Téma

Co vám reálně hrozí

I když jsou dnešní letadla plná bezpečnostních fíčur a vychytávek, tak v nich stejně číhá nebezpečí. Často od věcí, na které byste si ani nevzpomněli.

AddThis
Jídlo v letadlech je sice málokdy nebezpečné, ale jen výjimečně je to něco, co byste si dali dobrovolně sami.

Jídlo v letadlech je sice málokdy nebezpečné, ale jen výjimečně je to něco, co byste si dali dobrovolně sami.

Nakažlivé nemoci

Uzavřené prostředí s recyklovaným vzduchem a nízkou vlhkostí, která vysušuje ochranné hleny ve sliznicích, je pro šíření různých breberek přímo ideální. Pravděpodobnost, že v letadle chytíte přinejmenším rýmu, je podle studie publikované v roce 2004 v časopise Journal of Environmental Health Research zhruba 100× vyšší než v běžných podmínkách. Když odhlédneme od osobních rizik, letecká doprava představuje obrovské riziko v potenciálním šíření světových pandemií. Profesor Dirk Brockmann z berlínské Humboldtovy univerzity nedávno zpracoval informace získané z šíření nemoci SARS (2003) a chřipky H1N1 (2009) a vytvořil model, tkterý s nepříjemnou názorností ukazuje, jak spolehlivě by se potenciální nákaza šířila. Díky nacpaným letištím a propojenosti letecké dopravy může jeden vironosič nakazit celý svět v řádu několika týdnů.

SYNDROM ECONOMY

Sedět hodiny v úzké sedačce s koleny napresovanými do opěradla před vámi je nejen nepříjemné, ale doslova životu nebezpečné. Tlak a dlouhá nehybnost spojená s dehydratací totiž může způsobit vznik krevních sraženin v hlubokých žilách hlavně dolních končetin. Pokud takový drobek doputuje do plic, může ucpat některou z plicních tepen a způsobit selhání krevního oběhu. O tomto riziku dlouhých letů se ví už dlouho. Časopis New England Journal of Medicine o nich publikoval článek už v padesátých letech a dnes, kdy se rozestupy mezi sedadly kvůli ekonomickým úsporám zmenšily a velikost pasažérů naopak zvětšila, jsou krevní sraženiny čím dál častější. Dokonce natolik, že se pro hlubokou žilní trombózu vžila přezdívka Syndrom ekonomické třídy. A pozor. Když se z letadla vypotácíte pouze se zdřevěnělými koleny, nemáte ještě vyhráno. Sraženiny se totiž mohou tvořit ještě po dobu zhruba 30 dnů. Kolik z nich přeroste do vážných zdravotních komplikací, se přesně neví, jedna malá studie publikovaná v časopise Lancet ale odhalila, že se sraženiny tvoří až u 1 % všech cestujících. Při celkovém počtu cestujících v řádu miliard je to na pováženou. 

poškození sluchu

Neustálý hluk v kabině letadla přestaneme po několika minutách vnímat, takže vás možná překvapí, jak velký randál vás vlastně obklopuje. Pro srovnání: při normální hlasité konverzaci slyšíte hluk o zhruba 60 dB, hlučná doprava generuje asi 80 dB a v klubu na vás útočí decibelů 100. V letadle se úroveň hluku liší – od přední části, kde naměříte asi 75 dB, po zadní sedadla, kde panuje hluk od 85 do 100 dB. Dlouhodobé vystavení takové úrovni hluku hraničí s rizikem trvalého poškození sluchu. Hygienické normy na pracovištích například zakazují hlukovou úroveň nad 55 dB, 70 dB je povoleno pouze na stavbách a v montážních halách, při hodnotách nad 88 dB je povinné používání ochranných pomůcek. Ty v letadle zastupují pouze sluchátka, která jsou spíš na škodu. Studie z roku 2009 publikovaná v časopise Perspectives on Audiology zjistila, že pasažéři mají ve zvyku nastavovat hlasitost ještě o 5 dB výše, aby z nich vůbec něco slyšeli.

