Čumenda

Motorkáříčci

Sice mají na předloktích vytetováno Born To Ride a toho hesla se drží pevně jako řídítek svých strojů, ale představám motorkářů, tak jak si je vybavujeme, když se řekne třeba Hells Angels, úplně neodpovídají. Žádné kožené vesty, dlouhé vousy nebo helmy s rohy. Tohle jsou motorkáři městští. Neovládají bublající choppery, ale spíš bzučící skútry, čtyřkolky, endura nebo krosky. Prohánějí se na nich ulicemi Londýna. Poetiku jejich divokých jízd v ulicích zachytil fotograf Spencer Murphy v publikaci Urban Dirt Bikers.

AddThis
AddThis
0 comments

Téma

Strč hlavu mezi kolena

Příčin, proč se létání bojíme, je spousta. Od strachu z výšek přes klaustrofobii až po nepříjemné asociace pilně krmené médii, která se po létání vozí už od doby, co spadla vzducholoď Hindenburg.

Pokec

Budeme jen mozky v nálevu?

Díky jeho nástrojům udělalo Disney Studio z klasického Lvího krále 3D film. Daniel Sýkora, programátor s duší výtvarníka, píše algoritmy, které mají do animáků vrátit ruční práci. Bez úmorné dřiny. Teď ohromil svět počítačové grafiky videem rozhýbaných obličejů, které na sebe berou podobu jakékoliv fotky, sochy nebo obrazu. Z umělé inteligence má ale trochu strach.

Podobné články: Čumenda

2018 | 1 | Spolubydlící

STRACH, kam se podíváš

Prádelny, bary, obchody, kavárny, obýváky – svítící televizní obrazovky se zprávami plnými nemocí, terorismu a válek najdete ve Spojených státech doslova na každém kroku. Jakou silou vlastně znepokojivé zprávy působí na lidské podvědomí? Žijí Američané v úzkosti, které nelze uniknout? Stírá kabelovka hranice mezi tím, co je imigrace, co terorismus a co třeba epidemie eboly? Tyhle otázky si položil fotograf Michael P. Amato ve své sérii Fear Culture, USA. Podle něj média vyzdvihují znepokojivé novinky a zahlcují jimi své diváky v rutinním prostředí, ať už jde o vlastní domov, nebo veřejně navštěvovaná místa. Neustále tak zasahují každodenní život lidí skrze zdánlivě neškodnou obrazovku. Podvědomě ovlivňují naše názory a rozhodnutí, což ale za „neškodné“ rozhodně považovat nemůžeme.

2017 | 11 | Hééérci, lidé mnoha tváří

NEVIDITELNÍ

Jestli je něco opravdu na hraně, tak fotograf, který nakráčí do slumu v jedné z nejchudších periferií na světě a začne místní chudáky fotit stejně jako modelky do lesklého časopisu o módě. Má to být ironie? Nebo to naopak přiláká pozornost veřejnosti a otevře jí oči v tom, jak to na vyloučených místech v rozvojových zemích vypadá? Třiatřicetiletý fotograf Hadi Uddin z Bengálska dennodenní realitu upracovaných a extrémně chudých lidí žijících v bangladéšském hlavním městě Dháka zná. Jeho originální a syrová série z městské části Rayer Bazaar se jmenuje Here, For Now. „Chci, aby lidé viděli, že i přes chudobu a nevyhovující podmínky vzývají místní obyvatelé život, žijí naplno a jsou to zajímavé různorodé osobnosti,“ vysvětluje Uddin.

2017 | 10 | Úžasná robobudoucnost

Osamělí obři

Majestátní velikáni, kteří měli měnit svět, sloužit pokroku a lepším zítřkům, teď už jen odolávají času a živlům. Jsou to opuštěné technické stavby v dnešním Kazachstánu, Rusku a Bulharsku. Zachytil je fotograf Danila Tkačenko v sérii Restricted Areas. „Spousta těch míst dřív bývala tajných, některá se neobjevovala ani na mapách. Jsou to symboly dokonalé technokratické budoucnosti, která ovšem nikdy nenastala,“ vysvětluje Tkačenko. Každý pokrok jednou přestane být pokrokem. A je zajímavé, co po něm zůstane...
COOKIES
Google+