliv zásadní událost našich dějin a můžete se spolehnout, že se kolem motal nějaký herec. Když se zrovna nic zásadního neděje, nezahálí a vše alespoň zpovzdálí komentují, aby se mohli v pravou chvíli do dění vložit. Jak jsou naši herci pilní komentátoři, hezky ilustruje žebříček nejvlivnějších intelektuálů české společnosti, který letos na jaře sestavil intelektuální časopis Literární noviny. Ve spolupráci s agenturou Newton Media prošli hlavní česká média a vycucali z nich jména nejčastěji citovaných osobností, u kterých se dá předpokládat, že svou publicitou ovlivňují naši společnost. Kromě kardinála Duky, Tomáše Halíka, ombudsmanky Anny Šabatové a Jaromíra Nohavici jsou v první desítce samí herci. Než začnete protestovat, tak ano, víme, že Jiří Menzel a Miloš Forman jsou režiséři, ale oba jsou taky herci, a navíc si ve filmu zahrál i Jarek, takže ha ha, pravdu máme my. 
Ti z nás, které nezajímá politika a intelektuálové jsou jim ukradení, zoufat nemusí. Herci jsou tvorové od přírody tvořiví a plodů jejich činnosti je tolik, že se dostane na každého. Vystupují v televizích, dávají rozhovory o čemkoliv, píšou knihy, vaří, radí s okopáváním zahrádky i léčbou hexenšusu, a kdo nic jiného neumí, tak aspoň zpívá. A ačkoliv se jejich knihy často nedají číst, ne všichni jsou dobří kuchaři, rady na loupání v zádech mnohdy nefungují, stejně jim to pořád baštíme. 
Jedna z teorií o fungování společnosti tvrdí, že společnost vytváří role, do kterých pak obsazuje lidi a očekává od nich, že je budou plnit. Zakladatel české sociologie Eduard Urbánek to charakterizoval slovy „Člověk nemá role, role mají člověka“ a jeho kolega Erving Goffman ještě lapidárněji: „Všichni hrajeme divadlo.“ Dává to smysl. Co vlastně očekáváme třeba od hudebníků, politiků, intelektuálů? Překvapivě ne muzikantskou genialitu, schopnost kvalifikovaně rozhodovat o nejlepším směřování naší společnosti nebo inteligentní rozbor dění kolem nás. V daleko větší oblibě budeme mít někoho, kdo bude hezky vypadat na pódiu, umět kultivovaně mluvit o čemkoliv a být vtipný v Show Jana Krause. Kdo má schopnosti takovou roli ztvárnit lépe než herec? 
Asi není potřeba panikařit, protože na rozdíl od jiných států jsme si ještě herce nezvolili za prezidenta – i když to může být jen tím, že Zdeněk Svěrák to odmítá a Marek Eben se ještě nevyjádřil. A pokud budeme chtít být fér, tak spousta herců zvládá své civilní role dobře. Jen bychom si měli dát pozor, abychom nezapomněli na to, že každý herec by měl být zodpovědný nejen za to, jak hezky svou roli hraje, ale taky za to, co v ní napáchá. Jinak by nám ze světa mohla zbýt dojemně pitomá šou. 
11_17-2017_cilichilli-Herci-lide-mnoha-tvari-Tema_3B
 
AddThis
0 comments

Rozjezd

Rozjezd

Opět vám přinášíme zprávy srovnatelné s BBC News neboo CNN.

Téma

Automaty na moudra

Když se herce na cokoliv zeptáte, on vám na cokoliv odpoví.

Podobné články: Téma

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Kdo nerýpe, není Čech

Když byl v Parlamentu České republiky v roce 2001 projednáván „zahrádkářský zákon“, vystoupil v rozpravě Jiří Payne a zavzpomínal, jak provázel po republice návštěvu z USA a cestou projížděli kolem zahrádkářské kolonie. Hosta to zaujalo a ptal se, zda u nás mnoho lidí žije v takových slumech. Nedovedl prý pochopit, že pidipozemky se sflikovanými boudami nejsou sídliště živořících chuďasů, ale výsledek národní posedlosti stěhovat se o víkendech do zahrádkářských kolonií, rýpat se v zemi a na pěti čtverečních metrech pěstovat zeleninu.

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Osobní ráj na dvaceti metrech čtverečních

David Macháč si zahrádky a zahrádkáře zvolil za téma svých fotografií náhodou. Nakonec se z jednorázového cyklu stalo dlouhodobé téma, které mu vloni vyneslo nominaci na Czech Press Photo.

2018 | 4 | Vypěstuj si ráj

Druhy zahrádkářů

Zahrádka je obrazem duše svého majitele, a protože je každý zahrádkář unikát, nenajdete dvě stejné ani v té největší kolonii. Pár základních druhů zahrádek a zahrádkářů se ale vysledovat dá.
COOKIES
Google+