Téma

Jak e-vyhrát v e-bitce

Na příštích stránkách si řekneme, jak v internetové diskusi roznést soupeře na kopytech, rozšlapat ho na kaši a zadupat do země. Předtím ale musíme zjistit, proč do facebookových a komentářových válek vůbec vstupujeme. Co nás na tom tak láká?
AddThis
  • Text: Jiří Holubec, Štefan Švec, čtenáři facebookového profilu ČILICHILI

Anonymita

Anonymitu internetu označují jako jednu z hlavních příčin vyhrocenosti diskusí snad všichni výzkumníci. Jedním z prvních byl psycholog John Suler, který také pojmenoval stav, kdy v nás anonymita spouští agresi a zbavuje nás sebekontroly. Takzvaný „online disinhibiční efekt“ potvrdil i nedávný výzkum jazykovědců z univerzity v Houstonu. Tým profesora Arthura Santany studoval na diskusních fórech velkých zpravodajských webů LA Times, Wall Street Journal, Houston Chronicle a USA Today chování a aktivity běžných uživatelů i evidentních trollů. Jedním ze závěrů studie je, že existuje rozdíl v diskusi mezi lidmi s reálnou a anonymní (nebo falešnou) identitou. Zatímco u neanonymních diskusí se chovalo agresivně jen asi 30 % uživatelů, u anonymních diskusí to byla víc než polovina. 

Touha po zakázaném, nebo aspoň po náhradě

Ve skutečném životě zatím není zvykem začít se hned po setkání urážet a mlátit klackem po hlavě. Přiznejme si ale, že na něco takového má každý z nás občas hroznou chuť. Místem, kde si takové nahromaděné touhy vybíjíme, je právě internet. Michal Rybka, který se chováním uživatelů internetu dlouhodobě zabývá, napsal pro portál Psychologie dnes: „Pokud jste člověk, kterému stačí svého nepřítele zničit jenom nějakým symbolickým aktem, pak vám bude stačit i symbolická realizace vašeho snu. Řadě lidí to tak vyhovuje.“ 

Média

Rozsáhlá studie z roku 2012 uveřejněná v časopise Scientific American jmenuje jako jeden z významných faktorů posun ve fungování médií. Především důraz na negativní zprávy, reality show a vyhrocené pořady typu Talk show Jerryho Springera, kde se kromě hysterického ječení a vzájemného urážení v podstatě nic jiného neděje. 

Výchova

Dr. Matthew Bambling tvrdí, že k vyhrocenosti diskusí výrazně přispívá i dnešní výchova, která upřednostňuje schopnost obhájit vlastní názory před znalostí faktů. U nejschopnějších diskutérů pak odhaluje tendenci předpokládat, že jejich názor je důležitější než méněcenné názory ostatních (a tím pádem že jsou méněcenní i ostatní diskutující). Pokud je náš protivník v diskusi méněcenný, nemáme důvod mu to nedat pořádně najevo.

Backfire Effect

Jeden z nejdůležitějších faktorů je zasutý hluboko v našem podvědomí. Takzvaný „backfire effect“ způsobuje, že informace, se kterými nesouhlasíme, zvažujeme a rozebíráme je daleko déle než ty, které náš názor potvrzují. Jediná negativní poznámka v nás tak zůstává daleko déle než sto pozitivních. Psychologové, například Jason Reifler z Michiganské univerzity, to vysvětlují jako důsledek lidské evoluce. Našim předkům se totiž zvýšené vnímání negativních stimulů rozhodně vyplácelo. V jejich případě šlo o to, že zbystřili, pokud se v jejich okolí ozvalo vrčení medvěda. Nás na životě už ohrožuje máloco, a proto jsme si tuto vlastnost převedli do situací, kdy se v ohrožení ocitá naše přesvědčení. 

AddThis
0 comments

Téma

Zeptali jsme se, jak vyhrát na internetu, lidí na internetu.

Jak tedy opravdu vyhrát debatu na internetu? Zeptali jsme se těch nejpovolanějších - čtenářů našeho facebookového profilu. A měli co říct...

Téma

How to vyhrát na internetu

Kdo se pohybuje v prostředí opravdových webových diskusí, ten ví, že lidi, co se drží argumentů a logiky, by v nich nevydrželi ani tři příspěvky. Pravidla virtuální džungle zní úplně jinak.

Podobné články: Téma

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Kdo chce hasit, musí hořet

Finové chodí do sauny, Američané na baseball a Berlíňané na techno. Češi a Moravané tráví volný čas motáním hadic, běháním v nehořlavém obleku a zachraňováním dvou- a čtyřnohých bližních. Naší nejpočetnější zájmovou organizací jsou dobrovolní hasiči.

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Mistrovství světa v mávání s hadicí

Hasiči spolu během přípravy soutěžili odjakživa. Hasičský sport s mezinárodně platnými pravidly k nám ale přišel až v roce 1967. Založil ho bývalý náčelník Pavel Stoklásek, inspiraci si dovezl ze služební cesty po SSSR. Soutěží se ve čtyřech disciplínách. Návod na ně zní takhle:

2018 | 6 | Kdo chce hasit, musí hořet

Zákupští bývali vždycky nejlepší

První dobrovolný hasičský sbor u nás a jeden z prvních v Evropě vznikl roku 1850 v Zákupech. Když jsme se vypravili do města s nejstarším hasičským sborem, tak jsme rovnou vyzpovídali jeho nejstaršího člena, místní hasičskou legendu Františka Vomáčku.
Google+