Z přepravy obéznějších pasažérů se stává regulérní problém. Aerolinie se totiž snaží šetřit i na šířce míst.

Z přepravy obéznějších pasažérů se stává regulérní problém. Aerolinie se totiž snaží šetřit i na šířce míst.

5 decibelů ještě navíc k hluku letadla si musíte dát do sluchátek

Poté, co její manžel John 20. dubna 2012 za letu zkolaboval, musela převzít let jejich malého letadla osmdesátiletá Helen Collinsová. Johna později bohužel v nemocnici prohlásili za mrtvého, ale Helen dokázala přistát jen s naraženými zády.

Poté, co její manžel John 20. dubna 2012 za letu zkolaboval, musela převzít let jejich malého letadla osmdesátiletá Helen Collinsová. Johna později bohužel v nemocnici prohlásili za mrtvého, ale Helen dokázala přistát jen s naraženými zády.

Kosmické záření

Povinnost procházet na letišti různými skenery a rentgeny vyvolává obavy z nadměrného vystavení škodlivému záření. To je ovšem pouze zdánlivé, protože skenery i rentgeny pracují se zářením, jehož intenzita je srovnatelná zhruba s běžnou svítilnou. Daleko větší žahu dostane váš organismus po vystoupání do letové hladiny. Ve velkých výškách totiž vaše tělo doslova bombardují vysokoenergetické částice. Nejde sice o nějaké smrtící dávky, ale při dlouhém mezikontinentálním letu můžete absorbovat zhruba 45 µSv záření, což zhruba odpovídá rentgenu plic. Pro srovnání – v ČR se uvádí přirozená dávka záření z okolí zhruba 3 mSv za rok. Pro časté pasažéry a letecký personál to může znamenat vyšší riziko nádorových onemocnění.

 

Jet lag

Stejně jako záření ohrožuje hlavně posádku a pasažéry, kteří létají často a daleko. Za normálních okolností trvá několik dnů, než se vaše tělo srovná s faktem, že mu zažitý rytmus velí ulehnout, a venku se přitom lidi chystají obědvat. Pokud organismus budete takové zátěži vystavovat pravidelně, může se vám odměnit nechutenstvím, poruchami spánku, psychic­kými problémy, náhlými výkyvy nálad, zvýšeným rizikem srdečních a nádorových onemocnění. Stání ve frontách před bezpečnostními prohlídkami a palubní dieta je další zdroj stresu.

Když už dojde ke katastrofě, tak se stane během:

příjezdu na letiště     0 %


vzletu     16 %


počátečního stoupání    14 %


stoupání do letové hladiny    13 %


letu v letové hladině    16 %


klesání    4 %


začátku přistávacího manévru    12 %


závěrečné fáze přistávacího manévru     13 %


přistání    12 %

Mobilní telefony v letadlech nepředstavují reálné nebezpečí, ale jsou otravné. Představte si, že klesáte na přistání a posloucháte dvě stovky telefonů, které se snaží chytit signál. V tom randálu může pilot něco přeslechnout, a to už by mohl být problém. 

přiznání pilotů

Podle statistik i zkušeností hrozí letadlům největší riziko během vzletu a přistání. Se zvládnutím rizikového manévru dnes pilotům hodně pomáhá automatika a pomocí komunikace s naváděcími letištními zařízeními dokáže letadlo přistát i za velmi špatného počasí a minimální viditelnosti. Znamená to ale, že pokud vše funguje, jak má, a počasí aspoň trochu spolupracuje, tak by dokázal přistát i laik? 
Když se na tuto zásadní otázku zaměřil seriál MythBusters (Bořiči mýtů), šli na to jeho tvůrci hezky z gruntu. Zašli do NASA, pronajali si na to špičkový simulátor dopravního letadla a ve dvou pokusech testovali, jak by si dokázali poradit. Zjistili, že pokud by nezkušený člověk neměl k dispozici nápovědu ve vysílačce, nevěděl by ani, jak si sednout za knipl. Jakmile ale měl k dispozici nápovědu, dokázal kupodivu poměrně bezpečně přistát. To je ovšem televize. 

Během letu mezi Mexico City a Cancúnem si pilot společnosti Magnicharters pozval do kabiny populární místní zpěvačku Esmeraldu Ugalde a vyfotil si ji na své sedačce s řízením v ruce. S fotkou se pochlubil na Twitteru – a dostal padáka.

Během letu mezi Mexico City a Cancúnem si pilot společnosti Magnicharters pozval do kabiny populární místní zpěvačku Esmeraldu Ugalde a vyfotil si ji na své sedačce s řízením v ruce. S fotkou se pochlubil na Twitteru – a dostal padáka.

Jak je to ve skutečnosti?

Infarkt

V červnu 1985 dostal pilot vrtulové cessny infarkt a zemřel. Přistál pasažér, který absolvoval jednu lekci leteckého kurzu. 


Diabetický šok

V únoru 2002 upadl pilot jiné cessny do diabetického šoku a přistání se musela chopit pasažérka s 48 nalétanými hodinami. Neuměla sice přistát, ale bezpečně dosedla břichem letadla vedle ranveje. 


Psychický kolaps

V roce 2008 se do problémů dostal Boeing 767 Air Canada. Druhý pilot se psychicky zhroutil, musel být znehybněn a uveden do narkózy. Jeho místo převzal člen palubního personálu, který měl zkušenosti s navigací, a spolu s pilotem provedl nouzové přistání v Irsku.


Smrt

V roce 2009 musel amatérský pilot z Floridy převzít přistání po náhle zemřelém kapitánovi. Jediné, co v dvoumotorovém letadle dokázal ovládat, byla vysílačka, ale díky instruktáži z letiště nakonec zvládl přistát. 


Smrt

Steward se zkušeností s pilotáží vrtulového letadla převzal v roce 2010 místo druhého pilota American Airlines, který zemřel, a pomohl kapitánovi přistát s Boeingem 767 v Chicagu.


Migréna

Boeing 747 na cestě z New Yorku do Frankfurtu musel v roce 2012 provést nouzové přistání v Dublinu poté, co druhého pilota postihla silná migréna. Zaskočil za něj pasažér, který byl naštěstí sám pilot. 

AddThis
0 comments

Rozjezd

Rozjezd

Tady máte další várku naprosto zbytečných vymyšlených informací, které vám zalepí mozek.

Téma

Jak vybrat sedadlo

Ještě než se vrhnete na sedačky, je dobré vědět, že existuje ideální doba k nákupu letenky. Vyhledávač levných letenek CheapAir si dal tu práci, že zanalyzoval vývoj cen u skoro tří milionů letů a zjistil, že nejlevněji se letenky prodávají 54 dní před startem. No a když už je budete kupovat takhle hezky s předstihem, tak si můžete rovnou vybrat nejlepší místo. Podle toho, co chcete nejvíc.

Podobné články: Téma

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Rodiče, k tabuli!

Ještě celkem nedávno panoval mezi rodinou a školou hezky zavedený vztah založený na pravidle „pan učitel má vždycky pravdu, tak si nestěžuj, nebo ti ještě jednu přidám“. Dnes je, zdá se, všechno úplně jinak.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Když vidím Cestu do hlubin študákovy duše, tak těm kantorům skoro závidím

Radomíra Divíšková má s učitelskou a ředitelskou rolí dlouhou zkušenost, a tím pádem i přehled o tom, jak se vztah rodičů a školy mění. Stručně řečeno: mění se hodně.

2017 | 9 | Rodiče, k tabuli!

Co jste nevěděli o školních jídelnách

Školní jídelny dávno nejsou jen o koprovkách a buchtičkách se šodó. Hele!
COOKIES
Google+